Kvůli brutalitě musel být Vřískot 9krát přestříhán. Nakonec pomohl jeden telefonát

Je třeba si připomenout, že rating NC-17, zakazující vstup do kinosálu všem lidem pod 17 let, bývá vyhrazen vyloženě nepřístupným a pohoršujícím obsahům, nejčastěji v souvislosti s explicitními sexuálními scénami. Co je horší, takto onálepkovaný titul se obvykle ani nedočká nasazení do většího množství kin, protože se kinaři zaleknou očividně nízkých výdělků plynoucích z takového omezení.

Naprostá většina aspoň trochu ambiciózních titulů proto lavíruje mezi hodnocením PG-13 (navádějícím rodiče k opatrnosti, jelikož některé výjevy nemusejí být pro děti do 13 let vhodné) a R (vyžadujícím u diváků mladších 17 let doprovod dospělého). Blockbustery snažící se zaujmout co nejširší publikum se obvykle hodně pokouší, aby dostaly přístupné označení PG-13, jen občas se vysokorozpočtové hollywoodské hity nezaleknou ratingu R – což platí třeba pro deadpoolovskou sérii. Jako „eRko“ bývá označena též většina krvavější akčňáků či říznějších hororů. Právě tohoto hodnocení se snažil Craven dosáhnout v případě prvního Vřískotu.

Něco podobného přitom Craven už zažil u své starší hororové klasiky Poslední dům nalevo, z níž rovněž musel vystříhat některé scény, aby se vyhnul tehdy nejpřísnějšímu ratingu X, a tak společně se střihačem Patrickem Lussierem museli vymýšlet, jak zachovat svou vizi a zároveň uspokojit požadavky organizace MPAA.

Té vadila už ikonická úvodní scéna, v níž je postava Casey (v nepravděpodobném podání hvězdné Drew Barrymore) násilně ubodána vrahem jménem Ghostface. Hodnotitelům vadilo, že se marná snaha Casey o útěk a následné první bodnutí odehrála ve zpomaleném záběru, což zvyšovalo působivost scény. V rámci režijního komentáře k DVD verzi Craven prozradil, že zástupcům MPAA lhal, že toto je jediný záběr, jak byla vražda Casey nafilmovaná, a tak musela ve snímku zůstat v této podobě.

Naopak nájezd kamery na Caseyino tělo zavěšené na stromě musel být zrychlen, aby násilí na těle postavy nebylo tak dobře postřehnutelné. A stejně tak i předchozí vražda Caseyina přítele Stevea (Kevin Patrick Walls) musela být sestříhána, jelikož původně obsahovala i vnitřnosti vytékající ze Stevova těla poté, co jej Ghostface rozpáral.

Obdobně muselo být pár nepříjemných sekund vystřiženo i z několika smrtí postav ke konci, kvůli čemuž se Craven s organizací opakovaně hádal. Tvrdil totiž, že znepokojivý pohled na vyděšené tváře, jež si uvědomují svůj nečekaný skon, je důležitý, protože vražda by neměla proběhnout jen tak, ale měla by mít na publikum silný a nepříjemný dopad.

Střihač Lussier pro The Hollywood Reporter vzpomínal, že MPAA vadila i věta „Filmy nevytvářejí šílence, filmy dělají šílence kreativnější“. Cravenovi prý řekli, že „takovou pravdu přece nemůže říct nahlas“. Nakonec se ale zrovna tato replika do finálního střihu dostala.

Ani po těchto a mnoha dalších úpravách však v MPAA stále nebyli spokojení. Craven jim ke schválení poslal celkem devět verzí a pokaždé se dočkal ještě dalších požadavků na úpravy, což samozřejmě zvyšovalo rozpočet i riziko, že se snímek nestihne finalizovat do plánované předvánoční premiéry. Nakonec však zasáhl producent Bob Weinstein, který organizaci po telefonu vysvětlil, že jde o satiru a komedii, nikoli vážně míněný horor.

Ke Cravenovu překvapení tato argumentace zabrala, potřebný rating R byl udělen a Vřískot se 18. prosince 1996 objevil v kinech. Díky pozitivním ohlasům a šeptandě se z něj během dalších měsíců stal hit a napomohl resuscitovat skomírající hororový žánr.

Podívejte se na náš žebříček nejlepších hororů, v němž se Vřískot samozřejmě nachází velmi vysoko.

Zdroje: Collider, The Hollywood Reporter, Dimension Films