Legendární Ikarie XB 1 se zařadí mezi klasiky festivalu Cannes!

„Uchvátila nás síla této neobvyklé cesty do vesmíru – výpravy, na níž se vydala naše mysl i naše smysly. Úžasná hudba i zvukový design v kombinaci s rafinovaným využitím úhl ů pohledu kamery jsou hlubokou reflexí lidské duše. Krom ě toho i kvalita restaurátorské práce je vysoká a vyzna č uje se respektem k historicky významným stopám filmového média,” konstatoval Gérald Duchaussoy, koordinátor sekce Cannes Classics na Mezinárodním filmovém festivalu Cannes. Ten bude letos probíhat od 11. do 22. května. Ve stejné sekci bude s Ikarií XB 1 (1963) například sci-fi Solaris Andreie Tarkovského nebo Valmont Miloše Formana.

„Restaurované filmy se objevují na velkých festivalech už ř adu let, ale Ikarie v Cannes je pro Národní filmový archiv velký úsp ě ch. Pot ě šilo m ě , že i v Cannes ocenili, že filmy restaurujeme tak, že neztrácejí sv ů j dobový charakter a p ů vab," zareagoval generální ředitel Národního filmového archivu Michal Bregant.

Film Ikarie XB 1 natočil v roce 1963 režisér Jindřich Polák, spolu s Pavlem Juráčkem zároveň spoluautor scénáře, volně podle románu Stanisława Lema K mrakům Magellanovým. Osu příběhu, odehrávajícího se v roce 2163, tvoří putování kosmické lodí Ikarie XB 1 k Alfě Centauri s úkolem prozkoumat mimozemské formy života. Posádka lodi, složená z vědeckých kapacit různých oborů, je daleko od sluneční soustavy vystavena neznámým hrozbám. Veze s sebou i řadu všedních lidských starostí a radostí.

Ikarie XB 1 byla v době rostoucího zájmu o novou vlnu příkladem žánrového filmu, jakých v československé kinematografii mnoho nevznikalo. Tvůrci se obešli bez ideologických a politických stereotypů. Zaměřili se na psychologii vztahů mezi lidmi v extrémních podmínkách a zároveň nabídli originální, obrazově a zvukově podmanivou koncepci filmového vyprávění. Film se už v šedesátých letech dostal do distribuce v zahraničí (včetně USA) a pamětníci dosvědčují, že v New Yorku jej zhlédl i Stanley Kubrick, když se připravoval na film 2001: Vesmírná Odyssea. Umberto Eco v roce 1963 napsal do Corriere della Sera: „V Ikarii přihlížíme velmi pravděpodobnému atomovému twistu budoucnosti, který tančí kosmonauti v salónu vesmírné lodi.“ Britské Financial Times tehdy film označily za nejhodnotnější science-fiction, jaký vznikl od konce války.

Hynek Bočan , pomocný režisér na Ikarii XB 1: „Jsem moc rád, že se film digitalizoval – restaurovanou verzi jsem viděl a jsem s ní velmi spokojen, jediná škoda je, že se toho nedožil režisér Jindřich Polák ani kameraman Jan Kališ.”

Ak. arch. Jiří Hlupý , trikové snímky na Ikarii XB 1: „Překvapilo mě, že tak politicky angažovaný film chce někdo vytáhnout ze záhrobí. Podpora vedení Barrandova, které se při výrobě projekt Ikarie těšil, byla tehdy nevídaná. Produkce měla ve všem přednost. Byl jsem v té době třetím rokem na Barrandově a moje role byla v trikové části filmu. Snažil jsem se přes osobní odpor k vyznění děje udělat svou práci co nejlépe. Po uplynutí mnoha let mohu pouze konstatovat, že to rozhodnutí bylo vlastně správné. Ikarie dokazuje, jak lze s primitivní trikovou technikou vytvořit účinný obraz. Digitálně restaurovat profilové české filmy má velký význam a já obdivuji práci lidí, kteří se na něm podílejí. Jsem si vědom, že nebojují jen s technickými problémy... Proto jim všem držím palce."

Film Ikarie XB 1 byl digitálně restaurován v rámci projektu podpořeného grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska a spolufinancovaného Ministerstvem kultury ČR.