Vstupenka do ráje s Julií Roberts a Georgem Clooneym sází na jistotu, ale o tom důležitém mlčí

Britskému scenáristovi a režisérovi Olu Parkerovi nelze upřít, že dokáže zahrát na emoce. Je však skutečnou spásou žánru romantické komedie? Julia Roberts si to zjevně myslí, jelikož na hlavní roli v žánru, jenž ji kdysi proslavil, si počkala zhruba dvacet let. Vážně tedy Parker nachystal příběh, jemuž nelze odolat a který se růžovým písmem zapíše do dějin romcomů? Hned zkraje si můžeme říct, že ani náhodou.

Ve svižně sestříhaném prologu se dozvíme, že George Clooney a Julia Roberts hrají bývalé manžele Davida a Georgiu, jejichž vztah se postupem let proměnil v otevřenou nenávist. Nebýt společné dcery Lily (Kaitlyn Dever), rozhodně by v kontaktu nebyli. Poté, co lehce naruší její promoci, si mladá žena odlétá užít poslední velkou dovolenou před zahájením náročné právnické kariéry. Jenže na Bali, uprostřed tropického ráje, se bláznivě zamiluje do místního pěstitele mořských řas Gedeho. Za měsíc má být svatba, s čímž se ambiciózní a amerikocentričtí rodiče nehodlají smířit, a tak se rozhodnou krátkodobě spojit síly a exotickou veselku za každou cenu překazit.

Další vývoj není třeba rozvádět, probíhá totiž podle toho nejbezpečnějšího romcomového mustru, který Parker dokázal najít. Výkonově orientovaní rodiče, nesoucí si z manželství stále otevřené rány a dlouhodobě neuspokojení ve svých následných vztazích, si v okouzlujícím prostředí zalitém sluncem a domorodou pohostinností začnou uvědomovat, že jejich přístup k životu možná není úplně ideální. Kam to tedy asi povede?

Parker je podepsaný pod režií romantik Svatba ve třech, Teď a tady a též pod druhým dílem muzikálu Mamma Mia!, jako scenárista se zase podílel na obou Báječných hotelech Marigold či loňské netflixovce Chlapec, kterému říkají Vánoce. Jestli takového tvůrce z něčeho rozhodně nelze podezírat, je to snaha o subverzi, nabourávání žánrových vzorců či originální uchopení stokrát viděného.

Od zapadnutí do zcela zaměnitelné romcomové šedi jej dělí snad jen důraz na generační témata – hotely Marigold i Mamma Mia! dávají staršímu publiku příjemnou naději, že lásku či pozitivní vztah k sobě samému lze najít i v pokročilém věku, což je při dominanci kultu mládí přece jen sympatické osvěžení. A v tomto duchu pokračuje i ve své novince, v níž je rodící se láska mezi Lily a Gedem pouze kulisou k tomu, aby David a Georgia mohli přehodnotit své zažité vzorce.

Kvůli předvídatelnosti Vstupenky do ráje se postupem času dostavuje nepříjemná nuda, čemuž neprospívá ani nadměrně utahaný konec. Po hodině a půl trampot v ráji si scénář řekne, že už by to měl nějak ukončit, a tak se všichni uklidní a padnou si do náruče. O napětí nemůže být řeč, ovšem dojem oddychové feel good komedie, jež publikum nikterak nekonfrontuje, přetrvává až do výběru nepovedených záběrů, běžících jako podkres závěrečných titulků.

Clooney se prý kdysi zařekl, že už v romantických komediích hrát nebude. A skutečně, od 90. let se jim úspěšně vyhýbal. V tomto případě ho však zaujalo, o jak personalizovaný projekt se jedná. Parker totiž psal ústřednímu hereckému duu role na tělo a v prvních verzích scénáře se jejich postavy příznačně jmenovaly Julian a Georgia. Clooney i Roberts se na filmu podíleli i producentsky a během natáčení na australském ostrově Hamilton, které probíhalo na přelomu let 2021 a 2022, spolu též museli být izolovaní kvůli pandemickým opatřením.

Dlouholeté přátelství těchto hereckých ikon, které se na plátně potkávají popáté (po prvních dvou Dannyho parťácích, Clooneyho režijním debutu Milujte svého zabijáka a thrilleru Hra peněz), se následně přetavilo i v příjemnou chemii na plátně, a především Clooney působí opravdu velmi uvolněně.

Za zmínku přitom stojí, že jejich filmovou dceru ztvárňuje Kaitlyn Dever, která si vedle nominací na Zlatý glóbus díky seriálům Neuvěřitelná a Absťák připsala zatím největší filmovou roli v komedii Šprtky to chtěj taky. Ponor Olivie Wilde do středoškolské džungle a s ní spojených snah o nalezení lásky i sebe sama je přitom přesně tím zástupcem moderní romantické komedie, jež se odchyluje od stokrát viděných stereotypů a přináší do přeumělkovaného žánru svěží autenticitu. Právě tyto kvality však od Parkerovy novinky čekat rozhodně nelze.

Namísto jakýchkoli snah o překvapení či odchýlení se z vytyčeného kurzu si film vystačí s verbálními přestřelkami mezi Clooneym a Roberts, obohacenými reklamou na pohádkový život na Bali (přestože tedy natáčení probíhalo u břehů Austrálie) a západní fascinací nad prostotou i upřímností domorodců. V jedné krátké a komicky nepovedené scéně je patrná snaha o fyzičtější humor, jenže útok delfína na rozkrok George Clooneyho vypadá, jako by vypadl ze Žraločího tornáda, takže je nakonec dobře, že se Parker drží toho, co vcelku umí, a nechává sympatické herce si povídat v pěkném prostředí.

Lze si představit, že Roberts při čtení scénáře imponovala načrtnutá témata. Snímek je koneckonců o životních chybách stárnoucích lidí, rizicích výchovy dětí a jejich osamostatňování, tedy o rozhodně sympaticky dospělých motivech. Až na pár zručně zahraných scén se však tato témata smysluplnějšího rozpracování nedočkají a zůstává se na nedrásavém povrchu. Parker tak opět dal dohromady film, který hlavně nechce nikoho urazit, šokovat, pobouřit. Pokud budete chtít vytáhnout do kina maminku či babičku, mělo by se jednat o sázku na jistotu – aspoň takový dojem se snímek bezesporu snaží budit.

Tato recenze je trochu výjimečná. Vznikla úplně spontánně bez scénáře a obsahuje spoilery, jak film dopadne. Vzhledem k tomu, že ale hodně lidí tápe, co měl konec znamenat, snad bude užitečná.