Druhý Joker se v traileru chlubí oslnivými záběry a temnou láskou. V čem nám nejspíš lže?
První Joker má jeden z nejlepších trailerů, kam paměť sahá, což jistě úzce souvisí s enormním úspěchem filmu. Střihačům se před pěti lety podařilo zachytit kýženou atmosféru zmaru a neklidu a během dvou a půl minut zcela strhnuli záběry, jimiž srozumitelně a výstižně vysvětlili, co nás čeká a proč to potřebujeme vidět. Laťka byla tedy vysoko a trailer na Joker: Folie à Deux ji rozhodně nedorovnává.
Nenechte se mýlit, opět obsahuje sugestivní záběry a pevné řemeslo, zcela ale selhává právě v tom, co upoutávka na jedničku zvládla tak skvěle: Nedokáže nám v nejmenším představit avizovaný film. Jistě je to tím, že má mnohem složitější úkol. První Joker vyprávěl o smutném muži sžíraném psychickou nemocí, sociálním tlakem a nespravedlností světa, jenž postupně propadá šílenství. Velmi přímočará premisa.
Folie à Deux je film čitelný zhruba jako jeho podtitul, který si musíte vygooglovat, abyste pochopili, co znamená. Jaká bude Arthurova osobnost po jeho konečném zkratu? O čem vlastně bude zápletka? Jak do toho všeho zapadá Harley Quinn, jejíž příběh psycholožky, která podlehla Jokerově šarmu, do hyperrealistického podání Toda Phillipse zdánlivě příliš nepasuje? Na nic z toho trailer nenabízí odpověď. Phoenix a Gaga na sebe uhrančivě koukají... a to je zhruba ono. A jakkoliv je jasné, že od upoutávky není možné chtít úplnou sdílnost, je potíž, že po jejím zhlédnutí nemůžeme uhodnout pomalu ani žánr.
Což je podtrženo tím, že nám nebyl prakticky ani v náznaku představen muzikálový aspekt. Hollywoodští marketéři si nemůžou pomoct ohledně svého notorického mazání hudební stopy z propagace, o němž vloni ve své analýze informoval The Hollywood Reporter. Je to zvlášť absurdní v případě druhého Jokera, o němž se v tuto chvíli neřeší prakticky nic jiného než: „Jak moc to bude muzikál?“ Nedávno jsme slyšeli o minimálně patnácti jukeboxových písních!
Přesto je ukázka stejně jako v případě Wonky a Protivných sprostých holek střižena tak, že kdo by nevěděl, že film je muzikál, neměl by šanci to pochopit. Vidíme pár záběrů na výpravné jevištní scény, z nichž díky vnějšímu kontextu víme, že budou součásti muzikálových čísel. Vidíme také Jokera a Harley v tanečním obětí. Nikoho ale neslyšíme a nevidíme na obraze zpívat a vůbec si nedokážeme udělat představu o tom, s čím tedy máme počítat.
Producenti tedy zjevně opět chtějí zmást méně připravené publikum k představě, že s výjimkou pár halucinačních scén nás čeká běžné drama. A pokud to tak je, co měla znamenat veškerá předešlá komunikace založená na zdůraznění muzikálového prvku? Člověk by řekl, že po úspěchu Wonky už studia nebudou mít potřebu v téhle šarádě pokračovat. Možná právě proto působí trailer jako změť krásných, ale nesouvislých a zcela nečitelných obrazů.
Samozřejmě ale, že více důležité, než jak se povedl trailer, je počkat si na kvalitu samotného filmu. Pokud se povede, bude tohle zaváhání jen prkotina. Todd Phillips nás bude mít příležitost přesvědčit 10. října.