Jean Douchet: Nejlepší filmy
a seriály

6.9

Jean Douchet: Filmy a seriály

  • Nikdo mne nemá rád
    Nikdo mne nemá rád (1959)
    FilmRole: Gilberte's Lover (uncredited)

    Autobiograficky laděný debut Francoise Truffauta sleduje dospívajícího Antoina Doilea. Ten má problém s prospěchem ve škole a dopouští se rošťáren, za které je následně kárán svým učitelem, který mu za každý prohřešek uděluje vyšší a vyšší tresty. Zároveň má Antoine problémy s nevlastním otcem a matkou, která má k synovi chladný vztah, vzhledem k tomu, že jej porodila za svobodna. Během svých záškoláckých toulek, které podniká s kamarádem Reném, je Antoine svědkem toho, jak jeho matka randí s cizím mužem. Nevlastnímu otci je to však jedno, jelikož je zbabělý se ženě ozvat, čímž Antoine naprosto pohrdá. Antoine se tak po drobných útěcích z domova rozhodne utéct definitivně. S Reném udělájí plán, k jehož uskutečnění potřebují sehnat peníze. Antoine se tak rozhodne ukrást psací stroj, při čemž je však chycen a musí strávit noc na policejní stanici, na kterou ho zavede sám otčím. Následně je poslán do ústavu pro mladistvé, kde panuje tvrdý režim a Antoine opět zatouží po útěku. Ten se mu nakonec povede a Antoine se ocitá na pláži před rozlehlým mořem. Netušící a bezradný se otáčí směrem k divákovi.

    Žánry:DramaKrimiDětský
    81%

    Autobiograficky laděný debut Francoise Truffauta sleduje dospívajícího Antoina Doilea. Ten má problém s prospěchem ve škole a dopouští se rošťáren, za které je následně kárán svým učitelem, který mu za každý prohřešek uděluje vyšší a vyšší tresty. Zároveň má Antoine problémy s nevlastním otcem a matkou, která má k synovi chladný vztah, vzhledem k tomu, že jej porodila za svobodna. Během svých záškoláckých toulek, které podniká s kamarádem Reném, je Antoine svědkem toho, jak jeho matka randí s cizím mužem. Nevlastnímu otci je to však jedno, jelikož je zbabělý se ženě ozvat, čímž Antoine naprosto pohrdá. Antoine se tak po drobných útěcích z domova rozhodne utéct definitivně. S Reném udělájí plán, k jehož uskutečnění potřebují sehnat peníze. Antoine se tak rozhodne ukrást psací stroj, při čemž je však chycen a musí strávit noc na policejní stanici, na kterou ho zavede sám otčím. Následně je poslán do ústavu pro mladistvé, kde panuje tvrdý režim a Antoine opět zatouží po útěku. Ten se mu nakonec povede a Antoine se ocitá na pláži před rozlehlým mořem. Netušící a bezradný se otáčí směrem k divákovi.

    Žánry:DramaKrimiDětský
    1
  • 2
  • Královna Margot
    Královna Margot (1994)
    Film

    Historický snímek Královna Margot vznikl podle stejnojmenného románu Alexandra Dumase. Jeho obsahem je jedno z nejkrvavějších období francouzských dějin, totiž náboženské války mezi katolíky a hugenoty v XVI. století, jejich vrcholem byla Bartolomějská noc (23. - 24. 8. 1572). V této době se odehrává příběh sestry francouzského krále, Markéty z Valois, jež je z politických důvodů donucena ke sňatku s nenáviděným navarrským králem Jindřichem. Příslušnice rodiny, orientované na katolické náboženství, je šokována brutalitou svých souvěrců, a postupně začíná sympatizovat s protestantským manželem. Významnou úlohu v její proměně sehraje vášnivý milenecký vztah s mladým hugenotem La Molem.

    Přestože příběh filmu přesvědčivě zapadá do rámce reálných historických událostí, Chéreauovi nejde jen o zachycení dobové atmosféry; výprava a kostýmy mají mnohem víc symbolický význam než popisně realistickou funkci.

