Kamarádi chtějí servírovat seriálovou pohodu. Doplácí na primácké neduhy a klišé

Úterní a čtvrteční slot je pro Primu už několik let velmi důležitý. Slunečná se zde stala megahitem, který přerušil dlouholetou nadvládu Ordinace v růžové zahradě a mohl částečně za to, že se lékařská vztahovka přestěhovala na stream. Na velký úspěch Slunečné následně navázala Zoo, jež sice zápletky ze soap oper přesunula do více zvířecího prostředí, řada herců i osvědčených propriet (včetně hodně podobných kulis) ovšem zůstala. I zde tedy Prima vytvořila úspěšnou značku, již docházel ve sledovanosti dech až v posledních měsících. Úterý a čtvrtek zkrátka na Primě musí patřit tzv. dlouhoběžným seriálům, k nimž se bude zejména dámské publikum rádo vracet, a televize dělá logicky vše proto, aby o tento důležitý bod sledovanosti nepřišla. V případě Kamarádů proto sází na jistotu a své osvědčené „trumfy“ tak okatě, až je toho možná až příliš.

Seriál bude vyprávět osudy tří kamarádů Veroniky, Petra a Olivera, kteří jsou nerozlučnou trojicí od dětství, kdy spolu vyrůstali na malé vsi. Nyní však žijí ve velkoměstě, kde se snaží budovat kariéru. Jenže osud je přeci jen znovu zavede do rodné Stráně. Na vesnici totiž nebyl nikdo zvolen do vedení, a tak Veronika pracující na ministerstvu přijme nabídku dělat zde zastupující starostku. Její cíl je jasný – vrátit život do rozhádané vesnice, kde není ani hospoda či obchod. Zároveň chce, aby jí v tom pomohli její parťáci.

Také oni se navíc nacházejí v životní fázi, kdy se jim návrat do vísky hodí. Oliver se po šikaně svého nadřízeného vzdal práce v luxusní restauraci a rozhodl se, že na vesnici otevře malebnou hospůdku. Petr coby ambiciózní doktor řeší v nemocnici trable kvůli dotěrné stalkerce a hrozí mu, že se nedostane na atestaci, takže i jeho to začne táhnout do rodné hroudy. Návrat tria ovšem nebude jednoduchý. Ne všichni mají o oživení vesnice zájem, mnoho lidí kouká na Veroničiny záměry skrz prsty a úřadující starostce přidělá vrásky také bohatý klan Majerů, který pomalu skupuje celou vesnici a má zde evidentně své vlastní plány.

Už od prvních minut je jasné, že tvůrci prostě sází v podstatě na všechno, co na Primě i jinde fungovalo v minulosti. Přesouváme se tedy na divácky vděčný venkov s roztodivnými obyvateli a známou tváří na každém rohu. Stejně jako ve Slunečné či Zoo zde nemůže chybět hospůdka, povinné je samozřejmě i lékařské prostředí a hned v úvodních dílech musí být jen z letmého pohledu jasné, kdo s kým bude chodit. A je slušná šance, že to na diváctvo Slunečné i Zoo bude fungovat i tentokrát.

Sázka na vesnici a její typické obyvatele tu ve své jednoduché formě vlastně vychází, instantní pohodovou atmosféru se režii podaří také jakž takž navodit a úvodním epizodám pomáhá i natáčení v exteriérech a poměrně líbivá kamera. Tempo je solidní a dějově seriál zatím dost těží z toho, že se zde (např. od nedávné novinky Taneční) něco děje a jednotlivé díly budou rámovány epizodními zápletkami o snahách Veroniky a jejích kumpánů něco na vesnici změnit. Do projektu se navíc podařilo nalákat dostatek prověřených hereckých tváří jako např. Danu Batulkovou, Jana Vlasáka, Leoše Nohu či Janu Krausovou, kteří, i když zatím nemají moc co hrát, předvedou divácky vděčný standard. I ústřední trio je na poměry svého žánru poměrně fajn.

Na první signální tedy Kamarádi cílí poměrně efektně, stále ovšem v sobě skýtají řadu neduhů, které k podobným seriálům „telenovelového“ formátu i k primáckým titulům evidentně nezaměnitelně patří. Dialogy tu naprosto zjevně šustí papírem a pokusy o lehkonohé pošťuchování kamarádů působí strojeně a nepřirozeně. Často zde padají tak ohrané fráze a věty, u nichž už divák snad ani nepočítal, že je ještě někdy uslyší (třeba když nevěrník řekne své partnerce před milenkou v posteli zcela vážně „Není to tak, jak to vypadá!“).

Tvůrci se sice snaží o dostatečný nadhled, s vesnickými klišé a tradičními postavičkami ovšem zatím nedokážou dostatečně pracovat. Řada scén navíc působí oním nepěkným dojmem, že byly natočeny na „první dobrou“, a i když v exteriérech vypadá seriál poměrně líbivě, jakmile se přesuneme do interiérů, vypadá novinka úplně stejně papundeklově a s podobnými kulisami jako takřka všechny primácké počiny. A fakt, že i zde najdeme z velké části zase ty samé herecké tváře, jež Prima ve svých dílech ráda využívá, tomu také zrovna nepomáhá.

Autoři navíc možná až příliš tlačí na pilu a v úvodu do diváka hrnou tak velké množství postav a potenciálních zápletek, až z toho může být člověk snadno zahlcen. Nechybí ani pár nechtěně úsměvných scén, v nichž je scénář až moc jednoduchý i dosti stereotypní a člověk už se musí nad zdejší naivitou trochu pousmát. Když se ale koukáme na Kamarády měřítkem nenáročných „nekonečných“ seriálů, vlastně byl v úvodu cíl splněn.

Ne, opravdu se nejedná o žádné veledílo a asi nelze Kamarády doporučit nikomu jinému než skalním fanouškům Slunečné a Zoo. Ve své zvláštní seriálové kategorii je i přes velkou řadu chyb však přesně tím produktem, jenž Prima na tento čas potřebuje a který by se jí znovu mohl vyplatit. Tvůrci sice stále využívají téměř ty samé kulisy či herce a zase se zaměřují na ohraný, ale divácky zatraceně vděčný venkov, rozhodně se ale nejedná o neumětelsky a bizarně natočený produkt jako v případě Elišky a Damiána. Tohle je zkrátka tradiční televizní soap opera se všemi typickými neduhy, díky sympatickému obsazení a slušnému tempu ale zřejmě dokáže svou cílovku zabavit.

Viděli jste nový seriál Kamarádi? Ohodnoťte ho na Kinoboxu. Podívat se také můžeme na žebříček nejlepších českých seriálů podle databáze Kinoboxu.