Dokumentární Ji.hlava slaví pětadvacetiny. Zaměří se na Rumunsko, připomene prezidenta Gorbačova a odvahu romských partyzánů

Mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava slaví letos pětadvacet let a po roční pauze se vrací zpět do jihlavských kinosálů. „V minulém roce jsme toužili potkat se osobně v Ji.hlavě, ale nakonec to nebylo možné. Letos věříme, že to půjde. A jsem přesvědčený, že tento jubilejní ročník bude i kvůli té roční pauze nezapomenutelným zážitkem, plným přátelských setkání i překvapivých filmových zážitků,“ říká ředitel festivalu Marek Hovorka.

„Letošní vizuální koncepce se nese v duchu snění, protože bychom všichni po uplynulém náročném období potřebovali klid a odpočinek. A tak přistupujeme i k letošní Ji.hlavě: chceme návštěvníkům festivalu, Inspiračního fóra i programu Ji.hlava dětem vytvořit malý wellness pro duši i mysl. Jak je to důležité, ukáže i jeden ze dnů Inspiračního fóra, který se věnuje tématu duševního zdraví,“ dodává Hovorka.

Letošní Ji.hlava nabídne téměř tři sta filmů v soutěžních i nesoutěžních sekcích. „Ji.hlava během pětadvaceti let potvrdila, že patří mezi významné evropské dokumentární festivaly. Je charakteristická objevným programem a inovativním přístupem. V tomto duchu měníme od letošního ročníku jak podobu soutěží, tak strukturu cen, abychom poukázali na komplexnost dokumentární kinematografie,“ říká Hovorka.

Diváci se mohou těšit nejen na dokumentární novinky, ale i na výjimečné filmové retrospektivy. Pětadvacátá Ji.hlava pozve například na přehlídku filmové tvorby americké myslitelky, oceňované spisovatelky a aktivistky za lidská práva Susan Sontag. „Tvrdila, že filmování je tvůrčí výsada. Ona ji využila nadmíru důstojně. Jako režisérka natočila dva dokumentární a tři hrané filmy, které jsou rozšířením jejích úvah o filmu, společnosti, partnerských vztazích a politice. Kromě toho v nich nalezneme specifický styl významné intelektuálky a umělkyně dvacátého století,“ říká dramaturg sekce David Čeněk. Letošní Ji.hlava uvede ucelené dílo Susan Sontag v České republice vůbec poprvé.

Nesoutěžní sekce Průhledná krajina, která už sedmým rokem přibližuje vybranou národní kinematografii, je letos věnována Rumunsku. Jedinečná retrospektiva čtyřiadvaceti snímků vzniklých v undergroundových podmínkách totalitního Rumunska v letech 1968 až 1989 představí řadu kinematografických objevů, například poetický snímek Mircei Sauçana z industriálního prostředí Pozor! (1967). Film bude promítán za hranicemi Rumunska vůbec poprvé. „Rumunská experimentální scéna měla od šedesátých let minulého století několik center. V Aradu byl založen umělecký kolektiv Kino Ikon, v Temešváru začala působit umělecká skupina Sigma, dalším centrem pak byla Bukurešť, kde se objevilo několik nekonvenčních filmařských osobností. Filmy této retrospektivy reprezentují různorodé stylistické postupy, techniky práce s filmem i autorská gesta,“ uvádí dramaturgyně sekce Andrea Slováková.

Soutěžní sekce Opus Bonum, která nabídne patnáct snímků, reprezentuje podle Marka Hovorky „různorodé postupy a tendence, které najdeme v současném světovém dokumentárním filmu“. Ve výběru tak divačky a diváci uvidí například filmovou esej německé režisérky Liny Zacher (oceněné na předloňské Ji.hlavě za debut Fonja) s názvem Betula Pendula o tom, nakolik formuje osobnost člověka skutečnost, že je nevidomý. Režisér Sebastian Mihăilescu nabídne pod názvem Pro mě jsi Ceaușescu kolektivní portrét současné rumunské mládeže; sleduje její hodnotové priority i vztah k dějinám vlastní země. Intimní snímek Bez touhy skrývat se čínského režiséra Rikun Zhua pak zachycuje životy mladých lidí v Číně se všemi jejich romantickými problémy, nenaplněnými sny a existenciálními krizemi, propisujícími se do každodenních rozhovorů s režisérem.

