Českou vědkyni a feministku jste v Oppenheimerovi možná přehlédli, stále inspiruje

Oppenheimer má za sebou první plnohodnotný víkend v kinech a Christopher Nolan si může mnout ruce. Covidový neúspěch Tenetu (2020), který na sebe nevydělal a z nějž ani kritická obec nejásala nadšením tak, jak bývá u Nolanových snímků zvykem, je zapomenutý. Navzdory erkovému ratingu, tříhodinové stopáži i těžkému tématu Oppenheimer za první víkend utržil ohromujících 80 milionů dolarů, což patří nejen mezi nejlepší výsledky filmů v této kategorii, ale kromě obou pokračování Temného rytíře se též jedná o nejlepší start napříč Nolanovou filmografií.

Do kin hojně chodí i tuzemské publikum, které nejspíš nemá ani tušení o tom, že jedna z vedlejších postav je českého původu. Kolem titulního Oppenheimera (Cillian Murphy) se objevuje velké množství slavných fyziků, například Albert Einstein (Tom Conti), Niels Bohr (Kenneth Branagh), Werner Heisenberg (Matthias Schweighöfer), Ernest Lawrence (Josh Hartnett), Edward Teller (Benny Safdie), Richara Feynman (Jack Quaid) či Enrico Fermi (Danny Deferrari). Únavný výčet jmen by mohl pokračovat ještě dlouho.

V plejádě význačných mužských mozků by snadno mohlo zaniknout jméno Lilli Hornig, kterou ztvárnila Olivia Thirlby. Objevuje se ve scéně, kde Oppenheimer přemítá nad tím, jak je užitečné v umělém městečku Los Alamos zaměstnat i manželky vědců, jež se na výrobě atomové bomby podílejí. Obvykle se jedná o práce sekretářek a asistentek, kde je zpočátku i Hornig, choť chemika a experta na výbušniny Donalda Horniga (David Rysdahl). Časem se však Lilli začne na projektu podílet mnohem aktivněji.

Tuto postavu si Nolan nevymyslel, jejím zahrnutím do příběhu složil poctu skutečné česko-americké vědkyni, jež se stala význačnou osobností nejen v rámci projektu Manhattan, ale později i na poli feministického aktivismu.

Lilli Schwenk se narodila v roce 1921 v Ústí nad Labem do vzdělané židovské rodiny německého původu. Není tedy divu, že roku 1933 všichni společně uprchli před nacisty do Spojených států. Tam Lilli chodila na univerzitu a v roce 1950 dokonce získala doktorát. Ještě předtím, během druhé světové války, se vdala za Donalda Horniga a společně měli čtyři děti.

„Můj otec mě občas bral do své laboratoře a já prostě milovala všechny skleněné pomůcky. Dal mi i nějaké nádobíčko pro můj domeček pro panenky. Vždycky jsem předpokládala, že budu buď chemička, nebo lékařka. A protože jsem v té době byla poněkud útlocitná, šla jsem na chemii. Byla jsem docela odhodlaná,“ vzpomínala v rozhovoru pro Atomic Heritage Foundation z roku 2011 ve svých 90 letech. Hornig se nakonec dožila požehnaného věku 96 let.

Ve filmu se sice vyskytuje jen na malém prostoru, ovšem její profesní dráhu v Los Alamos se podařilo zachytit poměrně věrně. Zpočátku se s Lilli Hornig počítalo jen s psaním na stroji, rychle se však dostala ke skupinám pracujícím s plutoniem a výbušninami. Před dokončením bomby také Hornig patřila mezi signatáře petice, aby byla atomová bomba poprvé demonstrována na neobydleném ostrově.

V následujících dekádách Hornig vystřídala řadu akademických funkcí na amerických univerzitách a aktivně bojovala za rovné příležitosti pro ženy. Předsedala výzkumným snahám harvardského výboru pro rovnost žen a dlouhé roky se zasazovala o zlepšení kariérních možností pro ženy.

Její manžel Donald patřil mezi vědce, kteří radili prezidentu Johnovi F. Kennedymu a později jeho nástupci Lyndonu B. Johnsonovi. Johnson také Lilli Hornig pověřil vybudováním základů Korejského institutu pro vědu a technologii. O její důležitosti nejen pro projekt Manhattan tedy nemůže být sporu a my bychom měli být na svou dosud nedostatečně známou krajanku patřičně hrdí.