Keaton režíruje sám sebe jako zabijáka s demencí. Drž se svého kopyta, radí mu diváci
Knox Goes Away vypráví o zabijákovi s tváří samotného Keatona, jenž by už zřejmě rád pověsil své povolání na hřebík a konečně si užil trochu klidu. To mu ale nebude umožněno, protože mu doktoři diagnostikují rychle postupující demenci, v jejímž důsledku „za pár týdnů, ne měsíců“ ztratí paměť a vlastní identitu. Funguje takhle promptně nějaká skutečná nemoc? Kdo ví… Ale pro hollywoodský thriller to je méně důležité než napínavý příběh a dobrá akce.
Keaton sehnal přinejmenším hvězdné obsazení. Sekunduje mu Al Pacino (ačkoliv můžeme hádat, že trailer kvantitu jeho účasti poněkud zveličuje) a James Marsden v roli hrdinova syna, jenž se jednoho dne zjeví zdánlivě odnikud a svého otce, jejž už začíná pomalu opouštět rozum, vtáhne do akční zápletky.
Při pohledu na trailer je upřímně řečeno dost pochopitelné, proč výsledný snímek v Torontu vzbudil tak špatný první dojem. Na pohled ošklivý tmavý vizuál není příslibem filmu, na který by bylo příjemné se byť dívat. Postupná ztráta vědomí by mohla vést zajímavým filmařským hrátkám, když je ale neukazuje ani sestřih toho nejlepšího, co očekávat od filmu?
Nemusíme ale hádat pouze na základě pár záběrů z traileru, můžeme se začíst do torontských recenzí. Metakritický server Rottentomatoes jich nastřádal 28. Při hodnocení 46 % poměr kladných textů nejde o žádnou slávu. A vskutku, Keatonova zdánlivá absence vizuálního citu je velkým tématem. „Herecky jde o jeden z nejlepších Keatonových výkonů, ale režijně... Ta strašná práce se světlem je fatální selhání. Když ve vašem filmu pomalu není nic vidět, nečekejte plusové body,“ píše Sarah Marrs z Lainey Gossip.
Justine Smith z Cult MTL vyčítá lajdácké zpodobnění mentální nemoci: „Nic tu nepůsobí zodpovědně a nikdo si zjevně nenastudoval fakta.“ Esther Zuckerman z IndieWire pochybuje o tónu Knox Goes Away: „Z filmu odcházíte s tím, že tvůrci nevěděli, co chtějí nabídnout. Na jednu stranu zobrazují mrazivé a intenzivní scény, na druhou se chtějí té mrazivosti a intenzitě vlastních situací vysmívat.“
To nevypadá dobře. Pak tu ale máme tu druhou, skoro stejně početnou skupinu nadprůměrných recenzí, jejíž autoři nemají problém si trochu zamžourat a najít něco, co se jí bude líbit. „Knox Goes Away je charakterová studie postavy, která se pomalu vytrácí, a nebo je to možná thriller, který se záměrně vyhýbá thrillu. Jakoukoliv škatulku vyberete, jde o film nenápadný, ale uspokojující,“ píše Steve Pond z The Wrap. „Keaton našel svůj styl,“ ujišťuje Charles Bramesco z The Playlist.
„Scénář Gregoryho Poiriera je ve skutečnosti chytrý a originální a Keaton ho režíruje s rozmyslem a umem, které jsou tiše hypnotické,“ raduje se Owen Gleiberman z Variety. Zdá se tedy, že snímek si našel své zastánce z řad prestižních mainstreamových médií. Dlouho trvající fáze prodeje naznačuje, že distributoři se dlouho stavěli na stranu nespokojenců, což není dobré znamení. Přesto je jistě dobře, že má Keaton šanci předstoupit před publikum, možná se budeme ještě divit.