?

Pro výpočet aktuálního kariérního skóre využíváme uživatelské hodnocení u filmů a seriálů skrz celou kariéru tvůrce. Největší váhu pro výpočet mají poslední díla kariéry. Výsledné číslo ovlivňuje také popularita, oblíbenost a získání filmového ocenění.

Pro výpočet kariérního skóre nebyly splněny podmínky.

Terence A. Clegg: Filmy a seriály

  • Bitva o Británii
    Bitva o Británii (1969)
    Film
    76%
    1
  • 2
  • Volání svobody
    Volání svobody (1987)
    Film
    • Google Play
    • iTunes
    72%
    3
  • Krajina stínů
    Krajina stínů (1993)
    Film

    Pozoruhodná osobnost filologa, spisovatele a filozofa Clivea Staplese Lewise (1898-1963) je dnes známá především díky jeho sedmi knihám pro děti Letopisy Narnie (vycházely poprvé v letech 1950-57, u nás je vydalo v roce 1993 nakladatelství Orbis Pictus). Ty se staly předmětem čtenářského kultu i seriózního badatelského zájmu v podobné míře jako dílo Lewisova dlouholetého přítele, kolegy a inspirátora J.R.R. Tolkiena. Lewis byl spolu s Tolkienem jednou z vůdčích osobností proslulého kroužku The Inklings, jenž se scházel k přátelským debatám a ke společné četbě zvláště ve 30. a 40. letech. Výlučné duchovní prostředí oxfordské intelektuální smetánky je atmosférou, z níž scenárista William Nicholson vyděluje C.S. Lewise jako protagonistu neobvyklého milostného vztahu k americké básnířce Joy Greshamové. Nicholson napsal původní verzi Krajiny stínů jako televizní hru pro BBC (1985, r. Norman Stone); přepracoval ji na úspěšnou divadelní hru a posléze na scénář pro stejnojmenný film Richarda Attenborougha. - Hlavními aktéry romance jsou skutečné osobnosti; faktem je i Lewisův odklon od zastávaných vyhraněně staromládeneckých postojů, jenž ho vzdálil dlouholetým přátelům, i jeho názorová proměna po manželčině smrti, doložená v Lewisových posledních literárních dílech. Skutečností je i to, že se ujal výchovy nevlastního syna Douglase. Lewisovi kolegové z univerzity (včetně Tolkiena) však ve filmu vystupují pod jinými jmény. Spíše než o životopisný snímek tvůrcům šlo o příběh nevšední lásky, jež změnila životní postoje plachého, upjatého oxfordského profesora, který sice byl specialistou na středověkou milostnou poezii a který psal knihy pro děti a nábožensky laděné traktáty o lásce a utrpení, ale jeho životní zkušenosti byly vlastně velmi omezené. Snímek podává vztah Lewise a Greshamové z let 1950-1960 jako přibližování názorově, povahově i kulturně velice rozdílných osobností, jež si dokonale porozuměly a dokázaly nalézt naději a víru i tváří v tvář Joyině smrtelné chorobě (zemřela v roce 1960 na rakovinu). Melodramatická linka vyprávění je ozvláštněna zajímavostí charakterů i prostředí, v němž se příběh odehrává a jež myšlenkové vyznění posouvá do obecnější roviny. Attenboroughovo diskrétní, nevtíravé pojetí "banálního" tématu osudové lásky se opírá o zajímavý Nicholsonův text a o obsazení hlavních rolí (Anthony Hopkins, Debra Wingerová). - Název snímku je citátem z Letopisů Narnie (krajina stínů je místem smrti).

