Je Akolytka nejhorším Star Wars seriálem? Nenávist si nezaslouží, chválu ale taky ne

Divácké hodnocení se zdá býti v případě Akolytky neúprosné a zcela jasné. Na metakritickém serveru Rotten Tomatoes svítí divácký rating s pouhými 17 %, což je zdaleka nejnižší hodnocení ze všech Star Wars počinů. Také hodnocení 3,9 na IMDb není pro franšízu dvakrát lichotivé. Nutno ale podotknout, že zčásti se počin stal obětí tzv. review-bombingu, při němž jsou lidé vůči projektu předpojatí, aniž by viděli vypovídající kus díla. Často nemístná kritika, na kterou se chytali zejména odpůrci woke kultury, se pak hodila jako voda na mlýn tvůrkyni Leslye Headland, která v rozhovorech prohlašovala, že pro tyto „fanoušky“ seriál netočila, aniž by musela řešit objektivní a jasně viditelné chyby galaktické novinky. A že jich Akolytka má až až.

Ne, na rozdíl od hlasitých „hejtrů“ nám nedělají vrásky věci typu „ženský klan čarodějek“ či řešení maličkostí, zda tento detail nebo velikost světelného meče odpovídají kánonu. Ani nás opravdu netrápí, jakého je hrdinka pohlaví. Problémy Akolytky totiž tkví opravdu někde jinde. A to zejména v tom, že showrunnerka Leslye Headland se svým týmem nedokáže napsat nejen smysluplný scénář, ale hlavně funkční svět, ať už v rámci univerza, či jen samostatného seriálu. Motiv, jímž se autorka rozhodla zabývat, přitom rozhodně není marný a zaslouží si bližší i hlubší rozpracování. Toho jsme se tu ale nedočkali.

Zpočátku sledujeme detektivní zápletku okolo odcizených dvojčat Oshy a Mae, jejichž cesty byly po tragické události v dětství rozděleny, a zatímco jedna z nich má blízké pouto k rytíři Jedi Solovi, ta druhá koketuje s temnou stranou a tajemným Sithem. Detektivní linka se však záhy rozpadne, zároveň se ovšem před tvůrci rozprostře vděčné téma, že rytíři Jedi rozhodně vždy nejsou takovým vzorem ctnosti a dobrých mravů, jak se tváří. Což je motiv v univerzu už párkrát naznačený a zde se mohlo konečně ve větší míře poukázat na jejich aroganci, zaslepenost a další ne úplně kladné vlastnosti. Jenže scénář tyto motivy zpracovává tak nemotorným způsobem, až se chce divák často marností chytat za hlavu.

Místo toho, aby tu tvůrci rozjeli vděčný souboj dvou argumentů a rozdílných úhlů pohledu, si seriál pomáhá nefunkčními scenáristickými berličkami, v nichž se z Jediů často dělají nemyslící jedinci vykonávající základní chyby. A to ne z důvodu, aby se potvrdila hlavní tvůrčí pointa, ale jenom proto, aby scénář těmi nejokatějšími cestami došel tam, kam potřebuje. Což scenáristé evidentně zvládnou jen dočasným snížením IQ svých postav. Jediové tak své základní schopnosti používají podle toho, jak se to autorům zrovna hodí, často jim unikají i naprosto základní souvislosti a motivace či jednání ústředních postav se mění z vteřiny na vteřinu a mnohdy nedává vůbec smysl.

Mae se tak během páté epizody chová snad v každé scéně jinak (nejdříve se chce Jediům vzdát, pak jim utíká, poté se zase snaží o úplný opak) a nenávist Oshy k sithskému lotrovi se začne měnit v náklonnost poté, co vidí jeho nahé svalnaté tělo vycházet z vody. Ano, teď samozřejmě zmíněné scény beru malinko nadneseně a je jasné, že takhle vyznít nemají. Jenže kvůli krkolomnému scénáři, rutinní režii a matné práci s postavami, které mají mezi sebou nulový vztah a prakticky žádný důvod ke spolupráci, přesně takhle působí.

Může za to právě i fakt, že charaktery jsou tak nezajímavě a nudně napsané, že vztahy se mezi nimi budují jen stěží. Naopak, k oběma protagonistkám si divák buduje sympatie horko těžko a jejich pouto, vzhledem k tomu že se vždy potkají tak na půl minuty, moc nefunguje. Svůj podíl na tom má nevýrazná Amandla Stenberg, která si usmyslela, že bude fajn uhrát dvojroli jen jedním a neustále se opakujícím pohledem. Ani zbytek castingu ovšem není nijak výrazný, zástupci Sithů tu chybí jakékoliv charisma a jediný, kdo si uhraje svoje, je Jeong-jae Lee, jehož Sol je také jedinou zajímavě napsanou postavou.

Zamrzí také to, že se tu v podstatě nepracuje se širším kontextem předaleké galaxie a konceptem High Republic, na který se mnoho fanoušků těšilo. Zdejší svět je ovšem naprosto plochý, fádní a odehrává se jen v lesích či u skal s pár postavami. Což by nevadilo, kdyby to pomáhalo komornosti a dobře vybudovaným vztahům mezi hlavními aktéry. Jenže v tomto případě jde o naprosto promarněnou šanci, kterou se tvůrci snaží aspoň malinko napravit ve finále, jež se samozřejmě neobejde bez laciného fan servisu a lákání na druhou sérii (která možná ani nevznikne). Je toho ale příliš málo a příliš pozdě.

Na Akolytce by přitom bylo co chválit, jisté tzv. „production values“ v podobě sympatického vizuálu i kulis seriál nezapře a skvěle natočené souboje se světelnými meči, když už na ně párkrát dojde, patří díky výborné choreografii k tomu nejlepšímu, co nám akční stránka seriálových Star Wars prozatím nabídla. Jenže to ke spokojenosti ani trochu nestačí. Kvituji sice rozhodnutí Heyland natočit Star Wars seriál, který půjde vlastní cestou a bude se na známý svět koukat trochu jinak. I přesto by ovšem logiku oblíbeného filmového vesmíru nemusela v jistých situacích házet do koše a musela by přijít s příběhem, který diváka plně „zaháčkuje“ do dosud neprobádané éry předaleké galaxie. Takhle ale vznikl jeden ze scenáristicky nejmarnějších Star Wars projektů vůbec, na který bude chtít řada diváků brzy zapomenout.

Podívejte se na žebříček nejlepších seriálů dostupných na Disney+.