    Na MFF v Cannes získal film Cenu poroty a herečka Virna Lisiová za roli Kateřiny Medičejské - Cenu za ženský herecký výkon. [44. MFFKV 2009]

    74%

    Historický snímek Královna Margot vznikl podle stejnojmenného románu Alexandra Dumase. Jeho obsahem je jedno z nejkrvavějších období francouzských dějin, totiž náboženské války mezi katolíky a hugenoty v XVI. století, jejich vrcholem byla Bartolomějská noc (23. - 24. 8. 1572). V této době se odehrává příběh sestry francouzského krále, Markéty z Valois, jež je z politických důvodů donucena ke sňatku s nenáviděným navarrským králem Jindřichem. Příslušnice rodiny, orientované na katolické náboženství, je šokována brutalitou svých souvěrců, a postupně začíná sympatizovat s protestantským manželem. Významnou úlohu v její proměně sehraje vášnivý milenecký vztah s mladým hugenotem La Molem.

    Přestože příběh filmu přesvědčivě zapadá do rámce reálných historických událostí, Chéreauovi nejde jen o zachycení dobové atmosféry; výprava a kostýmy mají mnohem víc symbolický význam než popisně realistickou funkci.

    Na MFF v Cannes získal film Cenu poroty a herečka Virna Lisiová za roli Kateřiny Medičejské - Cenu za ženský herecký výkon. [44. MFFKV 2009]