    70%

    Pozoruhodná osobnost filologa, spisovatele a filozofa Clivea Staplese Lewise (1898-1963) je dnes známá především díky jeho sedmi knihám pro děti Letopisy Narnie (vycházely poprvé v letech 1950-57, u nás je vydalo v roce 1993 nakladatelství Orbis Pictus). Ty se staly předmětem čtenářského kultu i seriózního badatelského zájmu v podobné míře jako dílo Lewisova dlouholetého přítele, kolegy a inspirátora J.R.R. Tolkiena. Lewis byl spolu s Tolkienem jednou z vůdčích osobností proslulého kroužku The Inklings, jenž se scházel k přátelským debatám a ke společné četbě zvláště ve 30. a 40. letech. Výlučné duchovní prostředí oxfordské intelektuální smetánky je atmosférou, z níž scenárista William Nicholson vyděluje C.S. Lewise jako protagonistu neobvyklého milostného vztahu k americké básnířce Joy Greshamové. Nicholson napsal původní verzi Krajiny stínů jako televizní hru pro BBC (1985, r. Norman Stone); přepracoval ji na úspěšnou divadelní hru a posléze na scénář pro stejnojmenný film Richarda Attenborougha. - Hlavními aktéry romance jsou skutečné osobnosti; faktem je i Lewisův odklon od zastávaných vyhraněně staromládeneckých postojů, jenž ho vzdálil dlouholetým přátelům, i jeho názorová proměna po manželčině smrti, doložená v Lewisových posledních literárních dílech. Skutečností je i to, že se ujal výchovy nevlastního syna Douglase. Lewisovi kolegové z univerzity (včetně Tolkiena) však ve filmu vystupují pod jinými jmény. Spíše než o životopisný snímek tvůrcům šlo o příběh nevšední lásky, jež změnila životní postoje plachého, upjatého oxfordského profesora, který sice byl specialistou na středověkou milostnou poezii a který psal knihy pro děti a nábožensky laděné traktáty o lásce a utrpení, ale jeho životní zkušenosti byly vlastně velmi omezené. Snímek podává vztah Lewise a Greshamové z let 1950-1960 jako přibližování názorově, povahově i kulturně velice rozdílných osobností, jež si dokonale porozuměly a dokázaly nalézt naději a víru i tváří v tvář Joyině smrtelné chorobě (zemřela v roce 1960 na rakovinu). Melodramatická linka vyprávění je ozvláštněna zajímavostí charakterů i prostředí, v němž se příběh odehrává a jež myšlenkové vyznění posouvá do obecnější roviny. Attenboroughovo diskrétní, nevtíravé pojetí "banálního" tématu osudové lásky se opírá o zajímavý Nicholsonův text a o obsazení hlavních rolí (Anthony Hopkins, Debra Wingerová). - Název snímku je citátem z Letopisů Narnie (krajina stínů je místem smrti).

