Pamela Anderson se představuje jako seriózní herečka. Ikonu z Pobřežní hlídky není radno podceňovat

Anderson se ujala hlavní role v dramatu jedné z méně známých členek klanu Coppolů, sedmatřicetileté Giy Coppoly (vnučka Francise, neteř Sofie a sestřenice Nicholase Cage a Jasona Schwarzmana). Gia už má v portfoliu dva celovečerní filmy, uplatňuje se ale spíš jako režisérka hudebních videoklipů. The Last Showgirl je jejím zatím nejvýraznějším projektem a nutno říct, že má poměrně dobrou šanci se jím zapsat do povědomí.

Shelley (Pamela Anderson) se živila přes třicet let jako showgirl v Las Vegas a nyní reprezentuje jednu z posledních aktivních umělkyň v tomto umírajícím odvětví, které ustupuje buď mnohem dráždivějšímu, otevřeně erotickému obsahu pro dospělé, nebo naopak uhlazené rodinné zábavě. Dozvídá se, že její show za dva týdny zavírá a ona i celý ansámbl musí přijít na to, co teď se svým životem. Hrdinka se rozhodne zlomový životní moment využít k znovunavázání vztahu se svou dcerou, kterou stěží zná.

Zní to... jako extrémní klišé. Nebudeme si nic nalhávat. Ale to je v pořádku. Tyhle filmy existují, aby nabídly hvězdě ve svém středu jednoduchý námět s jasnými paralelami k jejímu životu, jehož prostřednictvím může herecky exhibovat. Snímek už vstoupil do festivalového okruhu a více než tři desítky vydaných recenzí na Rotten Tomatoes vykazují velmi lichotivý výsledek bezmála devět pozitivních na jednu negativní, na drtivou většinu kritiků a kritiček tedy tenhle recept zabral.

Když začneme od záporů, nikdo se příliš netváří, že tu Coppola objevuje Ameriku. Skutečně se má jednat o velmi čitelný film, v němž je vše tam, kde to očekáváte. Někteří publicističtí detektivové dokonce vypátrali, že jde o vážně vypočítavý film, který přímočaře strhává pozornost na Pamelu Anderson a chce plusové body za to, že s ní publikum soucítí. Což... Ano, tak to funguje. Některé filmy zkrátka existují na meta rovině, na tom ale není nic špatného.

„Nevýrazná, prázdná podívaná, na kterou je i jejích 85 minut moc. Rozhodně pak, a bohužel, selhává i ve snaze představit Anderson jako dramatickou herečku,“ nedá si říct Benjamin Lee z The Guardianu. „Povrchní vyprávění o mizerných snech, ještě horších rozhodnutích a bolestivé lítosti, to vše soustředěné na jediný ústřední výkon, který je moc jednotvárný na to, aby strhnul,“ souhlasí Nick Schager z The Daily Beast.“

Jedná se však o jediné dva top kritiky, kteří na Rottenech zašli do podprůměru. Všichni ostatní pějí chválu. „Poslední Showgirl je film o kráse, pravdě a lásce. Zlomil mi srdce, stejně jako ho pozdvihl,“ rozněžňuje se Marya E. Gates z RogerEbert.com. „Potřebujete to vidět už kvůli Anderson, jejíž energický výkon je troufalou aktualizací filmů z Vegas, které už dnes moc nevídáme,“ podotýká Matthew Creith z The Wrap.

Caryn James z BBC podotýká, že jakkoliv je Coppola ultimátním nepo-baby, neboli protekčním dítětem, dokazuje, že podědila filmařský cit a tomuhle dramatu dodala potřebnou atmosféru celkové přímočarosti navzdory. „I když vysoký hlas ve stylu Marylin Monroe a konstantní záměrné slovní průjmy hlavní hrdinky mohou po chvíli iritovat, transformační výkon Anderson vás nepochybně zasáhne,“ ujišťuje David Rooney z The Hollywood Reportera.

The Last Showgirl je jeden z těch malých filmů, jejichž distribuční budoucnost je těžké odhadovat. Těžko říct, zda se u nás dostane do široké distribuce, možná se ale octne na nějaké přehlídce. A třeba se distribuce brzy chopí nějaká streamovací služba. Bylo by to jistě na místě. I když jsme text otevírali tím, že za svůj osud si částečně může Anderson sama tím, že proti přiřazené popkulturní roli jen málo protestovala, nutno také dodat, že měla jen málo prostoru tak činit. Vzhledem k tomu, jako objektivizace se dočkala (skandály ohledně jejích ukradených sex-tapes, které musela řešit v době, kdy byla těhotná, což ji enormně fyzicky a emocionálně zasáhlo), v jednu dobu přestala mít doopravdy na výběr. Je hezké vidět, že ji konečně i širší veřejnost přijímá s respektem.

Podívejte se na seznam nejlepších hereček podle databáze Kinoboxu.

Zdroje: The Guardian, The Daily Beast, RogerEbert.com, The Wrap, The Hollywood Reporter, BBC, Rottentomatoes