Charles H. Schram: Nejlepší filmy
a seriály

?

Pro výpočet aktuálního kariérního skóre využíváme uživatelské hodnocení u filmů a seriálů skrz celou kariéru tvůrce. Největší váhu pro výpočet mají poslední díla kariéry. Výsledné číslo ovlivňuje také popularita, oblíbenost a získání filmového ocenění.

Pro výpočet kariérního skóre nebyly splněny podmínky.

Charles H. Schram: Filmy a seriály

  • Kmotr II
    Kmotr II (1974)
    Film
    • SkyShowtime
    • Google Play
    • iTunes
    • +2
    Jsme větší než U. S. Steel. Al Pacino a Robert De Niro v hlavních rolích pokračování slavné mafiánské ságy, oceněné šesti Oscary. Mimořádný úspěch Kmotra (1972) ve světových kinech logicky vedl k okamžitým úvahám o natočení pokračování, k němuž koneckonců vybízel i relativně otevřený konec originálu. Coppola, který tímto snímkem získal v Hollywoodu nesmírný respekt, ovšem nejdřív svého vlivu využil k realizaci osobního projektu Rozhovor (vyznamenaného mj. Zlatou palmou na MFF v Cannes, ale komerčně neúspěšného). Scénář Kmotra II, jenž je znovu společným dílem autora původní předlohy a režiséra, rozvíjí dvě dějové linie. Další osudy nového kmotra Michaela Corleona (Al Pacino), ovládajícího své impérium z rozsáhlého sídla v nevadském Lake Tahoe. A začátky mladého Vita Corleona (Robert De Niro) v New Yorku 20. let, jež jsou obsaženy i v Puzově původní knize. Michael musí čelit nejen svým konkurentům z podsvětí, zejména Hymanu Rothovi (pozoruhodná kreace slavného hereckého pedagoga Lee Strasberga), který využívá informací zhrzeného Michaelova bratra Freda (John Cazale), ale také zvýšenému zájmu orgánů spravedlnosti, jež v průběhu druhé poloviny 50. let, kdy se Kmotr II odehrává, zintenzivnily svou kampaň proti organizovanému zločinu. Michael své obchodní zájmy uhájí, přes nedobrovolné opuštění hazardních aktivit na revoluční Kubě, ovšem cena je vysoká. Předčasně zestárlý, zahořklý kmotr je ještě nelítostnějším šéfem než jeho otec, ale rodinné vazby, tvořící páteř prvního filmu, zmizely. Michael zůstává osamocený. Bez bratra, kterého nechal zabít, i bez manželky, která od něho odešla. Kmotr II je stejně výjimečným dílem jako originál, na který navazuje. Mnozí dokonce tvrdí, že lepším. Coppola se tu jako režisér představuje ve špičkové formě, navíc posílené neotřesitelným postavením režisérské hvězdy. Už nemusel bojovat o výši rozpočtu jako v případě prvního filmu (který se z finančních důvodů měl původně odehrávat v současnosti), ani o herce, jež hodlal angažovat. Ve všem měl naprosto volnou ruku. Prozřetelným se ukázalo obsazení málo známého Roberta De Nira jako mladého Vita Corleona, jehož elektrizující herectví tu získává na přesvědčivosti také citlivým využitím sicilského dialektu, který v raných scénách nahrazuje angličtinu. Jeho osud v nové zemi, kam musel uprchnout ze sicilské vesničky, jež mu dala jméno, ostře kontrastuje s údělem jeho syna. Vito buduje svoji pozici prakticky z ničeho, dokáže využít každé příležitosti, neštítí se násilných prostředků, pokud je považuje za nutné a efektivní, ale základem je pro něho rodina. Pokračování Kmotra se stalo prvním "sequelem", který získal Cenu Akademie za nejlepší film. Nezůstalo ovšem u jediného Oscara. Kmotr II v tomto ohledu překonal originál celkem se šesti soškami; další cenu mu Akademie udělila za nejlepší režii (ta Coppolovi v prvním případě unikla ve prospěch Boba Fosseho za Kabaret), scénář, výpravu, hudbu (slavný italský skladatel Nino Rota, opominutý u prvního dílu kvůli zařazení již použitých motivů z jiného filmu, tady spolupracoval s režisérovým otcem Carminem Coppolou) a konečně za fenomenální De Nirův výkon ve vedlejší roli. (Česká televize)
