„Jedním z důvodů, proč se Quentin vůbec pustil do natáčení filmů, je právě John Carpenter. Vím to z první ruky. John je z hlediska humoru a stylu rezervovanější, zato Quentin je velmi, velmi expresivní. Jsou si ale hodně podobní v tom, co je při tvorbě filmů žene kupředu. Nejsou to režiséři, kteří hledají ideální výslednou podobu – tu už totiž mají ve svých hlavách a jde jen o to, jak velkou svobodu dostanou k tomu, aby mohli říkat: ‚Tohle se mi líbí, tohle taky, ale tohle ne.‘ Pro ně je to jednoduché.“
Russell má rozhodně pravdu v tom, že Tarantino o Carpenterovi opakovaně hovořil jako o výrazném inspiračním zdroji. Slavný horor Věc je prý jedním z mála filmů, které Tarantina skutečně vyděsily, a obdobnou atmosféru napětí a paranoii se následně pokoušel dosáhnout jak ve zmíněných Osmi hrozných, tak i ve svém debutu Gauneři (1992).
Tarantinův výrazný a nepřeslechnutelný projev je dobře známý, ve filmařských kruzích se nejednou hovořilo i o zjevně umírněnějším a subtilnějším Carpenterově projevu. Rovněž Russell tyto rozdíly pojmenoval, přesto však mezi oběma oceňovanými tvůrci našel důležitou podobnost v tom, že oba jasně vědí, co chtějí. Nejde tedy o tvůrce, co by byli přehnaně otevření improvizaci a přizpůsobení se podmínkách, nýbrž oproti představám ve své mysli chtějí dělat co nejméně kompromisů. Až se budete příště dívat na některý z jejich filmů, můžete se nad touto precizností zamyslet.
Velké nesnáze v Malé Číně si můžete přehrát na Disney+, Věc na SkyShowtime, Osm hrozných na HBO Max či Voyo, Tenkrát v Hollywoodu a Auto zabiják najdete momentálně na Netflixu. Podívat se můžete také na náš žebříček nejlepších kultovních filmů.