Vrána (2024)
2
1 256
Uživatel o sobě nic nenapsal.
Uživatel nevyplnil svou lokalitu.Hodnocení 559
Vetřelec: Romulus (2024)
10
Thor: Láska jako hrom (2022)
4
Hellraiser: Vyslanec pekla (2002)
6
Hellraiser: Pekelný jezdec (1996)
8
Komentáře 140
Vrána (2024)
2
Takže... po všech těch odkladech, výměnách herců a režisérů dostaneme tohle? Nová adaptace legendárního komiksu Jamese O’Barra nedokázala naplnit svůj potenciál a ani trochu vzdát úctu své předloze. A nemluvme o tom jako o remaku prvního filmu z roku 1994, který i přes své menší, větší, ale i tragické komplikace nasadil laťku příliš vysoko. Ne – nová Vrána není remake, ale není to ani adaptace nýbrž inspirace a i té je tu zatraceně málo. Přes opětovné využití jmen ústředních postav Eric a Shelly tu není žádná přímá spojitost s Vránou. Dokonce si ani za celý film nevybavím, že by byla zmíněna i jejich příjmení a ta nejsou uvedená dokonce ani v titulcích. Celkově mi ani nepřijde, že by film byl původně zamýšlen jako adaptace stejnojmenné předlohy. Spíš vznikal pouze jako další počin do série tzv. Revenge movie a klidně – kdyby se to fakt jmenovalo Revenge movie a hlavní postava byl třeba Pepa, tak bych nebyl tak vykolejený… dostalo by to své 3 možná 4 hvězdy a byl by klid, ale tohle prostě nejde. „Lidé věřili, že když někdo umře, odnese vrána jeho duši do světa mrtvých. Ale když dojde k něčemu tak hroznému, nedopřeje to duši pokoje. A někdy… někdy může vrána tu duši přivést zpátky, aby to zlo napravila.“ … Ústřední motiv pro příběh je důležité nějakým způsobem budovat. Potřebuje být základem díla, které nás přesvědčí o motivech hlavní postavy. A přesně tohle i přes své dlouhé úvodní „seznámení“, film nedokázal zprostředkovat… vůbec jsem to tam necítil. A ani herecky to nikdo z nich nedokázal prodat – od Skarsgårda jsem tedy očekával mnohem více. Oni snad ani tvůrci nejsou žádným způsobem seznámeni s předlohou. Totiž žádná z dalších Vran co vznikla po jedničce ač byla sebehorší, nezašla takhle daleko. A co samotná Vrána… to občasné přelétnutí digitálního opeřence a pár záběrů do jeho očí bylo tak náhodné bez nějakého většího významu. To už tam rovnou mohli dát toho králíka. Co se týče atmosféry… celá vizuální stránka je naprosto nevyužitá. Při výběru našeho hlavního města pro natáčení jsem doufal v jeho opravdové pořádné využití... a v pořádnou ponurou atmosféru. Ovšem nic takového se tu neděje a posloužilo jen jako menší kulisa pro ulice Chicaga kdy si vizuálně odporovali prostřihy z záběrů ulic na záběry vysoko nad budovami této americké metropole. Klidně do ulic Prahy mohli zasadit celý film, ne ji jen maskovat za něco jiného. Proyasovo vypodobnění Gotického Detroitu zasazeného do tzv. Ďáblovi noci bylo vizuálně dokonalé a nezapomenutelné. No a další lákadlo v podobě ratingového hodnocení jako čisté eRko? Nadměrná brutalita nezajišťuje kvalitu. Původní film byl rovněž eRko, ale neměl zapotřebí si něco dokazovat – prostě se to hodilo a vystihlo to stylizaci celého filmu, která sázela spíš na prohnilosti města. Rating R automaticky nezaručuje kvalitu když s ním tvůrci neumí naložit. Když budu hledat nějaký film s větší brutalitou, která odpovídá eRkovému hodnocení, sáhnu spíš po Terrifierovi nikoliv po Vráně. Hvězdička za zajímavý soundtrack. Jo Sandersi – obměkčil jsi mě štěkem na Joy Division. Jinak nulová potřeba se k filmu nadále vracet… radši sáhnu rovnou po knize.
