Mistr trapnosti Fielder a megastar Emma Stone vás utopí v nesnesitelně trefné satiře

Nyní spojil síly s režisérem, scenáristou a hercem Bennym Safdiem ze sourozeneckého tvůrčího dua. Jejich dravý hit Uncut Gems patří k nejvlivnějším filmům poslední dekády. K Fielderovi se Safdiem se navíc přidala ještě hollywoodská megastar Emma Stone a zaštítění věhlasným studiem A24 společně připravují pro stanici Showtime seriál The Curse neboli Kletba, který si jistě opět najde početný fanklub. Zatím se spolu podívejme na čerstvě odvysílaný první díl.

Asher a Whitney (Fielder a Stone) tvoří mladý manželský pár s filantropickým snem. Rozhodli se natočit reality TV pořad o své snaze pomáhat lidem, například v prvním dílu eticky gentrifikovat místní chudinskou čtvrt. Tedy přispět k založení podniků, zaměstnání místních a přilákání „lepších“ lidí, jejichž přítomnost přinese do komunity peníze a zvýší celkovou životní úroveň.

Jednu polovinu jejich problémů tvoří, že skutečnost bohužel odmítá šlapat po jimi vyznačené pěšince, takže se jim performativní dobrý skutek okamžitě hroutí pod rukama. Ukazuje se, že vybudovat dokonalou společnost dost možná není volnočasovou aktivitou dvou lidí, kteří se především chtějí vidět jako hrdinové. Druhou polovinu potíží pak přináší bezskrupulózní režisér Dougie (Safdie), jehož přístup k etice a morálce… Řekněme, že má mezery.

Fielder režíruje, píše scénář a hraje hlavní roli, je tedy hnacím motorem projektu. Safdie krom své role i spolupracoval na scénáři a Stone si vystačila s hereckým kreditem. A The Curse skutečně kráčí především ve stopách předchozí Fielderovy tvorby jako Nathan for You či Zkouška. Ve středu dění jsou opět postavy, jež se snaží pozitivně definovat samy sebe v prostoru moderního kapitalismu. Snad by chtěly být dobrými lidmi, jenže mantra efektivity, funkčnosti a poskytování žádaných služeb je v až přílišném rozporu s jakoukoli představou morálky. Chápou, že ta už má smysl jen do té míry, v níž ji lze včlenit do tržního kontextu.

Proto nestačí jen vykonat dobrý skutek, je třeba vyprodukovat reality show o konání dobrého skutku. Jenže konání dobrých skutků je samo o sobě nudné a nezáživné, dále je tedy nutné ono konání zahalit do atraktivního hávu a vytvořit zábavný produkt. K čemu jsme sháněli nezaměstnanému synátorovi práci, když jeho na rakovinu umírající matka neprojevuje dostatek radosti? Nakapejte jí do očí alespoň vodu z kohoutku!

A tak se ze záměru krůček po krůčku vytrácí jakýkoli prvek autenticity a lidskosti. Jediné, co může celý tenhle proces přežít, je jeho vypočítavý a zištný aspekt. I pokud byla původní motivací Ashera a Whitney upřímná touha být lepšími, na konci jejich cesty už je to jedno. Udělali už tolik kompromisů, že v jejich konání nic dobrého není, mohou jen udržovat fasádu jak před světem, tak před sebou navzájem. Mohou pronášet stížnosti na Dougieho postupy, nebudou mu však vší silou bránit v nich pokračovat.

Nejde jen o to odhalit tuhle dvojici jako dva prázdné lidi, ale poukázat na tragédii toho, že jim byla odepřená možnost být kýmkoli jiným. V celém procesu se nakonec poslední náznaky jejich zásad a hodnot jeví otravně a zbytně. Pouze brání Dougiemu vytvořit funkční produkt, o který bude zájem. Jejich původně deklarovaný cíl pomoct chudým lidem je beztak nedosažitelný, budovaný systém stěží přežije půl roku a ví to zřejmě všichni kromě naší dvojice.

Vytvořit dobrou atrakci v podobě reality show, která chytne za srdce falešnými emocemi, je nakonec dost možná jediná „opravdová“ hodnota, která může z celé anabáze vzejít. A žít v takovém světě – v našem světě –, je vážně děsivé. Právě proto se okolo Fieldera často pohazuje slovem „horor“, ačkoli čistě technicky je jeho tvorba komediální.