    4
  • 5
  • Šakal
    Šakal (1997)
    Film
    • SkyShowtime
    • iTunes
    Ve společné akci amerických a ruských bezpečnostních sil vedených ruskou majorkou Kozlovovou a zástupcem FBI Prestonem je zabit bratr mafiánského bosse Tereka Murada. Ten se rozhodne pomstít a objedná si za sedmdesát milionů dolarů profesionálního zabijáka Šakala. Zločinec, který pracuje sám a v naprostém utajení se pustí do příprav atentátu. Vyzvedne si u padělatelky nový pas a přes internet si objedná supermoderní kulomet polské výroby. Mezitím Kozlovová varuje, že Terek jistě chystá nějakou tvrdou odvetnou akci a zvláštní komando proto unese jeho komplice Politovského. Ten při brutálním výslechu zemře, ale těsně před smrtí se zmíní o šakalovi. Z dokumentů v jeho tašce pak vyplyne, že obětí se má stát ředitel FBI. Kozlovová potvrdí, že jediným člověkem, který by dokázal Šakal identifikovat, je bývalá baskická teroristka Isabella Zancovová, ukrývající se kdesi ve Spojených státech pod novou identitou a cesta k ní vede přes jejího bývalého milence, teroristu Ira Declana Mulqueena, který si odpykává pětadvacetiletý trest v americkém vězení. Zatímco se FBI podaří vězně získat ke spolupráci, Šakal si objedná v jedné kanadské dílně zhotovení speciálního podstavce na zbraň a ve Washingtonu si obhlédne místo, kde chce atentát spáchat. Má se tak stát za čtrnáct dní, kdy se má otevírat nové oddělení dětské nemocnice a během slavnosti má promluvit právě ředitel FBI. Agenti se dostanou šakalovi na stopu, podle falešného pasu, na který přicestoval do Kanady. Mezitím zločinec během zkoušky podstavce zabije technika, který se ho pokusil vydírat, zbaví se dalších pronásledovatelů a zmizí. Declan pochopí, že se Šakal chce dostat do USA přes Velká jezera a skutečně se s ním zcela nečekaně střetne tváří v tvář v jednom z přístavů. Vyjde najevo, že v týmu, který pracuje na Šakalově dopadení, je zrádce. Přestože je odhalen, rozhodnou se agenti evakuovat Isabellu. Přicházejí však pozdě. Šakal zabil agenty a smrtelně postřelil Kozlovovou, se kterou se Declan začal sbližovat. Muž má o důvod víc pomstít se zločinci, který ho už kdysi podrazil. A tak je v den otevření nemocnice na místě nejen šakal, ale také agenti FBI a Declan, odhodlaný zločince zastavit.
    68%
    Ve společné akci amerických a ruských bezpečnostních sil vedených ruskou majorkou Kozlovovou a zástupcem FBI Prestonem je zabit bratr mafiánského bosse Tereka Murada. Ten se rozhodne pomstít a objedná si za sedmdesát milionů dolarů profesionálního zabijáka Šakala. Zločinec, který pracuje sám a v naprostém utajení se pustí do příprav atentátu. Vyzvedne si u padělatelky nový pas a přes internet si objedná supermoderní kulomet polské výroby. Mezitím Kozlovová varuje, že Terek jistě chystá nějakou tvrdou odvetnou akci a zvláštní komando proto unese jeho komplice Politovského. Ten při brutálním výslechu zemře, ale těsně před smrtí se zmíní o šakalovi. Z dokumentů v jeho tašce pak vyplyne, že obětí se má stát ředitel FBI. Kozlovová potvrdí, že jediným člověkem, který by dokázal Šakal identifikovat, je bývalá baskická teroristka Isabella Zancovová, ukrývající se kdesi ve Spojených státech pod novou identitou a cesta k ní vede přes jejího bývalého milence, teroristu Ira Declana Mulqueena, který si odpykává pětadvacetiletý trest v americkém vězení. Zatímco se FBI podaří vězně získat ke spolupráci, Šakal si objedná v jedné kanadské dílně zhotovení speciálního podstavce na zbraň a ve Washingtonu si obhlédne místo, kde chce atentát spáchat. Má se tak stát za čtrnáct dní, kdy se má otevírat nové oddělení dětské nemocnice a během slavnosti má promluvit právě ředitel FBI. Agenti se dostanou šakalovi na stopu, podle falešného pasu, na který přicestoval do Kanady. Mezitím zločinec během zkoušky podstavce zabije technika, který se ho pokusil vydírat, zbaví se dalších pronásledovatelů a zmizí. Declan pochopí, že se Šakal chce dostat do USA přes Velká jezera a skutečně se s ním zcela nečekaně střetne tváří v tvář v jednom z přístavů. Vyjde najevo, že v týmu, který pracuje na Šakalově dopadení, je zrádce. Přestože je odhalen, rozhodnou se agenti evakuovat Isabellu. Přicházejí však pozdě. Šakal zabil agenty a smrtelně postřelil Kozlovovou, se kterou se Declan začal sbližovat. Muž má o důvod víc pomstít se zločinci, který ho už kdysi podrazil. A tak je v den otevření nemocnice na místě nejen šakal, ale také agenti FBI a Declan, odhodlaný zločince zastavit.
    6
  • Chartúm
    Chartúm (1966)
    Film
    • Google Play
    • iTunes
