6.8

Rudy Wurlitzer: Filmy a seriály

  • Návrat domů
    Návrat domů (1978)
    Film
    78%
    1
  • Pat Garrett a Billy Kid
    Pat Garrett a Billy Kid (1973)
    FilmRole: Tom O'Folliard
    • Google Play
    • iTunes

    Tahle země stárne a já chci zestárnout s ní, říká Pat Garrett bývalému kumpánovi a záhy nato soupeři z protější strany zákona Billymu Kidovi. Zdůvodňuje tak rozhodnutí, jež mu dopomohlo k šerifské hvězdě a zároveň ho přinutilo k nenáviděné misi - dopadnout Kida a předat jej spravedlnosti. Další z Peckinpahových snímků, drasticky prostříhaných studiem bez režisérovy možnosti zasáhnout, se vrací k modelu dvou přátel, kteří jsou z vlastní či cizí vůle donuceni namířit kolty proti sobě. Stejně jako v Divoké bandě však i v dalším z melancholických westernů krvavého Sama přátelství trvá až do smrti jednoho z jeho aktérů. Násilné přerušení života je věc naprosto bezvýznamná, peckinpahovští hrdinové smrt se stejnou lehkostí rozsívají i přijímají. James Coburn coby Garrett dokazuje, že ani více než deset let po Sedmi statečných neztratil nic na stoickém klidu a přesné mušce, jen své umění ovládat nůž zde přenechal poněkud překvapivě obsazenému Bobu Dylanovi, jinak autorovi nepřeslechnutelného hudebního doprovodu filmu. Oba dva ovšem zůstávají ve stínu začínajícího Krise Kristoffersona, dosud pouze známého zpěváka a skladatele. Legendární postava Divokého západu William Bonney alias Billy Kid je v jeho podání zneklidňující, hravý, nebezpečný, uhrančivý i tak šarmantní, jak jen po třídenní jízdě vysočinou může být. (MFF Karlovy Vary)

    75%

    Tahle země stárne a já chci zestárnout s ní, říká Pat Garrett bývalému kumpánovi a záhy nato soupeři z protější strany zákona Billymu Kidovi. Zdůvodňuje tak rozhodnutí, jež mu dopomohlo k šerifské hvězdě a zároveň ho přinutilo k nenáviděné misi - dopadnout Kida a předat jej spravedlnosti. Další z Peckinpahových snímků, drasticky prostříhaných studiem bez režisérovy možnosti zasáhnout, se vrací k modelu dvou přátel, kteří jsou z vlastní či cizí vůle donuceni namířit kolty proti sobě. Stejně jako v Divoké bandě však i v dalším z melancholických westernů krvavého Sama přátelství trvá až do smrti jednoho z jeho aktérů. Násilné přerušení života je věc naprosto bezvýznamná, peckinpahovští hrdinové smrt se stejnou lehkostí rozsívají i přijímají. James Coburn coby Garrett dokazuje, že ani více než deset let po Sedmi statečných neztratil nic na stoickém klidu a přesné mušce, jen své umění ovládat nůž zde přenechal poněkud překvapivě obsazenému Bobu Dylanovi, jinak autorovi nepřeslechnutelného hudebního doprovodu filmu. Oba dva ovšem zůstávají ve stínu začínajícího Krise Kristoffersona, dosud pouze známého zpěváka a skladatele. Legendární postava Divokého západu William Bonney alias Billy Kid je v jeho podání zneklidňující, hravý, nebezpečný, uhrančivý i tak šarmantní, jak jen po třídenní jízdě vysočinou může být. (MFF Karlovy Vary)

    2
  • Dvouproudá asfaltka
    Dvouproudá asfaltka (1971)
    FilmRole: Hot Rod Driver

    Dva vyznavači rychlé jízdy – řidič a mechanik – v chevroletu z roku 1955 a muž středních let v zánovním žlutém Pontiaku GTO se náhodou potkají na silnici směřující odnikud nikam. Jejich závod napříč americkým Jihozápadem podle toho vypadá: je totiž lhostejným setkáváním a míjením v krajině, jež je za předním sklem nekonečně vzdálená. Zamlklá, podmračená stopařka by byla dobrou cenou pro vítěze, kdyby mohl existovat a kdyby ona nebyla zajatkyní vlastní svobody. Společnost Universal snila o „další Bezstarostné jízdě“, ale dostala něco víc. Nízkorozpočtová road movie je mrazivou odpovědí režiséra Monteho Hellmana (na filmu se podílel i jako střihač) na romantické okouzlení dlouhovlasými hrdiny na motorkách. Putování bezejmenných protagonistů (v podání hudebníků Dennise Wilsona a Jamese Taylora a Hellmanova oblíbeného Warrena Oatese) má výrazný existenciální rozměr: závod beze smyslu a bez konce je silným obrazem odcizení a nevíry v budoucnost Ameriky na počátku 70. let.

