Prostitutka a ruský oligarcha okouzlili Cannes. Svěží Anora slibuje v traileru novátorský zážitek

Společnost CinemArt pošle Anoru do českých kin od 31. října, americkou distribuci o třináct dní dříve zahájí Neon, který má na vítězné festivalovky zjevně patent. Šampion z Cannes mu připadl popáté v řadě, předtím se staral také o uvedení Parazita, hororu Titan, Trojúhelníku smutku a loňské Anatomie pádu. Anora je ovšem prvním americkým uzurpátorem Zlaté palmy od baladického Stromu života z roku 2011.

Hollywoodskou zábavu pro masy ovšem už z traileru nepřipomíná. Greta Gerwig kvitovala, že ačkoli Baker zůstává věrný některým tradičním formálním postupům a jeho tragikomická romance místy připomene klasická díla Ernsta Lubitsche či Howarda Hawkse, současně před pohlcené obecenstvo klade cosi novátorského. Pod to se podepisují recenzenti, kteří se v Cannes po projekci přidali k desetiminutovému potlesku a zanechávají reakce, které na kritickém shromaždišti Rotten Tomatoes hovoří jasně – 44 recenzí, 98 % z nich je pozitivních a průměrná známka činí 8,7 z 10. Stejná chvála se řine i z obecně náročnějšího Metacriticu, kde 21 recenzentů hodnotí průměrně 89 ze 100.

Unisono se vyzdvihuje herečka Mickey Madison, již Quentin Tarantino pořádně zřídil ve finále Tenkrát v Hollywoodu (respektive Rick Dalton a jeho kaskadér Cliff Booth). Pětadvacetiletou rodačku z Los Angeles někteří znají ze seriálu Bude líp, což lze vztáhnout na její nadcházející kariéru. Objevila se také v pátém Vřískotu, ale hvězdou se zřejmě stane až zásluhou vyčerpávajícího výkonu v této „chaotické komedii“, kde balancuje na hraně „zoufalství, žoviálnosti a zranitelnosti.“

Všichni rovněž předou nad proměnlivými náladami, web World of Reel dokonce hovoří o „romantické komedii z nočních můr.“ Tak divoce přiložený trailer neargumentuje, jeho životem bující koláž a výstřední charaktery nicméně dávají najevo, že u novodobé Bakerovy klasiky určitě nebudeme klimbat nudou. BBC.com v tomto směru varuje jednak před nekontrolovanými výbuchy smíchu a také před nevypočitatelnými následky pro diváky s vysokým krevním tlakem. Obecně je prý nejlepší nic moc si dopředu nezjišťovat, tudíž energickou upoutávku můžeme brát jednoduše jako stylové doporučení pro notářsky ověřenou kvalitu.

Sean Baker znovu ukázal, že rozumí obyčejným neobyčejným lidem a jejich pocitům. Dosud nejlépe to zřejmě předvedl v kultovní a milované dramedii o dospívání The Florida Project, která je přesně tím filmem, který celoročně vyplňuje jednosálová kina s vnímavějším publikem. A přitom si drží tradice pramenící u Hawkse, jehož extravagantní konverzačky minimálně z pohledu scénáře nestárnou. Anora má podle všeho obdobně nadčasový potenciál a trochu mimoňský propagační materiál rozhodně nevytahuje všechny trumfy.

Prohlédněte si žebříček nejočekávanějších filmů, které nás čekají ve zbytku roku.

Zdroje: Rotten Tomatoes, Neon