Nová Pyšná princezna je ideální pohádkou pro mladou generaci. Postrádá ovšem vlastní kouzlo

Režiséři Radek Beran (nedávný Velký pán) a David Lisý totiž poskytli látce animovanou modernizaci ve stylu disneyovek (stejně jako u trailerů, i po výsledném filmu se nejvíce nabízí srovnání s pohádkou Na vlásku), zároveň je ovšem znát jejich láska k původnímu filmu Bořivoje Zemana i české pohádkové poetice. Na samotném příběhu se toho tedy změnilo pramálo. Opět tu tedy máme sympatického krále Miroslava, jenž se uchází o ruku princezny Krasomily, a když ho při své pýše a rozmazlenosti odmítne, rozhodne se do Půlnočního království vydat v přestrojení za zahradníka. V královské zahradě zde následně zpívá rozvíjejícímu se poupátku a zprvu namyšlené srdce princezny začíná rozkvétat. Což se samozřejmě nelíbí vypočítavým rádcům, kteří v čele s úlisným Maximem vládnou celému království.

V čem tedy kromě animované stránky tkví ona modernizace? Látka se zejména zbavila svého ideologického zabarvení, jemuž se klasika z 50. let bohužel nevyhnula. Miroslavova země tu tedy např. naštěstí není popsána jako socialistický ráj a sám král je tu spíše za sympatického floutka, co si ze svých královských povinností mnoho nedělá, takže mu divák poměrně rychle začne fandit. Pouto mezi ním a Krasomilou je tak nejen přirozenější, ale také dynamičtější po vzoru moderních animáků.

V rámci zaměření na současnou mladou generaci nesmí samozřejmě chybět ani roztomilá zvířátka, konkrétně princeznin pejsek a lasička hlavního rádce. Právě Maximus je zde hlavním, výraznějším a aktivnějším záporákem než v originále, aby hrdinové mohli čelit jasnému nepříteli. Jejich putování královstvím se pak nemůže obejít bez klasických dobrodružství typu jízda na kládě či střet ve mlýně, zde ovšem dostávají patřičně akčnější a svižnější háv.

Všechny tyto prvky jsou ovšem do snímku naroubovány velmi organicky, smysluplně a proměňují ho do svižné a divácky atraktivní podívané, která se opravdu veze na vlně disneyovek a bere si z nich jen to nejlepší. Ústřední dvojice je sympatická, tempo je svižné, akční vložky mají drajv a zvířecí parťáci naštěstí nejsou příliš otravní ani infantilní, a i když vyloženě třeskutě humorných či výrazných pasáží tu moc není, jako celek naplňuje Pyšná princezna přesně své pohádkové mantinely. Hudba od Ondřeje Brzobohatého a Ondřeje Brouska navíc skvěle vzdává hold původním motivům, efektivně je aktualizuje a přidává několik neurážejících písní.

Také animovaná stránka dokáže okouzlit a zaujmout. Ano, místy jsou znát rozpočtové limity, kvůli nimž museli dělat tvůrci (jak přiznali na tiskové konferenci) často kompromisy a např. obličeje nejsou tolik detailní a propracované jako u hollywoodské konkurence. To bychom ale na druhou stranu chtěli od tuzemské produkce pracující v mnohem skromnějších podmínkách zase příliš. V porovnání s evropskými animáky Pyšná princezna bez problémů obstojí a v některých záběrech na krajinu či detaily i příjemně překvapí.

Nová Pyšná princezna tedy dokáže sympaticky kombinovat moderní prvky s tuzemskou pohádkovou tradicí, svých předobrazů se ale na druhou stranu drží až příliš. Tvůrci se snaží tak moc jet na vlně zahraničních hitů, až zapomínají přidat i trochu svého vlastního kouzla a nápaditosti. Zároveň jim místy podkopává nohy až přílišná věrnost a úslužnost předloze. Diváky samozřejmě potěší akčnější pojetí jízdy na kládě či využití klasických melodií, citování či kopírování jiných oblíbených scén tu ale na druhou stranu působí navíc. Např. předělání tradiční scénky „Našli? Nenašli?“ bude bez hereckého přednesu Stanislava Neumanna a poetiky originálu vždy poloviční. Navíc nutí diváka logicky ke srovnávání, z něhož nová verze jen zřídkakdy vyjde jako vítěz.

Pyšné princezně by tedy slušelo, kdyby šla trochu svou cestou, snažila se najít své vlastní pohádkové kouzlo a autoři se necítili být původním filmem tak moc svázaní. Na druhou stranu, ve své hlavní misi vlastně uspěli. Coby modernizace pohádkové klasiky nová Pyšná princezna funguje a dokáže bez problémů zabavit mladou generaci diváků, pro níž už může být černobílá předloha méně stravitelná, a urazit by rozhodně neměla ani konzervativce, co nedají na Krasomilu Aleny Vránové dopustit. Jen by to chtělo klidně i více odvahy a servírovat o něco více památnějších či humornějších momentů.

Podívejte se na žebříček nejlepších českých pohádek podle databáze Kinoboxu.