    69%

    Dva vyznavači rychlé jízdy – řidič a mechanik – v chevroletu z roku 1955 a muž středních let v zánovním žlutém Pontiaku GTO se náhodou potkají na silnici směřující odnikud nikam. Jejich závod napříč americkým Jihozápadem podle toho vypadá: je totiž lhostejným setkáváním a míjením v krajině, jež je za předním sklem nekonečně vzdálená. Zamlklá, podmračená stopařka by byla dobrou cenou pro vítěze, kdyby mohl existovat a kdyby ona nebyla zajatkyní vlastní svobody. Společnost Universal snila o „další Bezstarostné jízdě“, ale dostala něco víc. Nízkorozpočtová road movie je mrazivou odpovědí režiséra Monteho Hellmana (na filmu se podílel i jako střihač) na romantické okouzlení dlouhovlasými hrdiny na motorkách. Putování bezejmenných protagonistů (v podání hudebníků Dennise Wilsona a Jamese Taylora a Hellmanova oblíbeného Warrena Oatese) má výrazný existenciální rozměr: závod beze smyslu a bez konce je silným obrazem odcizení a nevíry v budoucnost Ameriky na počátku 70. let.

    3
  • Homo Faber
    Homo Faber (1991)
    Film

    Scenárista a režisér Volker Schlöndorff se zaměřuje na adaptace významných děl autorů 20. století, mezi nimiž zatím převažují německy píšící tvůrci (Robert Musil, Heinrich Böll, Günther Grass). V roce 1991 natočil stejnojmenný přepis románu Homo Faber, v němž švýcarský spisovatel Max Frisch (1911-1990) ve zkratce postihl trauma moderní doby, spočívající v technokratickém přístupu ke světu (homo faber = člověk strůjce).

    Hlavní hrdina, expert UNESCO pro stavbu přehrad Walter Faber, přiznává svůj ryze racionální a technokratický přístup k životu: všechno funguje jako stroj podle fyzikálních zákonů. Setkání s o třicet let mladší dívkou ho však vyvede ze zažité rovnováhy, za niž až dosud platil osaměním. Příliš pozdě pochopí, že to je jeho dcera, již počal před válkou s milenkou Hannou. Dívčina tragická smrt ho zastihne ve chvílích, kdy si pozvolna uvědomuje sílu citu i osudovosti. Kniha je koncipována jako Faberův téměř deníkový záznam. Schlöndorff vypravěčovu funkci potlačil, zredukoval některé situace a vypustil dosti důležitou závěrečnou část Faberovy zpovědi. Opouští protagonistu po smrti jeho jediného dítěte a po bolestném smíření s její nešťastnou matkou. Neopomine přidat katarzní konec, formálně se vracející k začátku filmu. Děj se odehrává v roce 1957 s několika flashbacky do třicátých let v Curychu.

    Kromě existenciálních prvků a kromě motivu krvesmilstva, záměrně odkazujícího na klasické řecké tragédie, se tu objevuje i téma cesty. Walter Faber je světoběžník (odtud také anglický či francouzský název Voyager) a svůj život tráví na cestě. S mladičkou Sabeth se seznámí na lodi z Ameriky do Evropy, pak s ní projede jižní část starého kontinentu až do Atén. Osudové setkání s minulostí ho však zastihne ještě předtím, v Latinské Americe. Schlöndorffův snímek je bohužel poznamenán jistou chladností. Opírá se zejména o silné téma a o dobře vybrané představitele tří rolí. Fabera hraje známý americký herec a dramatik Sam Shepard, Sabeth zvláštním způsobem atraktivní Julie Delpyová a statečnou Hannu osobitá Barbara Sukowá.

    67%

    Scenárista a režisér Volker Schlöndorff se zaměřuje na adaptace významných děl autorů 20. století, mezi nimiž zatím převažují německy píšící tvůrci (Robert Musil, Heinrich Böll, Günther Grass). V roce 1991 natočil stejnojmenný přepis románu Homo Faber, v němž švýcarský spisovatel Max Frisch (1911-1990) ve zkratce postihl trauma moderní doby, spočívající v technokratickém přístupu ke světu (homo faber = člověk strůjce).

    Hlavní hrdina, expert UNESCO pro stavbu přehrad Walter Faber, přiznává svůj ryze racionální a technokratický přístup k životu: všechno funguje jako stroj podle fyzikálních zákonů. Setkání s o třicet let mladší dívkou ho však vyvede ze zažité rovnováhy, za niž až dosud platil osaměním. Příliš pozdě pochopí, že to je jeho dcera, již počal před válkou s milenkou Hannou. Dívčina tragická smrt ho zastihne ve chvílích, kdy si pozvolna uvědomuje sílu citu i osudovosti. Kniha je koncipována jako Faberův téměř deníkový záznam. Schlöndorff vypravěčovu funkci potlačil, zredukoval některé situace a vypustil dosti důležitou závěrečnou část Faberovy zpovědi. Opouští protagonistu po smrti jeho jediného dítěte a po bolestném smíření s její nešťastnou matkou. Neopomine přidat katarzní konec, formálně se vracející k začátku filmu. Děj se odehrává v roce 1957 s několika flashbacky do třicátých let v Curychu.

