68%
Last and First Men
- Dokumentární
- Fantasy
Není čas zemřít (2021) – podívaná s fantastickým řemeslem a obsazením, která by jako samostatné dílo obstála bez sebemenšího zaváhání...
„Poslední Craigův Bond se musí po rozporuplných reakcích Spectre loučit znovu, jen tentokrát definitivněji. A bohužel z toho vyšel jen standartní akční film. Což neznamená nic špatného, ale také nic výjimečného, co bych zrovna od rozlučky jedné mé oblíbené série chtěl a čekal. Fukunaga ale umí. Dokáže měnit styly a některé momenty dělat hororové, jiné naopak zábavné a pořád drží diváka ve střehu. Bohužel ve scénáři to hapruje trochu moc. Nebyl to lehký úkol, ukončit všechny Bondovi příběhy, ale snaha zavděčit se všem jako vždy nevychází. Pomrkávat na předchozí Bondy je sice fajn, ale nemusí zabrat půlku stopáže, přičemž ona roztříštěnost celého příběhu moc do karet nenahrává. Možná bych uvítal, aby Bond nemusel řešit problém světového měřítka a zaměřil se na vyřešení sebe sama, obzvlášť, když jde o rozlučku. Jestli ale něco docela funguje, je to prohloubení vztahu s Léou Seydoux, možná rychlý, ale zato výživný moment s Anou de Armas a pár prvních netradičních minut filmu. Škoda, že v akci film trochu kolísá. Skoro úvodní otvírák sice funguje, ale chybí mu větší gradace a možná i delší stopáž. A v dalších akční scénách mám pocit, že je Bond trochu bezohledný, co se krytí týče. V první části filmu stojí uprostřed přestřelky, nekryje se a obecně spoléhá na neprůstřelnou demenci veškerých padouchů, jejíž muška je žalostnější, než celé finální rozloučení, kde šlo emoce vyždímat ještě trochu lépe. No Time to Die je tak podívaná s fantastickým řemeslem a obsazením, která by jako samostatné dílo obstála bez sebemenšího zaváhání, ale jako rozlučka solidní pentalogie jde přeci jen o film s trochu nevyužitým potenciálem.“ JosefTomas / 80 procent
November Man (2014) – Akční zábava bez bázně a hany a nic víc.
„Akční špionážní thriller, ve kterém opět exceluje coby tajný agent CIA Pierce Brosnan. Žeby se mu stýskalo po službě jejího veličenstva a tím po Jamesi Bondovi? Sekunduje mu Olga Kurylenko, která o svých kvalitách již dávno přesvědčovat nemusí a Luke Bracey, který jakoby se ještě ve světě filmu stále rozkoukával. Pierce Brosnan je skutečně tahounem snímku, avšak v podivné spleti nejrůznějších šarád a akce. Vývoj děje sice má energii ve výpalu na branku, čímž se stále něco děje, ale velmi často jsou události ve výsledku dosti zmatečné. Akce je akce, ale děj, jako takový, by si rozhodně zasloužil větší plynulost. Pokud se chtěl režisér Roger Donaldson přiblížit asijském stylu, moc se mu to nepovedlo. Ale pravda, dle asijského vzoru postupuje důsledně a krvavě, ale působí to jako nevyhnutelná maličkost, která čas od času kompenzuje vynucený vývoj děje. A stále tomu chybí taková ta třešnička na dortu. Logika samozřejmě není důležitá, stejně jako příběh, ve kterém o zvraty není nouze. Důležité je, že se stále něco děje, tudíž akční zábavě je patřičně učiněno za dost. Dosáhne se tak statusu inteligentního filmu, či alespoň svou hloubkou? Tak to v žádném případě. Ale jako brutální agentský akční thriller působí ve své zábavnosti vcelku přijatelně. Akční zábava bez bázně a hany a nic víc. Hlavně u toho nepřemýšlet proč takhle a ne jinak a proč tohle a ne tamto.“ martin-mickey-stusak / 60 procent
Zelený rytíř (2020) – Dlouhé pomalé záběry a tajemná zápletka mají skoro až hororový charakter.
„Tahle artušovská legenda na způsob dark fantasy potěší především milovníky artových snímků. A jaku už to u zmíněného žánru bývá, není jednoduché ho vždy plně pochopit. Dlouhé pomalé záběry a tajemná zápletka mají skoro až hororový charakter, který v divákovi zanechá ‚divný‘ pocit.“ kknk2 / 70 procent
Last and First Men (2020) – Je to film, který se nejpozději v závěru vrací k prazákladní a věčně trčící otázce filozofie.
„Zkuste s tímhle Jóhannssonem hrát stříhanou a zjistíte, že můžete snadno vyhrát. Jaký má tedy vlastně smysl (vy)hrát? Nemyslím si, že dokonale zapadám do cílovky filmu a můžu jen hádat, jestli šlo o autorský záměr, ale od jisté chvíle jsem bytostně a bolestně cítil absenci doteku, hmatového vjemu. Pozor ovšem, aby Vám tento můj postřeh neimplikoval význam posunutý k pocitu tepla a vřelosti. Je to film, který se nejpozději v závěru vrací k prazákladní a věčně trčící otázce filozofie. Dost možná tak někomu i změní život. PS pro F. Fuku: Myslím, že tady bylo nanejvýš vhodné poukázat na rozdíl a rozlišovat mezi průsvitností a průhledností.“ ob_ver / 80 procent
Atlas ptáků (2021) – Opět originální, nápaditý scénář.
„Tandem Olmo Omerzu/Petr Pýcha znovu nezklamal. Z mého pohledu přináší opět originální, nápaditý scénář, který skvělým hereckým výkonem na plátno převedl především ústřední tandem Miroslav Donutil/ Alena Mihulová. Navíc je příjemné vidět, že se nešetřilo ani na kulisách ve kterých se film odehrává. Pokud máte rádi předchozí tvorbu režiséra a přistoupíte na mluvící ptactvo, pak rozhodně doporučuji film vidět.“ Mibaf / 75 procent
Zaujal vás některý z filmů? Našli jste doporučení k dílům, která vás zajímají? Pokud ne, napište komentář na kartu snímku z naší databáze. Příště třeba vybereme právě ten váš.
Všechny komentáře najdete přehledně seřazené od nejnovějšího zde. Dejte „palec“ těm, které vás zaujaly.
