Krvavý Johann láme vazy a z prostitutek dělá upíry. Český brakový horor připomíná Choking Hazard

Za aktuálním snímkem stojí Jakub Krumpoch, dosud působící především v televizi. Na základě dosud nevydaných sci-fi a fantasy povídek Františka Kotlety (tedy Leoše Kyši) a Kristýny Sněgoňové dal dohromady scénář, v němž jsou dílčí epizodky zarámovány aktualizací faustovského motivu v současné Praze. Zní to zběsile, brakově i odbržděně. A přesně takový je i samotný film, na němž je však nedostatek peněz a filmařských zkušeností bohužel znát až příliš.

Úvodní titulky nás seznamují se svérázným převyprávěním Goetheho Fausta a následně se setkáváme s jednotlivými, půl milénia starými postavami. Zničehonic se totiž Mefistofeles vtělí do obyčejného řidiče taxíku (Jan Dolanský) a po nezbytném (a ve filmu ještě mnohokrát zopakovaném) prokřupání páteře se ověšen korálky, se špacírkou v ruce a krvavýma očima znuděně prochází současnou Prahou.

Natrefí na teenagerku Helenu (Martina Babišová), jež se společně se spolužáky účastní prohlídky Faustova domu na Karlově náměstí. Aniž by si toho byla vědoma (což u diváků a divaček posléze budí velké množství otázek), je Helena ztracenou dcerou Fausta a jeho lásky Markéty. Mefistofels jejím prostřednictvím způsobí výbuch, který všechny studenty a jejich učitelku Janu (Jana Bernášková) usmrtí a ze sklepení Faustova domu tak vyjde do ulic znovuzrozený Johann Faust (Marek Holý).

Zpočátku nahý a archaickou češtinou hovořící muž si po terminátorovsku zajistí oblečení a následně se začne toulat městem. Chce najít a zabít Markétu, jež před staletími domněle zavraždila jejich dceru Helenu. Za tím účelem se obklopí skupinou nemrtvých upírů, které vyrobí z osazenstva jednoho vykřičeného domu, kde se démony posedlé prostitutky (Antonia Sainz a Brittany Bardot) mstí na klientovi tak, že mu pomocí sexuálního stroje s umělým penisem vybuší mozek z hlavy.

Dále sledujeme Markétu v její starší (Věra Janků) i mladší (Lenka Vlasáková) verzi, kterak nakupuje instantní kávu ve večerce, dbá na zouvání po vstupu do bytu a přehrabuje se v bedně plné palcátů, sekyr a šurikenů. A konečně je třeba zmínit i linku s učitelkou Janou, které ani smrt nezabrání ve vášnivé oslavě výročí svatby s manželem-lékařem (Roman Zach), což zahrnuje pojídání syrových vepřových jater a lámání vazu miminkům. Ano, to se tam opravdu děje a jakkoli otřesně to zní, pořád jde o menší zločiny proti lidskosti než v případě jejich nedávné spolupráce na romantické komedii Jak přežít svého muže.

Po odkazu na Terminátora si všimneme i motivů či rovnou okopírovaných scén z Bladea či Od soumraku do úsvitu, později dojde i na Spalovače mrtvol nebo Hru o trůny. Sám Krumpoch se profiluje jako velký milovník braku či rané tvorby Sama Raimiho, a tak by různých pomrknutí na znalé publikum šlo najít ještě desítky.

Tyto aluze si stejně jako záměrná přepálenost některých akčních momentů vyslouží příjemný úsměv, zároveň však nestačí k plnému diváckému uspokojení. Hlavním problémem filmu totiž nakonec není ani tak zjevně nedostatečný rozpočet a punkově probíhající produkce, jelikož béčkovost (až céčkovost) je zde bez problémů přiznaná.

Výsledek mnohem více sráží zmatený scénář, na němž je až příliš patrné, že vznikl slepením izolovaných momentek a vizuálních nápadů. Faustovské rámování příliš nefunguje, jelikož ústřední trio postav (Faust, Markéta, Helena) se pořádně setkává až v poslední třetině a jejich motivace k čemukoli nejsou vysvětlené dostatečně na to, aby jejich chování dávalo smysl a publikum třeba mohlo někomu fandit.

Námětu by tak více slušelo rozdělení do kapitol či přiznaně oddělených částí, v nichž by i lépe vynikly tonální rozdíly mezi jednotlivými scénami. Někdy je totiž vražedné řádění prastarých démonů v centru Prahy pojímáno s nadhledem, jindy hudba a střih budují seriózní hororovou atmosféru. Stejně tak i klíčové střetnutí Fausta a Markétou chce být vážné, obklopují jej však groteskní scény s dvěma zmatenými lékaři (Zach a Jiří Ployhar), k jejichž výstupům by měl na pozadí znít hudební motiv z Pata a Mata.

Nekoherence a místy až nepochopitelnost celého díla tak připomíná tři roky starou šílenost Daria či nedávné pokračování Perinbaby. Přehlednosti nepomáhají ani nevyrovnané herecké výkony. Především postava zasmušilého Fausta budí dojem, že Marek Holý nevěděl, co má přesně hrát, a dysbalance mezi dramatičtějšími hlavními a komickými/parodickými vedlejšími postavami je až příliš nápadná.

Herci a herečky se prý vzdali nároků na honorář, a tak všichni ve snímku hráli zadarmo, aby se vůbec dílo s původně pouze dvoumilionovým rozpočtem podařilo dotáhnout do konce. A tak končíme tam, kde jsme začali. Především Krumpoch a jeho kameraman, střihač a spoluproducent Kurt Neubauer jistě museli vyvinout extrémní odvahu a nadšení pro věc, aby takhle nepravděpodobný a nelukrativní projekt dotáhli až do kin. Nelze však zaručit, že něco takového musí platícím divákům a divačkám v kině stačit.

Snímek můžete vidět od čtvrtka v tuzemských kinech. Podívejte se také na náš žebříček nejlepších českých filmů loňského roku.