    3
  • U konce s dechem
    U konce s dechem (1960)
    FilmRole: A Journalist (uncredited)
    • iTunes
    Legendární nestárnoucí debut klasika francouzské Nouvelle vague. Pastiš filmových žánrů v originální filmové koláži-dekonstrukci. Neúnavný rebel a experimentátor Jean-Luc Godard s pomocí svého dvorního kameramana Raoula Coutarda posílá vycházející hvězdu Belmonda na osudnou štafetu v ulicích Paříže. Jednoduchý příběh o krádeži auta, následné vraždě a útěku překvapuje formální vytříbeností a bezprostředním vyprávěním a fragmentárností. Téměř závratné tempo příběhu o přitažlivém rebelovi, okouzlujícím a ležérním vrahu na útěku představuje odvetu mladé filmařské generace úzkoprsé společnosti. Režisér si nenuceně pohrává s žánrovými klišé a hlásí se k anarchistickému okouzlení zločinem, sexem, násilím. Přitom znovu objevuje krásu filmové interpunkce, jak ji definoval Griffith nebo Feuilladův Fantomas. Nevyhýbá se kontrapunktnímu srovnání, hýří širokou paletou nástrojů, od klasického Mozarta, až po odvazový jazz. Snímek má i příznačné poslání bezstarostné jízdy a volného pádu, tak typické pro divoké mládí a bezohlednou upřímnost. Sotva se totiž Godardův hrdina nadechne, pokud mu to závratné tempo a těkající kamera umožní, již chcípá na bílé laině ulice. Vzkřísení filmové řeči a nastartování nových vyjadřovacích možností, které U konce s dechem signalizuje, má i dodnes nesmírný vliv, který je možno najít i u tak rozdílného režiséra, jako je Quentin Tarrantino. Přitom jeden z nejvlivnějších a stále svěžích snímků světové kultury není jen dílem jednotlivce. Ďábelský koktejl a manifest Nové vlny o rychlé jízdě, vraždě, bezstarostné mládeži, pop-ikonách západní kultury totiž pomáhali namíchat tehdy ještě nepříliš známé osobnosti jako režiséři François Truffaut, Claude Chabrol nebo Jean-Pierre Melville. "Osobnost poněkud odlišná od Wellese, Buňuela, Bergmana, Claira. Oproti jejich dlouhé tvorbě má za sebou teprve sedm let režijní práce, na rozdíl od nich nemá vyhlídky stát se klasikem sedmého umění. Jeho filmy poznamenává spontánní, živelné hledání nových možností, zkoušení nosnosti výrazových prostředků, neukončenost tvaru, kvas myšlenky, určitá nekázeň, což všechno se špatně slučuje s požadavky, jež bývají zpravidla kladeny na zralá, mistrovská díla." (Ljubomír Oliva)
    73%
    Legendární nestárnoucí debut klasika francouzské Nouvelle vague. Pastiš filmových žánrů v originální filmové koláži-dekonstrukci. Neúnavný rebel a experimentátor Jean-Luc Godard s pomocí svého dvorního kameramana Raoula Coutarda posílá vycházející hvězdu Belmonda na osudnou štafetu v ulicích Paříže. Jednoduchý příběh o krádeži auta, následné vraždě a útěku překvapuje formální vytříbeností a bezprostředním vyprávěním a fragmentárností. Téměř závratné tempo příběhu o přitažlivém rebelovi, okouzlujícím a ležérním vrahu na útěku představuje odvetu mladé filmařské generace úzkoprsé společnosti. Režisér si nenuceně pohrává s žánrovými klišé a hlásí se k anarchistickému okouzlení zločinem, sexem, násilím. Přitom znovu objevuje krásu filmové interpunkce, jak ji definoval Griffith nebo Feuilladův Fantomas. Nevyhýbá se kontrapunktnímu srovnání, hýří širokou paletou nástrojů, od klasického Mozarta, až po odvazový jazz. Snímek má i příznačné poslání bezstarostné jízdy a volného pádu, tak typické pro divoké mládí a bezohlednou upřímnost. Sotva se totiž Godardův hrdina nadechne, pokud mu to závratné tempo a těkající kamera umožní, již chcípá na bílé laině ulice. Vzkřísení filmové řeči a nastartování nových vyjadřovacích možností, které U konce s dechem signalizuje, má i dodnes nesmírný vliv, který je možno najít i u tak rozdílného režiséra, jako je Quentin Tarrantino. Přitom jeden z nejvlivnějších a stále svěžích snímků světové kultury není jen dílem jednotlivce. Ďábelský koktejl a manifest Nové vlny o rychlé jízdě, vraždě, bezstarostné mládeži, pop-ikonách západní kultury totiž pomáhali namíchat tehdy ještě nepříliš známé osobnosti jako režiséři François Truffaut, Claude Chabrol nebo Jean-Pierre Melville. "Osobnost poněkud odlišná od Wellese, Buňuela, Bergmana, Claira. Oproti jejich dlouhé tvorbě má za sebou teprve sedm let režijní práce, na rozdíl od nich nemá vyhlídky stát se klasikem sedmého umění. Jeho filmy poznamenává spontánní, živelné hledání nových možností, zkoušení nosnosti výrazových prostředků, neukončenost tvaru, kvas myšlenky, určitá nekázeň, což všechno se špatně slučuje s požadavky, jež bývají zpravidla kladeny na zralá, mistrovská díla." (Ljubomír Oliva)
    4
  • Paříž očima...
    Paříž očima... (1965)
    FilmRole: A Client (segment "Place de l'Etoile") (uncredited)

    V šedesátých letech minulého století vzniklo šest krátkých příběhů sledujících metropolitní život ve Městě Světel. Uvidíte mimo jiné dílka Erica Rohmera, Jean-Luca Godarda a Clauda Chabrola.

    Mladý producent Barbet Schroeder dostal nápad dát šestnáctimilimetrovou kameru s barevným filmem svým šesti kamarádům - filmařům a požádal je, aby natočili krátký film o Paříži. Snímky, které následně vznikly, jsou jednoduché, originální, zbavené veškerých technických a ekonomických omezení, natočené spontánně a narychlo, plné improvizace a se živým zvukem. Dohromady tvoří těchto šest příběhů pestrobarevnou mozaiku Paříže, coby pulzujícího, hlučného a zářícího města, kde je možné všechno… V ulici St. Denis si osamnělý umývač nádobí přivádí domů pouličním životem znavenou prostitutku. Snaží se oddálit samotný akt lásky tak dlouho, dokud ho k akci nepřiměje výpadek proudu. V Rohmerově Náměstí Etoile je plachý prodavač přesvědčený, že spáchal vraždu. Jean-Luc Goddard ukazuje ženu, která se obává, že omylem zaměnila dopisy pro své dva milence. A v příběhu Clauda Chabrola nachází mladý muž konečně způsob, jak ignorovat své otravné rodiče.