    Po vyhlášení svaté války za osvobození Súdánu od britsko-egyptské nadvlády v 80. letech 19. století zmasakroval fanatický súdánský vůdce Muhammad Ahmad osmitisícovou armádu pod britským vedením a pochoduje na strategické město Chartúm, jenž leží na soutoku Bílého a Modrého Nilu. Britská vláda premiéra Williama Ewarta Gladstonea rozhoduje vyslat jednoho ze svých nejlepších generálů, Charlese George Gordona do Chartúmu, aby zajistil mír a zachránil město. Gordon se totiž dříve vyznamenal například v Číně, Indii nebo Jižní Africe. Jeho hlavní devizou ovšem je, že sloužil také jako guvernér Súdánu v předcházející dekádě a na žádost Egypta tam prováděl institucionální reformy, omezoval obchod s otroky a rozvíjel ekonomiku. Než se ale dostane do Chartúmu, mnoho z jeho bývalých přátel se přidá na stranu mahdiho, ale i přesto se mu ve městě dostane v březnu roku 1884 bouřlivého přijetí. V poušti se setkává s mahdim a pokouší se s ním podepsat mírovou smlouvu, ale dozví se, že arabský vůdce chce dobýt nejen Chartům, ale i Káhiru, Mekku, Bagdád a Konstantinopol, aby vytvořil říši, které bude vládnout. Válka je tedy nevyhnutelná a Gordon se s věrnými Egypťany připravuje na bitvu. Mezitím se Londýnské vládě nechce poslat nezbytné posily, protože vměšování v koloniích je politicky nepopulární. Aby předešel katastrofě, odkloní Gordon Nil a vytvoří tak kolem Chartúmu vodní příkop a navíc ukradne mahdiho dobytek, aby obléhanému městu zajistil jídlo. Když ale Nil ustoupí, tak bitvě, která rozhodne osud Chartúmu, už nestojí nic v cestě.
    Režie:Basil Dearden
    66%
    Po vyhlášení svaté války za osvobození Súdánu od britsko-egyptské nadvlády v 80. letech 19. století zmasakroval fanatický súdánský vůdce Muhammad Ahmad osmitisícovou armádu pod britským vedením a pochoduje na strategické město Chartúm, jenž leží na soutoku Bílého a Modrého Nilu. Britská vláda premiéra Williama Ewarta Gladstonea rozhoduje vyslat jednoho ze svých nejlepších generálů, Charlese George Gordona do Chartúmu, aby zajistil mír a zachránil město. Gordon se totiž dříve vyznamenal například v Číně, Indii nebo Jižní Africe. Jeho hlavní devizou ovšem je, že sloužil také jako guvernér Súdánu v předcházející dekádě a na žádost Egypta tam prováděl institucionální reformy, omezoval obchod s otroky a rozvíjel ekonomiku. Než se ale dostane do Chartúmu, mnoho z jeho bývalých přátel se přidá na stranu mahdiho, ale i přesto se mu ve městě dostane v březnu roku 1884 bouřlivého přijetí. V poušti se setkává s mahdim a pokouší se s ním podepsat mírovou smlouvu, ale dozví se, že arabský vůdce chce dobýt nejen Chartům, ale i Káhiru, Mekku, Bagdád a Konstantinopol, aby vytvořil říši, které bude vládnout. Válka je tedy nevyhnutelná a Gordon se s věrnými Egypťany připravuje na bitvu. Mezitím se Londýnské vládě nechce poslat nezbytné posily, protože vměšování v koloniích je politicky nepopulární. Aby předešel katastrofě, odkloní Gordon Nil a vytvoří tak kolem Chartúmu vodní příkop a navíc ukradne mahdiho dobytek, aby obléhanému městu zajistil jídlo. Když ale Nil ustoupí, tak bitvě, která rozhodne osud Chartúmu, už nestojí nic v cestě.
    Režie:Basil Dearden
    7
  • 8
  • Arabeska
    Arabeska (1966)
    Film
    63%
    9
  • Quillerovo memorandum
    Quillerovo memorandum (1966)
    Film
    • iVysílání
    62%
    10
  • Twice Round the Daffodils
    Twice Round the Daffodils (1962)
    Film
    • Netflix
    61%
    11
  • Šance pro lásku
    Šance pro lásku (1995)
    Film
    Svět jim nabízel tolik úžasných dobrodružství, ale byly tak mladé a nezkušené! První milostná vzplanutí, první lásky, první životní zklamání. To vše v romantickém retrosnímku, natočeném podle románu irské spisovatelky Maeve Binchyové. Příběh trojice mladičkých, sotva dětským střevíčkům odrostlých přítelkyň je zasazen do irského maloměsta konce padesátých let. Vypravěčkou je vtipná a inteligentní Benny, která s odstupem let a lehkým nadhledem líčí osudy své a svých přítelkyň: citlivé Evie i krásné, ale prospěchářské Nan. S jejich přijetím na univerzitu v Dublinu vstupují do jejich života muži, kteří zásadně ovlivní jejich osud, a každá z dívek si zažívá své první citové bouře.
    60%
    Svět jim nabízel tolik úžasných dobrodružství, ale byly tak mladé a nezkušené! První milostná vzplanutí, první lásky, první životní zklamání. To vše v romantickém retrosnímku, natočeném podle románu irské spisovatelky Maeve Binchyové. Příběh trojice mladičkých, sotva dětským střevíčkům odrostlých přítelkyň je zasazen do irského maloměsta konce padesátých let. Vypravěčkou je vtipná a inteligentní Benny, která s odstupem let a lehkým nadhledem líčí osudy své a svých přítelkyň: citlivé Evie i krásné, ale prospěchářské Nan. S jejich přijetím na univerzitu v Dublinu vstupují do jejich života muži, kteří zásadně ovlivní jejich osud, a každá z dívek si zažívá své první citové bouře.
    12
  • 13
  • 14
  • 15