Nejtragičtější postava z Pulp Fiction je dílem neznámého komika. Tarantino prozradil její pravý osud

Ve filmu, jemuž charakterově vévodí Marsellusovi poskokové Vincent (John Travolta) a Jules (Samuel L. Jackson), je Butchova linie nejnápadnější reflexí divokých exploatačních tradic, v nichž se Tarantino jako malý divák rochnil a které zahrnují kupu násilných béčkových škvárů. Boxer za zenitem nevyslyší Marsellusovu obchodní nabídku, svého soupeře navzdory dohodě pošle k zemi a před zrazeným gangsterem se dává na útěk. Kvůli zastávce pro otcovy hodinky, nošené drahnou část vietnamské války v konečníku, se Butch střetne se svým sokem na ulici. Poraněná dvojice skončí v zastavárně vedené Maynardem (Duane Whitaker), jenž rivaly spoutá ve sklepě a zavolá Zedovi (Peter Greene), který má shodou okolností také zájem o konečníky svých obětí.

Zatímco Marselluse ve vedlejší místnosti znásilňují, Butche hlídá mameluk v černém latexovém kostýmu, jenž nicméně také nemůže pro oprátku kolem krku uprchnout. Nemůže dokonce ani souvisle hovořit a pouze chrchlá a mručí, když se Butch osvobodí. Jeho osud je tak svým způsobem tím nejtragičtějším, jaký kdy Tarantino pro vlastní postavu přichystal. Tím víc, že Gimp ve filmu nemá žádný osobní příběh a existuje v něm hlavně proto, aby své dva prasácké věznitele učinil ještě démoničtějšími.

Až roku 2020 se Tarantino pro Empire rozpovídal o tom, jak si Gimpovu minulost v hrubých obrysech představoval. Současně utnul spekulace, co se s ním mohlo stát posléze. „Ve filmu to tak sice úplně nevypadá, ale pro mě, když jsem to psal, je Gimp mrtvý. Butch ho omráčil a pak omdlel a oběsil se. Co se týče jeho příběhu, byl to stopař nebo někdo, koho před sedmi lety sebrali a vycvičili z něj dokonalou oběť," přiblížil režisér a scenárista osud Gimpa, jehož zadnice tedy na rozdíl od té Zedovy následně nepoznala středověk.

Bylo by kouzelné, kdyby Quentin dokázal pro takto drastickou a kultovní roli sehnat nějakou slavnou tvář. Neměl ostatně problém ukecat Christophera Walkena k několikaminutovému štěku veterána, jenž malému Butchovi předává důkladně opatrované hodinky, nebo Harveyho Keitela do role strategického čističe Wolfa. Pro anonymní a němou úlohu si však představoval něco jiného a jako performer navštívil jednu show losangeleské improvizační školy Groundlings, kde účinkoval komik a scenárista Stephen Hibbert.

Spoluautor rodinných pořadů Animáci nebo Boy Meets World roku 2014 vzpomínal, jak jej sám Tarantino přesvědčoval k účasti v konkurzu. A nasadil přitom ryzí tarantinovské manýry. „On a já jsme udělali takové malé psychodrama, kde byl dominantní a já jsem byl pasivní. Jen improvizace. Dostal jsem tu práci a bylo to skvělé. Byly to dva dny a on jen pronesl: ‚Pořádně se odvaž.‘ Tak jsem to udělal,“ ohlédl se za svou životní filmovou rolí Hibbert, jenž se v kostýmu také pěkně zapotil.

Napadlo jej rovněž vyšperkovat scénář, který jinak moc modifikací nevyžadoval. „Když se ve scénáři píše ‚Gimp zakřičí, aby je varoval‘, když se Bruce Willis osvobodí z provazů, je tam jen napsáno, že vykřikne. Není tam napsáno, že zakřičí jejich jména. Žádný dialog tam není," popisoval pro Vulture herec, jenž pochopil Quentinovu slabost pro improvizaci. Před Willisem tudíž rozbalil „bizarní tanec a znepokojivá gesta,“ což se režisérovi zamlouvalo. Přišel nakonec i s myšlenkou, že Gimp nemůže své věznitele varovat proto, že mu sami vyřízli jazyk.

„Takže jeden z nápadů, s nímž jsem si pohrával a řekl Quentinovi, zněl: ‚Bylo by docela zajímavé, kdyby tomu chlapovi vyřízli jazyk, takže by opravdu nemohl mluvit,‘“ pokračoval. „Takže jsem to trochu zahrál jako důvod, proč nemluví, a to ovlivnilo zvuky, které vydávám.“ Halekal tudíž s jazykem přilepeným na dolní patro, čímž působivě dotvořil své nezapomenutelné minipředstavení, které dodnes zůstává předmětem divácké fascinace. A také vyčnívajícím prvkem Pulp Fiction, o němž vznikla dlouhá řada odborných i fanouškovských rozborů a interpretací.

Podívejte se na žebříček nejlepších filmů všech dob podle databáze Kinoboxu.

Zdroje: Collider, Far Out, Vulture, Empire