Taneční nabízí úmornou snahu o humor. Vejdělek s Rašilovem ale k zábavě nedotančí

Recenze: Taneční nabízí úmornou snahu o humor. Vejdělek s Rašilovem ale k zábavě nedotančí
Taneční | TV Nova
Můžete si o tvorbě Jiřího Vejdělka myslet co chcete, ale jedno se mu upřít nedá – svému publiku rozumí a dokáže mu ve většině případů naservírovat přesně tak neurážející jednohubku, po níž touží. A když do sebe Vejdělkovo řemeslo a divácká chuť ještě více zapadnou, jsou z toho megahity jako Ženy v pokušení či Účastníci zájezdu. Jenže po úvodních dvou dílech seriálu Taneční to vypadá, že novinka se mezi jeho výraznější úspěchy nezařadí. Jakoukoliv diváckou zábavnost či zajímavost byste tu totiž i pod mikroskopem hledali marně.
Taneční
Taneční
AI
58%
Oldřich a Monika jsou manželé, co v mládí patřili mezi nejlepší taneční páry v republice. A zatímco Olda se řemeslu nadále věnuje trénováním jejich dcery, Monika se kvůli starání se o domácnost a plnění přání všech okolo v podstatě nezastaví. Samolibý manžel s obřím egem si navíc její obětavosti, kdy musí být každý den navařeno i pečlivě uklizeno, moc neváží, naopak si společně se svou maminkou ještě rád rýpne. Monika by se však ráda vrátila ke svým tanečním kořenům, což se jí možná poštěstí.
Místní taneční pro mládež totiž hledají nové vedení a Monika by se úkolu s manželem ráda ujala. Ten sice zpočátku vzdoruje, nakonec ale povolí. Moničina vysněná romantika s partnerem se ovšem nekoná. Olda začne dělat z tanečních opět jen svou show a Monika se musí bez jakéhokoliv náznaku vděku starat o všechno ostatní. Jenže jak dlouho bude trvat, než jí s do sebe zahleděným manžílkem konečně dojdou nervy?
Taneční: upoutávka | TV Nova
Taneční mělo rozhodně ambice stát se pohodovým seriálem s jemným humorem, jenž si bude dělat srandu z mužských i ženských stereotypů. Jenže úvodní dva díly jsou vše, jen ne zábavné, svižné a dobře napsané. Je až s podivem, jak neuvěřitelně nepřirozeně a strojeně zdejší dialogy zní, jak otřepanými a nefunkčními dvojsmysly či oslími můstky se scénář snaží o humor a jak fádně a nezábavně všechny tyto snahy končí. Ono toho snažení o hlášku či humornou situaci tu ve výsledku vlastně tolik není, a když se tvůrci snaží, je zarážející, jak se zde neumí správně pracovat s komediálním timingem či pointou, když už se zde nějaká objeví.
Scénář by si chtěl evidentně utahovat ze zmiňovaných stereotypů, jenže s promluvami typu „ženská má zastat všechno“ či „je to prostě chlap“ se tu nějak výrazně a zábavně nepracuje a v podstatě se samy stávají stereotypní a škatulkovací. Dialogy svou prázdností a unylostí připomínají soap opery a nekonečné seriály, kdy tu dostáváme naprosto výplňové pasáže o ničem už asi po 10 minutách. Také Vejdělkova režie postrádá poněkud překvapivě jakýkoliv drajv či tah na branku, dokonce ani s pasážemi z tanečních soutěží se tu po stránce dynamiky či napětí nijak nepracuje a jsou natočeny zcela nezáživně a bez jakékoliv jiskry či energie. Epizody navíc mají poměrně uspávající tempo, nic závratného se zde neděje a s postupující stopáží je vlastně dosti vyčerpávající dívat se na to, jak se autoři zoufale pokouší přijít s humornou situací, ale vůbec jim to nejde.
Taneční
Taneční
Taneční
Taneční
Taneční
Na druhou stranu, herecké osazenstvo si zde odvede své i přesto, že scénář dělá z jejich figur skoro až karikatury. Oldřich je tak neskutečně nesympatickou, samolibou, škrobenou a slizkou postavou, že ji budete spíš konstantně nenávidět, než se jí smát. To byl ovšem dle všeho i záměr a Rašilov svého egoistického blbce ztvárnil po této stránce tak, jak měl. Mladí herci a herečky se tu snaží, Daniela Kolářová si „nesnesitelnou“ tchyni zahrála s grácií a Jitka Ježková s rolí až příliš odevzdané Moniky zatím bojuje, seč může, i když jí to scenáristé nedělají lehké. Leccos také zachraňují kulisy nádherného města Poděbrady, jež občas vykouzlí hezký záběr. Exteriérů si však na druhou stranu moc neužijeme.
První kroky nového seriálu tedy nejsou zrovna sebejisté, naopak jsou poměrně jasným příkladem scenáristické fádnosti a komediální bezradnosti. Novinka Taneční je seriálovou nudou, která jako by se svými klišovitými dialogy, soundtrackem či celkem humorným viděním maloměsta (kde to vypadá, že taneční jsou pro mnohé vrchol sezóny) zasekla kdesi 20 let v minulosti. Je to seriál, v němž se hledá velmi pracně cokoliv zajímavého a svými dvěma dosavadními díly by dokázal člověka uspat snad i u žehlení.
Podívejte se také na žebříček nejlepších českých seriálů podle databáze Kinoboxu.
35%
Jiří Vejdělek v seriálu Taneční zatím jen marně hledá tempo, styl či jakoukoliv stopu po humoru i zábavnosti. Scénář nedokáže vyprodukovat zajímavé postavy či zápletky a utápí se v klišé, nenápaditosti a naprosté předvídatelnosti. Herci se sice s mizernou látkou snaží bojovat, pokouší se o to však v seriálu, jenž se svými kvalitami nachází jen těsně nad soap operami a nekonečnými seriály.
Milan Rozšafný
Milan Rozšafný