    90%
    Jsme větší než U. S. Steel. Al Pacino a Robert De Niro v hlavních rolích pokračování slavné mafiánské ságy, oceněné šesti Oscary. Mimořádný úspěch Kmotra (1972) ve světových kinech logicky vedl k okamžitým úvahám o natočení pokračování, k němuž koneckonců vybízel i relativně otevřený konec originálu. Coppola, který tímto snímkem získal v Hollywoodu nesmírný respekt, ovšem nejdřív svého vlivu využil k realizaci osobního projektu Rozhovor (vyznamenaného mj. Zlatou palmou na MFF v Cannes, ale komerčně neúspěšného). Scénář Kmotra II, jenž je znovu společným dílem autora původní předlohy a režiséra, rozvíjí dvě dějové linie. Další osudy nového kmotra Michaela Corleona (Al Pacino), ovládajícího své impérium z rozsáhlého sídla v nevadském Lake Tahoe. A začátky mladého Vita Corleona (Robert De Niro) v New Yorku 20. let, jež jsou obsaženy i v Puzově původní knize. Michael musí čelit nejen svým konkurentům z podsvětí, zejména Hymanu Rothovi (pozoruhodná kreace slavného hereckého pedagoga Lee Strasberga), který využívá informací zhrzeného Michaelova bratra Freda (John Cazale), ale také zvýšenému zájmu orgánů spravedlnosti, jež v průběhu druhé poloviny 50. let, kdy se Kmotr II odehrává, zintenzivnily svou kampaň proti organizovanému zločinu. Michael své obchodní zájmy uhájí, přes nedobrovolné opuštění hazardních aktivit na revoluční Kubě, ovšem cena je vysoká. Předčasně zestárlý, zahořklý kmotr je ještě nelítostnějším šéfem než jeho otec, ale rodinné vazby, tvořící páteř prvního filmu, zmizely. Michael zůstává osamocený. Bez bratra, kterého nechal zabít, i bez manželky, která od něho odešla. Kmotr II je stejně výjimečným dílem jako originál, na který navazuje. Mnozí dokonce tvrdí, že lepším. Coppola se tu jako režisér představuje ve špičkové formě, navíc posílené neotřesitelným postavením režisérské hvězdy. Už nemusel bojovat o výši rozpočtu jako v případě prvního filmu (který se z finančních důvodů měl původně odehrávat v současnosti), ani o herce, jež hodlal angažovat. Ve všem měl naprosto volnou ruku. Prozřetelným se ukázalo obsazení málo známého Roberta De Nira jako mladého Vita Corleona, jehož elektrizující herectví tu získává na přesvědčivosti také citlivým využitím sicilského dialektu, který v raných scénách nahrazuje angličtinu. Jeho osud v nové zemi, kam musel uprchnout ze sicilské vesničky, jež mu dala jméno, ostře kontrastuje s údělem jeho syna. Vito buduje svoji pozici prakticky z ničeho, dokáže využít každé příležitosti, neštítí se násilných prostředků, pokud je považuje za nutné a efektivní, ale základem je pro něho rodina. Pokračování Kmotra se stalo prvním "sequelem", který získal Cenu Akademie za nejlepší film. Nezůstalo ovšem u jediného Oscara. Kmotr II v tomto ohledu překonal originál celkem se šesti soškami; další cenu mu Akademie udělila za nejlepší režii (ta Coppolovi v prvním případě unikla ve prospěch Boba Fosseho za Kabaret), scénář, výpravu, hudbu (slavný italský skladatel Nino Rota, opominutý u prvního dílu kvůli zařazení již použitých motivů z jiného filmu, tady spolupracoval s režisérovým otcem Carminem Coppolou) a konečně za fenomenální De Nirův výkon ve vedlejší roli. (Česká televize)
    1
  • The Twilight Zone
    The Twilight Zone (1959)
    Seriál
    87%
    2
  • Motýlek
    Motýlek (1973)
    Film
    • iVysílání

