Palpatine slaví 80 let. Shakespearovský herec Ian McDiarmid je nejlepší částí několika Star Wars

Ian McDiarmid byl stržen divadlem ve svých pěti letech, když ho otec poprvé vzal na představení a chlapec odešel zcela uhranutý unikátní atmosférou jeviště. Od té doby si byl zcela jistý tím, co chce v životě dělat. K nelibosti táty, který dal jasně najevo, že kdyby věděl, jak moc bude jeho syn touhle svou mánií posedlý, onu osudovou návštěvu by si rozhodně rozmyslel.

Ze strachu z hněvu přísného rodiče tedy Ian nešel studovat drama, jak toužil, získal raději titul v psychologii. Nakonec ale neodolal a přeci jen skončil na Royal Scottish Academy of Music and Drama v Glasgow, kde byl premiantem a zapustil své divadelní kořeny. Brzy se stal zavedeným jménem v oboru.

Jako herec a později režisér se specializoval na Shakespeara a během své kariéry vedl několik divadelních souborů. Časem se díky svému sugestivnímu přednesu uchytil i při produkci rádiových her. Nebudeme ale předstírat, že si jeho narozeniny připomínáme v důsledku jeho bohaté jevištní kariéry. Všichni víme, proč tenhle text vzniknul.

George Lucas si McDiarmida všiml na začátku 80. let v divadelní hře Sama Sheparda Seduced, kde hrál autoritativní figuru inspirovanou podivínským multimilionářem Howardem Hughesem (o němž natočil Martin Scorsese svého stále nedoceněného Letce). To vyžadovalo i nějaké ty prostetiky a dlouhé umělé nehty, takže víme, odkud vítr vane. Přestože Ian byl tou dobou třicátník, dokázal se velmi přesvědčivě transformovat do podoby strašidelného starce, což se Lucasovi hodilo pro jeho dlouhodobý plán. Potřeboval, aby měl herec, kterého obsadí do role Palpatina, dost energie a také let před sebou.

A tak se McDiarmid octl v Epizodě VI (jeho hologram v Impériu byl přidán až ve speciálních edicích, během natáčení Epizody V ještě role císaře nebyla obsazena), kde si dokázal rychle zjednat respekt. Dnes už si to tolik nepřipomínáme, Návrat Jediů byl ale ve své době přijat velmi rozporuplně. Mnozí byli (a dodnes jsou) závěrem staré trilogie velmi zklamaní, předně kvůli přítomnosti plyšových Ewoků a neuspokojivé lince Hana Sola. Všichni se však celkem univerzálně shodli na tom, že Palpatine představoval jednoznačný klad.

McDiarmidův Palpatine funguje ze stejného důvodu, díky němuž je radost sledovat v blockbusterech jeho skoro jmenovce Iana McKellena. Tihle pánové mají vybudovanou kariéru na divadle, kde jejich pověst nemůže nic ohrozit. Když tedy přijmou roli v hollywoodském spektáklu, nemají žádné zábrany a svou příležitost hrát v masové zábavě pro mladší publikum si maximálně užívají. Palpatine se tak stává absolutním monstrem, které každý vlastní zlý skutek odmění rozkošným ďábelským chechotem. A je to nakažlivá radost.

V prequelové trilogii na začátku století dal Lucas McDiarmidovi mnohem víc prostoru a jakkoliv už ho začal během akčních scén dohánět věk, opět si plně vychutnal jak mód hotového Palpatina ve třetí epizodě, tak i skrytého, nebo spíš „skrytého“ zla v jedničce a dvojce. Jeho nenápadný senátor tiše se deroucí k moci pronáší každou svou větu s tak šibalskou jiskrou v oku, že se nejde než pousmát. Není divu, že skoro každá linka McDiarmidova dialogu se stala samostatným memem a opět jde o to nejlepší, co jinak vratká prequelová trilogie nabízí. Třem epizodám, v nichž má jinak Lucas velký problém s vedením hercům a nízkou energií přítomných, rozhodně vévodí Palpatine, který jede v každý moment na 110 %.

Situace se pak opakovala potřetí, kdy bezradný Disney vytáhl Palpatina jako nenadálého záporáka pro devátou epizodu. Aby bylo jasno, císař v příběhu rozhodně neměl co dělat, jedná se o ukázku úplného tvůrčího zoufalství. To nic nemění na tom, že Ian dodal svůj nejšílenější, nejvíc over-the-top výkon a každá jedna vteřina, kterou strávil na plátně, byla čirá radost.

Je zvláštní, že současná západní herecká tradice tak lpí na realistické estetice. V praxi se ukazuje, že když někdo do filmu ve správném kontextu uplatní expresivní étos shakespearovského divadla, je najednou zážitek měřitelně lepší. McDiarmid nemá bohatou filmografii, ke kamerám se uchyluje jen velmi výjimečně, a to spíš k těm televizním. I tak se ale napevno zapsal do popkultury a představoval nejlepší část prakticky všech Star Wars filmů, v nichž se objevil. Hřeje navíc u srdce sledovat ho při jeho účasti na různých conech a setkáních s fandomem, při nichž je vidět, jak moc si vychutnává únik od seriózního dramatu, které jinak tvoří většinu jeho portfolia. Tenhle herec a tahle role se zkrátka hledali.

Podívejte se na žebříček nejlepších herců podle databáze Kinoboxu.

Zdroje: Wikipedia, Kinobox