    Kromě existenciálních prvků a kromě motivu krvesmilstva, záměrně odkazujícího na klasické řecké tragédie, se tu objevuje i téma cesty. Walter Faber je světoběžník (odtud také anglický či francouzský název Voyager) a svůj život tráví na cestě. S mladičkou Sabeth se seznámí na lodi z Ameriky do Evropy, pak s ní projede jižní část starého kontinentu až do Atén. Osudové setkání s minulostí ho však zastihne ještě předtím, v Latinské Americe. Schlöndorffův snímek je bohužel poznamenán jistou chladností. Opírá se zejména o silné téma a o dobře vybrané představitele tří rolí. Fabera hraje známý americký herec a dramatik Sam Shepard, Sabeth zvláštním způsobem atraktivní Julie Delpyová a statečnou Hannu osobitá Barbara Sukowá.

    4
  • Malý Buddha
    Malý Buddha (1993)
    Film
    • KVIFF TV
    Režisér Bernardo Bertolucci natočil roku 1993 velkolepý filmový epos o střetu dvou rozdílných světů - tibetského budhismu a moderní americké kultury. Malý Buddha je film, v němž jsou vlastně filmy dva. Ten první je příběhem Jesse Konrada (Alex Wiesendanger), malého amerického školáka, kterého se v jednom okamžiku osudově dotkne minulost. Ve vzdáleném nepálském Káthmandú se tibetský láma Norbu (Qing Ruo-Čeng) chystá splnit svůj slib - najít nové převtělení svého učitele, lámy Dordže. Zesnulý láma Dordže pracoval na sklonku svého života v budhistickém centru v americkém Seattleu a podle věštby se právě tam nachází jeho převtělení. A tak se malý Jesse v doprovodu svého otce vydává na pozvání lámy Norbua do Káthmandú, aby se sám rozhodl... Druhá, paralelní linie filmu, vypráví o životě prince Siddharthy (Keanu Reeves), který roku 556 před n.l. opouští sladký život svého paláce, moc a bohatství, a vydává sa hledat Pravdu. Po různých pokusech, kdy je chvíli dokonce fakírem a poustevníkem, ho na břehu řeky zastihne Probuzení. Od toho okamžiku, už pod jménem Buddha, tráví život šírením svého poznání a stává se zakladatelem budhismu.
    63%
    Režisér Bernardo Bertolucci natočil roku 1993 velkolepý filmový epos o střetu dvou rozdílných světů - tibetského budhismu a moderní americké kultury. Malý Buddha je film, v němž jsou vlastně filmy dva. Ten první je příběhem Jesse Konrada (Alex Wiesendanger), malého amerického školáka, kterého se v jednom okamžiku osudově dotkne minulost. Ve vzdáleném nepálském Káthmandú se tibetský láma Norbu (Qing Ruo-Čeng) chystá splnit svůj slib - najít nové převtělení svého učitele, lámy Dordže. Zesnulý láma Dordže pracoval na sklonku svého života v budhistickém centru v americkém Seattleu a podle věštby se právě tam nachází jeho převtělení. A tak se malý Jesse v doprovodu svého otce vydává na pozvání lámy Norbua do Káthmandú, aby se sám rozhodl... Druhá, paralelní linie filmu, vypráví o životě prince Siddharthy (Keanu Reeves), který roku 556 před n.l. opouští sladký život svého paláce, moc a bohatství, a vydává sa hledat Pravdu. Po různých pokusech, kdy je chvíli dokonce fakírem a poustevníkem, ho na břehu řeky zastihne Probuzení. Od toho okamžiku, už pod jménem Buddha, tráví život šírením svého poznání a stává se zakladatelem budhismu.
    5
  • 6
  • Vítr
    Vítr (1992)
    Film
    Hlavní hrdina, úspěšný jachtař Will Parker nechtě zaviní prohru svého dvanáctičlenného týmu v tradičním závodě o Americký pohár. Ztracenou životní motivaci najde, až když se vydá za svou bývalou milou Kate Bassovou pracující v nevadské poušti v týmu leteckého konstruktéra Joea Heisera. Trojice s přispěním dcery bohatého jachtače Welda dokáže postavit novou loď a Will s Kate ( rovněž vynikající jachtařkou) a s dalšími členy posádky v dramatickém finále porazí věčného soupeře Australana Jacka Nevillea. Bývalí milenci se navíc znovu sblíží.
    61%
    Hlavní hrdina, úspěšný jachtař Will Parker nechtě zaviní prohru svého dvanáctičlenného týmu v tradičním závodě o Americký pohár. Ztracenou životní motivaci najde, až když se vydá za svou bývalou milou Kate Bassovou pracující v nevadské poušti v týmu leteckého konstruktéra Joea Heisera. Trojice s přispěním dcery bohatého jachtače Welda dokáže postavit novou loď a Will s Kate ( rovněž vynikající jachtařkou) a s dalšími členy posádky v dramatickém finále porazí věčného soupeře Australana Jacka Nevillea. Bývalí milenci se navíc znovu sblíží.
    7
  • 8
  • 9