Krizi středního věku i obecnější reflexe proměn a podob maskulinity v jednadvacátém století reflektuje v portrétu filmového kritika Kamila Fily snímek Síla režiséra Martina Marečka. „Kamil mě přizval ke své fyzické proměně, kterou v oněch pěti letech plánoval. Velmi brzy mi ale bylo jasné, že jsem svědkem něčeho mnohem komplikovanějšího, intimnějšího a univerzálnějšího. Síla nakonec dobře doplňuje Dálavu a zapadá do mého záměru věnovat trilogii filmů současnému stavu maskulinity,“ řekl Mareček o filmu, který bude v kinech distribuovat Artcam Films.

Také soutěžní sekce Česká radost, která se zaměřuje na nový český dokument, představí patnáct filmů. Premiérován bude například snímek Očitý svědek režiséra a dramatika Jiřího Havelky, který zachycuje tragickou událost z června 1945. Tehdy bylo u Přerova v rámci poválečných brutalit zabito 265 karpatských Němců, Maďarů a Slováků, většinou žen a dětí. „Přerovský masakr je výjimečný nebývale objemným vyšetřovacím spisem,“ říká Havelka. „Obludnost té popravy totiž nedovolila ji ututlat, a tak došlo k několikanásobnému vyšetřování civilním soudem i vojenskou prokuraturou. Postup vyšetřování navíc dokonale demonstruje zdejší erozi právního státu v letech 1945 až 1948.“ Režisér dodává, že natáčení jednotlivých výpovědí pro něj představovalo dost trýznivý zážitek: „V té jednoduché, ale nepříjemné situaci vyšetřovaného, který promlouvá k vyšetřujícímu – v našem případě do kamery –, začala ta krvavá akce před mýma očima doslova ožívat v celé své patologii. Najednou to nebyly protokoly, ale lidé.“

Ze Slovenska pochází dokumentaristka Vera Lacková, která uvede na letošní Ji.hlavě svůj film Jak jsem se stala partyzánkou; v něm přibližuje osud svého pradědečka – romského partyzána. „Je to moje osobní téma,“ říká Lacková. „Příběhy o pradědečkovi si v rodině vyprávíme celý můj život a babičce jsem dala slib, že jeho odkaz a odkaz všech Romů v odboji pomůžu udržet naživu. Svým způsobem je to mé poslání,“ pokračuje režisérka, „ale nepovažuji to za autorskou nevýhodu. Naopak věřím, že právě díky osobnímu napojení jsem schopna se plně soustředit.“

Soutěžní sekce Svědectví, která sleduje aktuální dění ve světě, nabídne osmnáct filmů. Ruský režisér Vitalij Manskij přiveze do Ji.hlavy snímek Gorbačov. Ráj . Portrét posledního vůdce SSSR nabízí zápas dvou osobností: letos devadesátileté legendy ruské politiky, projektanta slavné perestrojky a kritického filmaře, tazatele, myslitele. Gorbačov i Manskij nabízejí vlastní verzi chápání klíčových momentů pádu sovětského impéria před třiceti lety. „Pro mě je to člověk, který mi daroval nejšťastnější léta života. Možná to byla ta nejtěžší léta, co se týče životních podmínek, musel jsem v noci pracovat jako dělník, abych si ráno stoupl do fronty na mléko, které jsem ne vždy dostal, ale byly to roky naděje. A naděje je pro člověka to nejcennější, co může existovat,“ říká o Gorbačovovi režisér v rozhovoru pro Dok.revue. Film bude po ji.hlavské premiéře uveden i v českých kinech (od 4. listopadu v distribuci Artcam Films).

25. MFDF Ji.hlava proběhne od úterý 26. do neděle 31. října 2021. Akreditace lze zakoupit na ji-hlava.cz a slouží jako plnohodnotná vstupenka na fyzickou část festivalu (filmové projekce, besedy a přednášky, offscreen program). Akreditace zároveň umožňuje čtrnáctidenní přístup do festivalové online videotéky (dostupné pouze na území ČR). Vstup na promítání i doprovodný program bude umožněn pouze po předložení potvrzení o očkování proti onemocnění covid-19, případně o platném antigenním či PCR testu.