Jsem nesmírně vděčný, že jsem se ještě jednou, naposledy mohl vrátit do světa Sopránů a dostat něco nového. David Chase a Jimmy Gandolfini stvořili postavu, která navždy změnila tvář seriálů. Sopráni jsou a budou moje totální top jednička a jsem mo rád, že jsem se mohl podívat pod pokličku nejen celého procesu, ale také hlavním tvůrcům. Tehdy se v tom New Jersey během těch 10 let dělo něco magického, co nikdy nikdo už nedokázal napodobit. Děkuji každému, kdo se na tom seriálu podílel. Díky, že jsem se mohl dozvědět zase o trochu víc. Děkuji Jimmymu, Davidovi, Michealovi, Dree, Edie, Lorraine, Jamie Lynn, Robertovi, Terenci Winterovi, Little Steviemu, Tonymu Siricovi, Johnu Pattersonovi. Prostě všem "Don't stop Believing"
Devět let starý Fury Road je nejlepší akční film století. Ty to víš, já to vím. A George Miller to ví taky. "Tak proč jít tedy na Furiosu?" ptá se můj oblíbený imaginární čtenář, pokládající vždy přesné a správné řečnické otázky.Protože Furiosa: Sága Šíleného Maxe je skvělým doplněním Zběsilé Cesty. Nový film, který se odehrává před tím, než Max potkal Furiosu, vše vylepšuje. Funguje jako nádherné uvedení do situace, ve které jsme byli tehdy s Maxem hozeni. Motivace Furiosy, její přerod, odhodlání a zoufalství nejen nádherně fungují v rámci klasického příběhu o pomstě, ale odhalují ve výsledku pravdu o tom, že v tomhle světě si nikdo, ani ona, nemusí hrát na dobráka. Protože v téhle reklamě na benzínem prosmrádlou Austrálii jsou prostě všichni šílení.Miller natočil o dost jiný film, který se snaží věci dělat jinak, víc rozmáchle a vypravěčsky. Je to stále dost přímočarý příběh o pomstě, několika lokalitách a frakcích, ale je daleko větší drama, daleko pomalejší film, který jen postupně zrychluje a zrychluje, jako když ve své káře postupně řadíte na další rychlostní stupeň v autě. První velká akční scéna přijde v polovině a trvá asi patnáct minut. Dlouho se to rozjíždí, ale pak to jede až do konce. A když si po finální scéně na Netflixu hned pustíte Fury Road, mačkáte turbo a akce se znásobuje.Hodně lidí kritizuje CGI a green screen, které se ve Furiose používají mnohem více a viditelněji. Nevím, jestli to je prostě věkem a pohodlností Millera, ale na ten "snyderovský" vizuál jsem si hodně rychle zvyknul a alibisticky to beru jako záměrnou stylizaci. Scény jsou pořád neuvěřitelně promyšlené do detailu, pořád mají ty akční pasáže asi nejlépe promyšlenou geografii a přehlednost, pořád je to nejnápaditější věc, co letos asi uvidíme. Ve výsledku mi tohle přijde mnohem důležitější než počet polygonů na plátně. Ale jasně, pochopím, když to někomu přijde hnusné.A běžte na to do kina, ale to asi ani psát nemusím. Reálně to vzhledem k tak mizerným tržbám vypadá, že se dalšího Mad Maxe kvůli tomu nedočkáme. Ale i tak. Je zázrak, že 79letý dědek je schopný natočit něco takového a po páté doručit o dost jiný film, který má ten rukopis, styl a nápady ve velkém. Jsem rád, že jsem se dočkal pokračování. Potřetí už ani doufat nebudu.
The Wire je jeden z mála argumentů, proč jsou seriály na stejné úrovni jako film. Jsem strašně rád, že jsem to viděl až v pozdějším věku a viděl to očima člověka, co to pochopí a ocení tu genialitu myšlenek, point a té problematiky. Těším se až si to dám podruhé a pochytám další vrstvy. Není to pro mě osobně nic zásadního jako Sopranos nebo Better Call Saul, ale zase je to nabitý znalostmi a ukázkami veškerých mých i ostatních naivních představách o fungovaní světa a institucí. Nic není černobílý, ani Baltimore. Kdyby to bylo v Ústí, tak se tam moc věcí nezmění. Jeden z nejelegantněji, nejkreativněji navázaných a navrstvených příběhů co jsem viděl. To, jak to pracuje s těmi postavami a tématy, které procházejí skrze různý obory a problémy města je fakt next level scenáristika a storyteling. "All in the game but the game is rigged" 10/10
Objektivně jde o lepší film než u první části. Tomu odpovídá i celkové skóre na různých csfd, imdb apod. Je to sevřenější, přístupnější, blockbusterovější a celkově čitelnější. Víme, proč se postavy chovají takhle, chápeme, že se musí stát X, aby se pak mohlo stát Y. Režisér Denis Villeneuve si asi jistou kritiku prvního filmu vzal k srdci a nejen, že pozměnil některé body v příběhu tak, aby celkovou message dokázal lépe odvyprávět (Chani a její skepse), tak se tam snažil přidat i kapku humoru a lidskosti ze stran postav (Stilgarovo role). Když jsem v říjnu 2021 psal, že jsou ty dialogy často jak od Shakespeare a nemají život, tak právě dnes můžu uznat, že se to v druhé části povedlo trošku vylepšit a už to všechno nepůsobí jak ze staré scifi knihy z roku 1965 :)) V jedničce byl nádherný setup světa a postav, které byli často až moc pasivní a prázdné. Víc se soustředilo na pečlivé vystavení Arrakisu, pravidel světa, motivací postav a položení základů pro to, aby se letos mohl rozjet konflikt. Protože "konflikt" je v tomhle filmu všude. Ať už jde o ústřední válku Paula proti Harkonnenům, konflikt mezi Fremeny, mocenské tahanice na Gierdi Prime, tak hlavně vnitřní rozpoložení Paula. Konečně je to protagonista. Konečně je on ten, kdo hýbe dějem a věci dělá on a ne, že se věci dějí jemu. Byl to asi celou dobu záměr, který chápu, že lidé nemuseli během sledování Partu 1 docenit. Ale tady tvůrci sklízí vše, co zaseli.
Žijeme ve společnosti. Velmi smutná a svíravá komedie. Jsme takoví? Nepostoupili jsme dál? 12 Rozhněvaných mužů československého filmového průmyslu. Pokrytectví je nejhorší lidská chyba. Možná jediná. Film je tak hořký, že bych mu mohl říkat Pilsner Urquell komedií.