    Žánry:DramaKomedie
    70%

    V šedesátých letech minulého století vzniklo šest krátkých příběhů sledujících metropolitní život ve Městě Světel. Uvidíte mimo jiné dílka Erica Rohmera, Jean-Luca Godarda a Clauda Chabrola.

    Mladý producent Barbet Schroeder dostal nápad dát šestnáctimilimetrovou kameru s barevným filmem svým šesti kamarádům - filmařům a požádal je, aby natočili krátký film o Paříži. Snímky, které následně vznikly, jsou jednoduché, originální, zbavené veškerých technických a ekonomických omezení, natočené spontánně a narychlo, plné improvizace a se živým zvukem. Dohromady tvoří těchto šest příběhů pestrobarevnou mozaiku Paříže, coby pulzujícího, hlučného a zářícího města, kde je možné všechno… V ulici St. Denis si osamnělý umývač nádobí přivádí domů pouličním životem znavenou prostitutku. Snaží se oddálit samotný akt lásky tak dlouho, dokud ho k akci nepřiměje výpadek proudu. V Rohmerově Náměstí Etoile je plachý prodavač přesvědčený, že spáchal vraždu. Jean-Luc Goddard ukazuje ženu, která se obává, že omylem zaměnila dopisy pro své dva milence. A v příběhu Clauda Chabrola nachází mladý muž konečně způsob, jak ignorovat své otravné rodiče.

    Žánry:DramaKomedie
    5
  • 6
  • Célina a Julie si vyjely na lodi
    Célina a Julie si vyjely na lodi (1974)
    FilmRole: M'sieur Dede
    • Edison
    69%
    7
  • Sitcom
    Sitcom (1998)
    FilmRole: le psychothérapeute
    67%
    8
  • N'oublie pas que tu vas mourir
    N'oublie pas que tu vas mourir (1995)
    FilmRole: Jean-Paul

    Xavier Beauvois zůstává až dodnes režisérem, jehož jedni zatracují a druzí obdivují. Ve svém celovečerním debutu otevírá téma nemoci AIDS. S pomocí citlivé kameramanské práce své kolegyně, vlastního scénáře, vlastní režie i hereckého výkonu se mu podařilo natočit vizuálně působivý snímek.

    Většina filmů od tvůrců, kteří získali Cenu Jeana Viga, jsou odrazem světa, ve kterém žijeme. Tato tendence je patrná také ve snímku Xaviera Beauvoise Nezapomeň, že zemřeš natočeném deset let po výskytu nemoci AIDS ve Francii a během obléhání Sarajeva. V rozhovoru pro časopis Les Cahiers du cinéma v lednu roku 1996 režisér řekl : "Zajímám se jednoduše o svět a chci točit filmy o současné době, nechci adaptovat Pagnola nebo Shakespeara. A nejsem koneckonců sám, stačí shlédnout filmy Desplechina, Kahna, Corsiniové, Lvovské a jiných filmařů mé generace." (pozn.autora: tři ze čtyř citovaných režisérů získali Cenu Jeana Viga).

    A film Xaviera Beauvoise je opravdu znakem své doby. Jeho podtitul "Evropa 1995" odkazuje k filmu Evropa 51 Roberta Rosselliniho. Nezapomeň, že zemřeš je revoltující a nepředvídatelný snímek, stejně jako událost, která převrátí život naruby hlavní postavě. Benoît, jehož roli hraje sám režisér, je studentem dějin umění, který se chce jednou stát ředitelem muzea nebo profesorem. Tempo filmu se zrychluje, zabarvení a délky záběrů se střídají. Student, který byl dříve tak rozumný má sebevražedné sklony po odhalení nemoci, která evokuje smrt a jejíž jméno zde vůbec není vysloveno, protože jak říká Xavier Beauvois: "divák je inteligentní a chápe. Protože Benoît to nikomu neřekne. Protože to není téma filmu. Protože to slovo jsem nikdy nevyslovil ve společnosti těch, které jsem znal a kteří na tuto nemoc zemřeli."

