Nad Kdosicemi (kde žijí Kdovíci) je skála a v ní žije zelený Grinch, který všechny nesnáší. S výjimkou svého psa Maxe. Aby zkazil všem radost, rozhodne se, že jim v noci před Vánoci ukradne všechny dárky. A hádejte, jestli se mu to povede a všem zkazí radost...
Klára (Mackenzie Foyová) žije v Londýně někdy koncem 19. století. Jsou vánoce a její bohatý kmotr (Morgan Freeman) jí otevře dveře do magické říše, kde pak Klára 90 minut provádí magické digitální věci, které nemají žádný smysl.
Paříž, někdy v době Belle Epoque (tzn. někdy koncem 19. nebo začátkem 20. století). Malá chytrá civilizovaná mulatka Dilili se skamarádí s o něco starším poslíčkem Orelem (který vypadá jako mladá verze Davida Bowieho a neumí vyslovit "Mucha") a společně se vydávají odhalit gang, který unáší děti a dělá jiné ošklivé věci. A pochopitelně chce unést i Dilili. A rozvážet různé balíčky.
Před nějakým tím desetiletím se kdesi v chatě v opuštěných francouzských horách sešly asi dva tucty mladých tanečníků, kteří zde měli soustředění. Úspěšné soustředění mělo být uzavřeno večírkem, který se poněkud (značně) vymkl z rukou, neboť do velké mísy s pitím někdo nenápadně přidal LSD, a přidal ho tam příliš mnoho.
V roce 1970 se čtyřiadvacetiletý zpěvák / letištní zřízenec Farrokh Bulsara dal dohromady s pár muzikanty a začali muzicírovat. Během následujících let se přejmenovali ze Smile na Queen, z Farrokha Bulsary se stal Freddie Mercury, and the rest is history.
Na předměstí Říma, ve čtvrti Magliana, má salon pro psy malý, hubený, velmi nesmělý Marcello (Marcello Fonte). Je to v podstatě hodný člověk, má rád sousedy, sousedi mají rádi jeho, se svou exmanželkou si rozumí a jeho dcera ho zbožňuje (když ji dostane půjčenou). Kromě toho Marcello občas prodává kokain a jedním z jeho zákazníků je Simoncino (Edoardo Pesce), kterého nenávidí úplně všichni v okolí a který odmítá za zboží platit. A rád by Marcella využil při plánované loupeži. A Marcello nedokáže nikomu nic odmítnout...
Po nepříliš nadšené první recenzi od Františka "Fuxofta" Fuky přinášíme druhý, značně odlišný pohled. Tentokrát film Zlý časy v El Royale hodnotí Josef Tomáš Hromada.
Někdo prozradí všechny aktivní britské tajné agenty, takže je nutno povolat ty v důchodu, a Johnny English (Rowan Atkinson) omylem zneškodní všechny ostatní, takže se s mezinárodním kyber-zlem musí utkat pouze on sám.
Naprosto vrcholně bizarní snímek An Evening with Beverly Luff Linn (2018) je film, který si zapamatujete. Je totiž hodně jiný. Než cokoliv, co jste zvyklí normálně vídat na plátně. Má skvělé obsazení sestávající z vynikajících komiků a herců známých (Matt Berry, Jemaine Clement, Aubrey Plaza, Craig Robinson, Emile Hirsch) i neznámých (Sam Dissanayake, Jacob Wysocki, John Kerry).
Sedm let po chladnokrevném norském masakru, jenž otřásl celým světem, vznikají souběžně hned dva snímky, které se dané události z různých perspektiv věnují. Norský zástupce Utøya 22. juli aplikoval extrémně naturalistický přístup a sledoval dění na samotném ostrově, kde Andres Behring Breivik nelítostně zastřelil 69 nevinných dospívajících, bez střihu a v reálném čase. Před pár dny si pak premiéru na Netflixu odbylo očekávané zpracování od věhlasného režiséra Paula Greengrasse, známého tvůrce zběsile sestříhaných akčních filmů či polodokumentárních dramat dle skutečných událostí (Let číslo 93, Kapitán Phillips, Krvavá neděle). Jak to dopadlo?
Švédsko, současnost. Tina (Eva Melanderová) pracuje jako celník a má neobvyklý talent vyčuchat pašované nebezpečné materiály (včetně SD karty s dětskou pornografií). Občas si ji na závažné případy půjčuje policie. Kromě toho je Tina strašlivě hnusná a nešťastná ve vztahu s nevěrným úchylem. Naštěstí aspoň žijí v chatce v lese, takže si může chodit povídat se zvířátky.
Dnes hodinu před půlnocí si můžete v televizi naladit oscarové drama Klub poslední naděje (2013) s hercem Matthew McConaugheyem v hlavní roli. Při té příležitosti znovu přinášíme původní filmovou recenzi z ledna roku 2014. PŮVODNÍ TEXT: Píše se rok 1985 a Ron Woodroof (Matthew McConaughey) je typický texaský vidlák. Má rád rodeo, chlast, kokain a heterosex. Nemá rád imigranty, intelektuály a buzeranty.
Dnes večer si v televizi můžete pustit oscarové drama 12 let v řetězech (2013), jehož autor Steve McQueen tímto snímkem vstoupil do světa Hollywoodu. Při té příležitosti otevíráme recenzi filmu, který měl v českých kinech premiéru v lednu roku 2014. PŮVODNÍ TEXT: Britský rodák Steve McQueen vkročil dvakrát do téže řeky audiovizuální meditace. Stud rozhodně neměl už před natáčením celovečerního debutu Hlad (2008). Ale hlad má, jak se zdá, pořád. Tedy i po realizaci intimního dramatu Stud (2011), které jisto jistě zatřáslo nejedním mladým mužem velkoměsta. Třetí McQueenův snímek se ale od předchozích dvou v mnohém liší. 12 let v řetězech (2013) je divácky přístupnější, výpravně velkolepější a méně originální.
Dnes večer si v televizi můžete naladit parádní sci-fi s Mattem Damonem a Jodie Foster v hlavních rolích. Elysium (2013) režíroval talentovaný Neill Blomkamp po famózním debutu District 9 (2009) a my vám v původní recenzi Františka Fuky připomínáme, proč stojí za to se na film dnes večer dívat. PŮVODNÍ TEXT: Polovina 22. století. Zatímco pár tisíc vyvolených miliardářů žije na kosmické stanici Elysium, která obíhá okolo Země, většina ostatních (tzn. 99 procent obyvatel Země) jsou chudina, raubíři a podobně. Jeden z té chudiny je Max (Matt Damon), který kdysi dělal pro gangstery, ale dnes se snaží poctivě živit v pracovním procesu.
Brutální šílený vrah Michael Myers po 40 letech uprchne z vězení / blázince a vydá se zabít Laurii Strodeovou (Jamie Lee Curtisová), kterou skoro zabil před 40 lety. A opět se to stane v předvečer svátku Všech svatých.