    Henri Charriére (1906-1973) byl odsouzen na doživotí a deportován do nechvalně proslulé věznice na Ďábelských ostrovech ve Francouzské Guayaně, kde si odpykávali trest nejhorší zločinci. Tamní podmínky byly nelidské, režim tvrdý a naděje na únik prakticky neexistovala. Charriére, podle tetování přezdívaný Motýlek, však odmítl rezignovat. Myšlenka na útěk byla to jediné, co ho udržovalo při životě. Získal pro ni i dalšího vězně, slabošského, intelektuálně založeného Degu, jenž se do trestnice dostal za padělání peněz. Několik nezdařených pokusů Motýlkovi vyneslo přísnou samotku a kruté zacházení, přesto bojoval dál.

    84%

    Henri Charriére (1906-1973) byl odsouzen na doživotí a deportován do nechvalně proslulé věznice na Ďábelských ostrovech ve Francouzské Guayaně, kde si odpykávali trest nejhorší zločinci. Tamní podmínky byly nelidské, režim tvrdý a naděje na únik prakticky neexistovala. Charriére, podle tetování přezdívaný Motýlek, však odmítl rezignovat. Myšlenka na útěk byla to jediné, co ho udržovalo při životě. Získal pro ni i dalšího vězně, slabošského, intelektuálně založeného Degu, jenž se do trestnice dostal za padělání peněz. Několik nezdařených pokusů Motýlkovi vyneslo přísnou samotku a kruté zacházení, přesto bojoval dál.

    3
  • Drahá maminko
    Drahá maminko (1981)
    Film
    68%
    4
  • Němý film
    Němý film (1976)
    Film

    Tři nerozluční přátelé - Mel LeGrace, jehož kariéru zničil alkohol, Vajíčko a Zvonek - mají úžasný nápad: natočit němý film. S tímto chvályhodným projektem se obrátí na filmové studio Big Pictures, jehož ředitel má ale v současné době nemalé potíže: vypadá to, že jeho živnost má v úmyslu převzít bezohledná firma Urvall & Schramst. Přesto ho záměr nadchne, obzvlášť když mu Vtipálek sdělí, že se pokusí pro film získat ty nejslavnější hollywoodské hvězdy. Mel a jeho přátelé se dají ihned do práce a po krátkém čase mají podepsanou spolupráci hned s několika umělci navýsost zvučných jmen, jako jsou Burt Reynolds, James Caan, Liza Minnelliová, Anne Bancroftová a nakonec také stále stejně mladý Paul Newman. Nejen ředitel Big Pictures, ale také syndikát Urvall & Schramst má vážné potíže, a proto se její šéfové snaží za každou cenu zjistit, co mají jejich konkurenti za lubem. Zvolí opravdu důmyslnou zbraň, ale bude jim to nakonec k něčemu?

    Režie:Mel Brooks
    68%

    Tři nerozluční přátelé - Mel LeGrace, jehož kariéru zničil alkohol, Vajíčko a Zvonek - mají úžasný nápad: natočit němý film. S tímto chvályhodným projektem se obrátí na filmové studio Big Pictures, jehož ředitel má ale v současné době nemalé potíže: vypadá to, že jeho živnost má v úmyslu převzít bezohledná firma Urvall & Schramst. Přesto ho záměr nadchne, obzvlášť když mu Vtipálek sdělí, že se pokusí pro film získat ty nejslavnější hollywoodské hvězdy. Mel a jeho přátelé se dají ihned do práce a po krátkém čase mají podepsanou spolupráci hned s několika umělci navýsost zvučných jmen, jako jsou Burt Reynolds, James Caan, Liza Minnelliová, Anne Bancroftová a nakonec také stále stejně mladý Paul Newman. Nejen ředitel Big Pictures, ale také syndikát Urvall & Schramst má vážné potíže, a proto se její šéfové snaží za každou cenu zjistit, co mají jejich konkurenti za lubem. Zvolí opravdu důmyslnou zbraň, ale bude jim to nakonec k něčemu?

    Režie:Mel Brooks
    5
  • 6
  • Tělesné vztahy
    Tělesné vztahy (1971)
    Film
    67%
    7
  • Hledání pana Goodbara
    Hledání pana Goodbara (1977)
    Film
    65%
    8
  • Velká finta
    Velká finta (1978)
    Film

    Richard Dreyfuss v úlohe súkromného detektíva Mosesa Winea, bývalého amerického študentského aktivistu šesťdesiatych rokov. Pátra po nezvestnom spoluaktivistovi z Berkeley. Ozve sa mu Lila, bývalá stará láska z vysokej školy. Lila chce, aby Moses pracoval pre Milesa Hawthornea, kandidáta na úrad guvernéra Kalifornie. Moses zistí, že po štáte sa rozširuje leták, na ktorom je Hawthorne odfotený s niekdajším radikálom Howardom Eppisom, ktorý je na úteku. Eppis bol odsúdený za vyvolávanie protivládnych nepokojov. Leták tvrdí, že Eppis podporuje Hawthornea, čo nie je pravda. Moses začne pátrať po iniciátorovi letáku - výsledky jeho pátrania sú smrteľné..