    Xavier Beauvois, který je zároveň scénárista, tvůrce dialogů, režisér filmu i herec měl po své ruce vynikající kameramanku Caroline Champetier, která pracuje jemně se stínem a světlem, které jsou rovněž průvodci člověka na cestě odchodu.

    (Luce Vigová, LFŠ 2007)

    Žánry:DramaLGBTQ+
    66%

    Xavier Beauvois zůstává až dodnes režisérem, jehož jedni zatracují a druzí obdivují. Ve svém celovečerním debutu otevírá téma nemoci AIDS. S pomocí citlivé kameramanské práce své kolegyně, vlastního scénáře, vlastní režie i hereckého výkonu se mu podařilo natočit vizuálně působivý snímek.

    Většina filmů od tvůrců, kteří získali Cenu Jeana Viga, jsou odrazem světa, ve kterém žijeme. Tato tendence je patrná také ve snímku Xaviera Beauvoise Nezapomeň, že zemřeš natočeném deset let po výskytu nemoci AIDS ve Francii a během obléhání Sarajeva. V rozhovoru pro časopis Les Cahiers du cinéma v lednu roku 1996 režisér řekl : "Zajímám se jednoduše o svět a chci točit filmy o současné době, nechci adaptovat Pagnola nebo Shakespeara. A nejsem koneckonců sám, stačí shlédnout filmy Desplechina, Kahna, Corsiniové, Lvovské a jiných filmařů mé generace." (pozn.autora: tři ze čtyř citovaných režisérů získali Cenu Jeana Viga).

    A film Xaviera Beauvoise je opravdu znakem své doby. Jeho podtitul "Evropa 1995" odkazuje k filmu Evropa 51 Roberta Rosselliniho. Nezapomeň, že zemřeš je revoltující a nepředvídatelný snímek, stejně jako událost, která převrátí život naruby hlavní postavě. Benoît, jehož roli hraje sám režisér, je studentem dějin umění, který se chce jednou stát ředitelem muzea nebo profesorem. Tempo filmu se zrychluje, zabarvení a délky záběrů se střídají. Student, který byl dříve tak rozumný má sebevražedné sklony po odhalení nemoci, která evokuje smrt a jejíž jméno zde vůbec není vysloveno, protože jak říká Xavier Beauvois: "divák je inteligentní a chápe. Protože Benoît to nikomu neřekne. Protože to není téma filmu. Protože to slovo jsem nikdy nevyslovil ve společnosti těch, které jsem znal a kteří na tuto nemoc zemřeli."

    Xavier Beauvois, který je zároveň scénárista, tvůrce dialogů, režisér filmu i herec měl po své ruce vynikající kameramanku Caroline Champetier, která pracuje jemně se stínem a světlem, které jsou rovněž průvodci člověka na cestě odchodu.

    (Luce Vigová, LFŠ 2007)

    Žánry:DramaLGBTQ+
    9
  • Elle
    Elle (2016)
    FilmRole: Party Guest
    • Max
    • Google Play
    • iTunes
    65%
    10
  • Božská komedie
    Božská komedie (1995)
    FilmRole: Antoine Dionel
    Hrdinou filmu je Jan z Boha, stárnoucí intelektuál a estét, který pracuje jako šéf lisabonské cukrárny. Vede staromládenecký život, který si zpestřuje filozofickými a politickými úvahami, vynalézáním nových zmrzlinových specialit a bděním nad pravidly hygieny. Po večerech si doma vytváří tzv. Knihu myšlenek, vzácnou erotickou sbírku. S oblibou se oddává hrátkám s mladičkými dívkami, většinou prodavačkami z cukrárny, kterou vlastní rezolutní paní Judita. Jan je Juditou pověřen jednat s mocným francouzským investorem, což se mu vůbec nedaří, a navíc mu život zkomplikuje pomsta místního řezníka, jehož nezletilou dceru Joaninhu připravil o nevinnost.
    Žánry:DramaKomedie
    61%
    Hrdinou filmu je Jan z Boha, stárnoucí intelektuál a estét, který pracuje jako šéf lisabonské cukrárny. Vede staromládenecký život, který si zpestřuje filozofickými a politickými úvahami, vynalézáním nových zmrzlinových specialit a bděním nad pravidly hygieny. Po večerech si doma vytváří tzv. Knihu myšlenek, vzácnou erotickou sbírku. S oblibou se oddává hrátkám s mladičkými dívkami, většinou prodavačkami z cukrárny, kterou vlastní rezolutní paní Judita. Jan je Juditou pověřen jednat s mocným francouzským investorem, což se mu vůbec nedaří, a navíc mu život zkomplikuje pomsta místního řezníka, jehož nezletilou dceru Joaninhu připravil o nevinnost.
    Žánry:DramaKomedie
    11
  • Cena slávy
    Cena slávy (2014)
    Film
    • Edison