Vetřelec: Romulus (2024)
10
"In Alvarez We Trust"... Věřil jsem mu a po dlouhém čekání se skutečně oplatilo. Alvarez vzal látku s neskutečným nadšením kdy fanouška série Alien/Vetřelec v sobě prostě nezapře a prodal nám svůj nový film jak nejlépe jenom mohl. Mé nadšení stále neustává a těším se na to, až film v brzké době uvidím znova. Návrat ke kořenům série proběhl opravdu ve velkém stylu a vytěžení základů jak původní quadralogie, tak i obsah rozšiřující dva předešlé filmy, bylo velice obohacující. A celkově audiovizuální stránka filmu byla rovněž na vysoké úrovni. Hrátky se zvuky němého vesmíru až po dunivé tóny drží diváka v napětí od začátku do konce. A hlavně už velmi dlouho se mi nestalo, že bych tak sympatizoval s hlavními postavami a nefandil raději spíš hlavnímu „monstru“, ale zde to vážně bylo možné. Nešlo o žádné na sílu přesílené charaktery, které by si to s Vetřelcem na féra rozdali 1v1 jako Naru s PREYdátorem. Ne! Všichni jsou to lidi jako MY. Vizuálně je to výborně odvedené a Alvarez už od svého debutu se čtvrtým zasvěcením do světa Evil Dead potvrdil svůj cit pro barvičky a detaily. Rovněž i po hororové stránce v kombinaci s akcí to drželo perfektně pohromadě a žádný Jumpscare nebyl nijak laciný. Ovšem na film jsem šel s jednou obavou. Jak se všude tvrdilo, že je to prostě kombinace prvního a druhého filmu jsem se docela obával, že to bude rozdělené na dvě poloviny. Jakože první půlka bude takový ten typický Survival jako byla jednička a druhá bude akční řežba ve stylu koloniálních mariňáků z druhého filmu. Ale nestalo se tak! Alvarez to s citem proskládal a prokombinoval do sebe tak, že to prostě fungovalo a drželo to pospolu. Nebál se toho, viditelně měl i volnou ruku nad tvorbou a ještě nám zahrál jak na nerdskou tak nostalgickou strunu. Takže ještě jednou: "In Alvarez We Trust!"
Thor: Láska jako hrom (2022)
4
Tak už jsem se konečně dostal i na toho (zatím) posledního Thora a… je to hrozná a nudná blbost. Prostě – ani samotný film nevěděl jak má sám sebe brát. Na každém kroku debilní humor, kterému se smějí snad jen dětičky jež sestra po porodu upustila na hlavičku. A pak se zase najednou snaží moc zvážnět. A to je tak nějak celou první polovinu filmu a teprve po ní jsem se už začal chytat. A co jediné tu opravdu stojí za pochvalu jsou scény s Gorrem. Skvělé, temné – jeho motivace je uvěřitelná. Bohužel Baleův výkon, který film držel jakž takž nad vodou naprosto zanikl ve vší té omáčce kolem. Co se Waititimu při tvorbě honilo hlavou? Po celkem skvělém Ragnaroku, u kterého jsem se dobře bavil najednou přijde s tímhle. Ani super soundtrackem tohle nezachrání. Nerad to říkám, ale ani u Cpt. Marcel jsem nenudil tak jako u tohohle. Nulová potřeba tohle někdy vidět znova.
Hellraiser: Pekelný jezdec (1996)
8
Jasonovi to trvalo 20 let a 10 dílů než se podíval do vesmíru, Pinheadovi jen 9 let a 4 díly. Film nás tentokrát zavádí do třech časových období, ve kterých sledujeme vznik známého puzzle boxu, otevírající bránu do pekla, vytvořenou v 18. století hračkářem Phillipem L’Merchantem. V současnosti se kostka nachází v Americe kde Architekt John Merchant podle ní designoval budovu. Dlouhou dobu rodinu sužovala kletba, kterou jak doufá jeho vzdálený potomek z 22. století jednou provždy zlomí. Námět, ačkoliv zní jednoduše, nás nechal nakouknout zase dál a celkově se tento film do série ještě hodí… rozhodně více než jeho další nástupci.
Hellraiser: Vyslanec pekla (2002)
6
Volejte 555-BOTA. Al Bunda se rozhodl namísto prodávání bot raději natočit šestého Hellraisera. A říkám si co se stalo, že se vrátila Ashley Laurence do své snad jediné ikonické role – Kirsty. A vybrala si vůbec vhodný čas na návrat? No… Bota se inspiroval u kolegy Scotta Derricksona, režiséra pátého dílu, který z něho udělal Psycho-Thriller a slušelo mu to. Jestli to ovšem slušelo i Hellseekerovi? Řekl bych, že ano! Ovšem i když detektiv Thorne z předchozího dílu prošel vývojem kdy se s ním dalo později sympatizovat, tady máme naopak idiota, se kterým to prostě nešlo. O to větší satisfakce pak bylo závěrečné rozuzlení. Takže ve výsledku jsem byl s filmem spokojený a Kirsty se nemohla vrátit ve vhodnější chvíli.