Titulní Kletba odkazuje na situaci, kdy Dougie vyzve Ashera k tomu, aby si na kameru od chudé holčičky na ulici koupil limonádu a dal jí velké spropitné. Asher však má po ruce jen stodolarovou bankovku, které se nechce vzdát. Začne se o ni tedy s dívkou přetahovat a ta ho prokleje. The Curse sice není (alespoň zatím) nadreálným příběhem, tento akt tedy Ashera zprvu nechává klidným a nikdy nevidíme, že by se kletba nějak projevovala.

Skoro určitě se tak nestane ani v dalších dílech. Přesto mu incident vrtá hlavou a především znechutí Whitney, jež vystupuje jako ta zásadovější z páru a proti podobným šarádám promlouvá o řád hlasitěji. Je dost dobře možné, že jde o první kostku domina, ktekrá v následujících dílech přivodí krach nejen celého projektu, ale i vztahu Ashera a Whitney.

Další rovinou seriálu je totiž dynamika rok sezdaného páru. Brzy si všímáme, že oba dva jsou zjevně frustrovaní svým životem a prázdnotou, která je obklopuje. Whitney se chce svou filantropií vymanit z pozice dcery dravých realitních makléřů. Tu samou práci zvládne dělat eticky! Asher se pro změnu může jejím rodičům prokázat schopností udržet projekt pohromadě. Už na konci první hodinové epizody se však zdá, že jejich víra v sebe navzájem povážlivě pokulhává, během dalších devíti hodin se tedy zřejmě máme na co těšit.

The Curse jde rozhodně ve stopách předešlé mockumentární tvorby Nathana Fieldera. Ztvárňoval v ní fikční verzi sebe sama – asociálního a neschopného chlápka, jenž naprosto nerozumí světu, přesto chce ostatním pomáhat k úspěchu. Premisou jeho pořadů bylo, že lidé, jimž pomáhá, nechápou, že se jedná o personu ve stylu Borata.

A my můžeme sledovat, jak daleko jsou někteří lidé schopní zajít kvůli obchodnímu či osobnímu úspěchu. Postupně se Fielder stále víc vzdaloval jakékoli uvěřitelnosti, takže začalo být jasné, že i údajně autentická část jeho tvorby je ve velké míře sehraná. To však nutně jeho pořadům nebránilo přednést trefný komentář k životě v éře kapitalistického realismu.

Kletba už je čistě fikční pořad. Jinak to ani nejde, když vaši manželku ztvárňuje Emma Stone. Odpadají tedy etické otázky ohledně manipulace se sociálními herci, jež byly vždy škraloupem na Fielderově resumé. A naopak se otevírá možnost nabídnout psychologicky hlubší a propracovanější postavy a dramaticky uzavřenější a koncepčnější konflikty. Uvidíme, jestli se tohle nové nastavení u Fieldera projeví dlouhodobě jako posun k lepšímu, nebo naopak k horšímu.

V první epizodě se objevuje třeba nepříjemně dlouhá scéna, v níž musí Asher vést dialog s tchánem o svém mikropenisu, který si máme možnost i prohlédnout. V této neúnosně ponižující pasáži se nejspíš projevuje i Safdieův vliv a v ledaskom už stihla vyvolat obavy, zda Fielder v důsledku širších možností fikce nezajde příliš daleko se snahou šokovat a vyvádět z míry. (Jinou část publika zase zajímalo, zda byla použitá prostetika, takže pro jistotu zmiňme, že ano.)

Jako vždy u prvních dojmů je třeba zdůraznit, že se tu bavíme o prvním z deseti dílů, takže žádný z našich závěrů nemůže být definitivní. Kletba má však nakročeno k tomu, aby se stala další nesnesitelně trefnou satirou současné životní zkušenosti, která tne tak hluboko, až bude těžké u ní vydržet. Stejně tak se však může utrhnout ze řetězu a pro množství dětinských vtipů ztratit nit.

Byla by nicméně chyba Fieldera podcenit, zvlášť když má tak skvělý tým. Je mimochodem fascinující vidět ho poprvé hrát postavu, která je víc než asociální a snad trochu autistický nekňuba, což byla jeho dosavadní poloha. The Curse může výrazně rozšířit jeho repertoár.

Seriál vznikl pro stanici Showtime. Na streamovací službě SkyShowtime bude k dispozici od 5. ledna první a 16. února druhá polovina série. Zatím se podívejte na seznam seriálů této platformy podle databáze Kinoboxu.