Mrazík se natáčel v březnu 1964, a protože v okolí Moskvy tehdy nebyl sníh, herci museli vyrazit až za polární kruh na ostrov Kola. Náročné podmínky se zúročily mimo jiné pro dokonalé obsazení. Mohla to být cesta ke hvězdám, Izotov měl ale jiný osud. První manželství mu nevyšlo a to druhé narušila smůla. Na jedné z ulic v Moskvě se snažil vyměnit dolary za rubly, aby měl peníze na dostavbu domu za městem. Háček byl v tom, že se psal rok 1983, kdy byla směna valut považovaná za trestný čin. Navzdory tomu, že se za Izotova přimlouvala řada kolegů, putoval na tři roky za mříže.
Pak už se to vezlo. Po návratu z vězení byl Izotov zlomený, nemohl si najít práci, navíc ho zlobilo zdraví. Job se mu snažil dohodit manžel jeho první ženy. Šlo o dabing, což sice nebyla hvězdná herecká kariéra, ale i tam se dalo vydělat. Jenže Izotov prodělal mrtvici, po které měl problém si pamatovat texty a pletl si slova. Dohromady herec prodělal šest mrtvic, což vedlo k úplné ztrátě paměti i pohybového aparátu. Poslední roky strávil na psychiatrii, kde v roce 2003 i zemřel.
Ani představitelka Nastěnky to neměla v životě jednoduché. Práce jí sice nechyběla, zato v soukromí Natalja Sedykhová štěstí nenašla. Její bývalý přítel se jí chtěl pomstít za to, že se vdala za jiného, vlákal ji do hotelového pokoje a tam ji začal škrtit mokrým ručníkem. Podle herečky na ni dokonce vytáhl nůž a ona si zachránila život tím, když předstírala, že ho miluje a vezme si ho. Místo toho si vzala skladatele Viktora Lebedeva, který jí ale byl nevěrný a manželství nakonec zkrachovalo.