    61%

    Richard Dreyfuss v úlohe súkromného detektíva Mosesa Winea, bývalého amerického študentského aktivistu šesťdesiatych rokov. Pátra po nezvestnom spoluaktivistovi z Berkeley. Ozve sa mu Lila, bývalá stará láska z vysokej školy. Lila chce, aby Moses pracoval pre Milesa Hawthornea, kandidáta na úrad guvernéra Kalifornie. Moses zistí, že po štáte sa rozširuje leták, na ktorom je Hawthorne odfotený s niekdajším radikálom Howardom Eppisom, ktorý je na úteku. Eppis bol odsúdený za vyvolávanie protivládnych nepokojov. Leták tvrdí, že Eppis podporuje Hawthornea, čo nie je pravda. Moses začne pátrať po iniciátorovi letáku - výsledky jeho pátrania sú smrteľné..

    9
  • Řekni mi, že mě miluješ, Junie Moonová
    Řekni mi, že mě miluješ, Junie Moonová (1970)
    Film
    • iTunes

    Předlohou filmu byl stejnojmenný bestseller Marjorie Kelloggové (která také napsala scénář) o trojici vyděděnců, kteří společně hledají důstojnou životní existenci. Dívka se znetvořenou tváří Junie Moonová (Liza Minnelliová), zvláštní degenerativní nervovou chorobou trpící Arthur (Ken Howard) a paraplegický homosexuál Warren (Robert Moore) si pronajmou od excentrické milionářky dům, snaží se vést normální život a nakonec odjedou na výlet do přímořského letoviska, kde Warren prožije svůj první heterosexuální vztah a Junie s Arthurem se sblíží, i když se mladíkův zdravotní stav nezadržitelně zhoršuje...

    60%

    Předlohou filmu byl stejnojmenný bestseller Marjorie Kelloggové (která také napsala scénář) o trojici vyděděnců, kteří společně hledají důstojnou životní existenci. Dívka se znetvořenou tváří Junie Moonová (Liza Minnelliová), zvláštní degenerativní nervovou chorobou trpící Arthur (Ken Howard) a paraplegický homosexuál Warren (Robert Moore) si pronajmou od excentrické milionářky dům, snaží se vést normální život a nakonec odjedou na výlet do přímořského letoviska, kde Warren prožije svůj první heterosexuální vztah a Junie s Arthurem se sblíží, i když se mladíkův zdravotní stav nezadržitelně zhoršuje...

    10
  • Charlie Chan and the Curse of the Dragon Queen
    Charlie Chan and the Curse of the Dragon Queen (1981)
    Film
    40%
    11
  • Pomáda 2
    Pomáda 2 (1982)
    Film
    • Google Play
    • iTunes
    V roce 1961, dva roky po absolvování hrdinů z Pomády, zastihneme na Rydellské střední škole opět povedený ročník budoucích absolventů. V módě jsou rychlé motorky, "cool" výraz a školní gangy. Patřit k "Růžovým dámám" je pro každou studentku Rydellu vyznamenáním. Ovšem "Růžové dámy" vždy neformálně patřily jako ozdoba k výkvětu pánské části Rydellu, k tzv. "T-Birds. Nejobletovanější dívkou školy je po všech stránkách sexy Stephanie Zinoneová. Největším outsiderem je naopak nováček z Anglie Michael. Mezi motorkáře v černých kožených bundách slušně vychovaný mladík s nevinným výrazem zjevně nezapadne. Ve školních lavicích je ovšem s nepředstíranou lehkostí premiantem. Když se Michael zahledí do Stephanie, jeho šance jsou mizivé. Ostatně, rada jeho dobré kamarádky zní: "Když nepatříš k T-Birds, můžeš koukat, ale ne sahat!" Stephanie má navíc oči jen a jen pro tajemného motorkáře, který ji zachránil, aniž by nechal poznat svou tvář.
    23%
    V roce 1961, dva roky po absolvování hrdinů z Pomády, zastihneme na Rydellské střední škole opět povedený ročník budoucích absolventů. V módě jsou rychlé motorky, "cool" výraz a školní gangy. Patřit k "Růžovým dámám" je pro každou studentku Rydellu vyznamenáním. Ovšem "Růžové dámy" vždy neformálně patřily jako ozdoba k výkvětu pánské části Rydellu, k tzv. "T-Birds. Nejobletovanější dívkou školy je po všech stránkách sexy Stephanie Zinoneová. Největším outsiderem je naopak nováček z Anglie Michael. Mezi motorkáře v černých kožených bundách slušně vychovaný mladík s nevinným výrazem zjevně nezapadne. Ve školních lavicích je ovšem s nepředstíranou lehkostí premiantem. Když se Michael zahledí do Stephanie, jeho šance jsou mizivé. Ostatně, rada jeho dobré kamarádky zní: "Když nepatříš k T-Birds, můžeš koukat, ale ne sahat!" Stephanie má navíc oči jen a jen pro tajemného motorkáře, který ji zachránil, aniž by nechal poznat svou tvář.
    12