    Eddymu je čtyřicet, právě ho propustili z vězení a krom toho, že patří do čeledi drobných zlodějíčků, není ničím zajímavý. Jeho kamarád Osman bydlí v karavanu, má chytrou sedmiletou dceru, ženu v nemocnici a žádné peníze, kterými by rodinu zabezpečil. Když Eddy v televizi zahlédne reportáž o smrti Charlie Chaplina, dostane brilantní nápad, jak vyřešit neradostné vyhlídky všech zúčastněných. Otázka je, zda únos Chaplinovy rakve není až příliš geniální na to, aby ho pochopil i někdo jiný. (Film Europe)

    Žánry:DramaKomedie
    60%

    Eddymu je čtyřicet, právě ho propustili z vězení a krom toho, že patří do čeledi drobných zlodějíčků, není ničím zajímavý. Jeho kamarád Osman bydlí v karavanu, má chytrou sedmiletou dceru, ženu v nemocnici a žádné peníze, kterými by rodinu zabezpečil. Když Eddy v televizi zahlédne reportáž o smrti Charlie Chaplina, dostane brilantní nápad, jak vyřešit neradostné vyhlídky všech zúčastněných. Otázka je, zda únos Chaplinovy rakve není až příliš geniální na to, aby ho pochopil i někdo jiný. (Film Europe)

    Žánry:DramaKomedie
    12
  • Podzimní zahrady
    Podzimní zahrady (2006)
    FilmRole: Le père de l'huissier
    Vincent je ministrem, ale šlapou mu na paty. Nikoho tedy příliš nepřekvapí, když musí z úřadu odejít a ponořit se zpátky do obyčejného života. Tam se na něj sesypou staré známosti a matka. Přesto Vincent pomalu začíná zjišťovat, že život „tam dole“ je vlastně krásný. Ioseliani natočil břitkou politickou satiru, kdy se mu výborně daří dramatizovat takové věci jako korupci, touhu po penězích a maloměšťáctví, a to prostřednictvím situačních gagů. Mezi ty nejdůslednější pak patří obsazení Michela Piccoliho do role Vincentovy matky. S takovou chutí zahranou stařenku v současném filmu tak snadno nenalezneme. Za kameru se postavil spolupracovník slavných (J. Rivette, A. Varda, F. Truffaut) William Lubtchansky. (FEBIOFEST 2007)
    Žánry:Komedie
    59%
    Vincent je ministrem, ale šlapou mu na paty. Nikoho tedy příliš nepřekvapí, když musí z úřadu odejít a ponořit se zpátky do obyčejného života. Tam se na něj sesypou staré známosti a matka. Přesto Vincent pomalu začíná zjišťovat, že život „tam dole“ je vlastně krásný. Ioseliani natočil břitkou politickou satiru, kdy se mu výborně daří dramatizovat takové věci jako korupci, touhu po penězích a maloměšťáctví, a to prostřednictvím situačních gagů. Mezi ty nejdůslednější pak patří obsazení Michela Piccoliho do role Vincentovy matky. S takovou chutí zahranou stařenku v současném filmu tak snadno nenalezneme. Za kameru se postavil spolupracovník slavných (J. Rivette, A. Varda, F. Truffaut) William Lubtchansky. (FEBIOFEST 2007)
    Žánry:Komedie
    13