?

Pro výpočet aktuálního kariérního skóre využíváme uživatelské hodnocení u filmů a seriálů skrz celou kariéru tvůrce. Největší váhu pro výpočet mají poslední díla kariéry. Výsledné číslo ovlivňuje také popularita, oblíbenost a získání filmového ocenění.

Pro výpočet kariérního skóre nebyly splněny podmínky.

Jolanta Pruszynska: Filmy a seriály

  • Evropa, Evropa
    Evropa, Evropa (1990)
    Film
    Ve snímku Evropa, Evropa přibližuje Agnieszka Hollandová roztodivné osudy židovského chlapce Sallyho, jemuž se podařilo přežít stalinskou převýchovu, aby se po drastických zvratech stal synem pluku ve wehrmachtu a nakonec se ocitl jako nadějný adept Hitlerjugend v elitním nacistickém učilišti. Sally je zvláštní ,,antihrdina", který nechce nic víc než přežít. Jeho až ahasverské putování ze Západu na Východ a zase zpět, tedy z nepřátelského tábora do tábora ještě nepřátelštějšího, nabízí v tvorbě Agnieszky Hollandové doposud nezvykle groteskní polohu zobrazení osamělého hrdiny. V okamžicích, kdy se Sally začne projevovat jako individualita a sám se chce odhodlat k činu, vždy zasáhnou dějiny. Využití černého humoru pomáhá režisérce odpatetizovat vážné válečné události, zároveň ale téma nijak nezlehčuje. Skrze tragikomickou situaci zobrazuje absurditu, kterou rodí totalita. Přesvědčivé líčení Sallyho neuvěřitelných zážitků i jeho rozpolcenosti ze dvojího života, jenž ho přinutil hrát roli oběti i pachatele současně, umocňuje relativně poetická kamera skvělého polského kameramana Jacka Petryckého, častého spolupracovníka Agnieszky Hollandové. Snímek doprovází ohromující hudba Zbigniewa Preisnera, která dokresluje hloubku tragického osudu a nesmyslnost a nebezpečí ideologických tezí v životě člověka. Režisérka skvěle vede ve filmu debutujícího dvacetiletého Němce Marca Hofschneidera (coby Sallyho), který se k roli dostal náhodou. Původně měl postavu ztvárnit jeho starší bratr René, ale jelikož se začátek natáčení protahoval, René poněkud zestárl (v době realizace mu bylo již 29 let) a pro roli se už nehodil. Nakonec se ve filmu mihne jako Salomonův starší bratr Isaak. Ačkoli se Sallyho příhody mohou divákům zdát neuvěřitelné, byly inspirovány skutečnými životními anabázemi židovského chlapce Salomona Perela, jemuž se během 2. světové války podařilo uniknout nacistické perzekuci díky tomu, že se vydával za jednoho z nich. Perel pak po čtyřiceti letech mlčení vydal autentické svědectví o svém osudu. Jeho autobiografická kniha nazvaná Salomon - Přežil jsem v Hitlerjugend vyšla v 90. letech také v českém překladu. Bezmála „švejkovský", místy až bizarní snímek se setkal s velmi příznivým přijetím jak v USA, tak v Evropě. Výjimkou bylo Německo, které si nechtělo připomínat svou minulost. Dokonce zde byly vyvinuty aktivity, jež měly zabránit tomu, aby byl film vyslán do soutěže o Oscara. Zajímavé je, že podle původní verze scénáře měl končit scénou, v níž se Salomon Perel po letech setká s bývalými kolegy Němci a vzrušeně zpívá hitlerovské písně. Producenti se obávali reakcí židovského publika a závěr změnili - na plátně se objeví skutečný Salomon Perel, který po válce vykonal ještě jednu cestu, když odjel - tentokrát natrvalo - do Izraele. (Letní filmová škola)
    Žánry:DramaHistorickýVálečnýBiografickýLGBTQ+Retro
    Hrají:Solomon PerelMarco HofschneiderRené HofschneiderPiotr KozlowskiKlaus AbramowskyMichèle Gleizer
    Režie:Agnieszka Holland
    76%
    Ve snímku Evropa, Evropa přibližuje Agnieszka Hollandová roztodivné osudy židovského chlapce Sallyho, jemuž se podařilo přežít stalinskou převýchovu, aby se po drastických zvratech stal synem pluku ve wehrmachtu a nakonec se ocitl jako nadějný adept Hitlerjugend v elitním nacistickém učilišti. Sally je zvláštní ,,antihrdina", který nechce nic víc než přežít. Jeho až ahasverské putování ze Západu na Východ a zase zpět, tedy z nepřátelského tábora do tábora ještě nepřátelštějšího, nabízí v tvorbě Agnieszky Hollandové doposud nezvykle groteskní polohu zobrazení osamělého hrdiny. V okamžicích, kdy se Sally začne projevovat jako individualita a sám se chce odhodlat k činu, vždy zasáhnou dějiny. Využití černého humoru pomáhá režisérce odpatetizovat vážné válečné události, zároveň ale téma nijak nezlehčuje. Skrze tragikomickou situaci zobrazuje absurditu, kterou rodí totalita. Přesvědčivé líčení Sallyho neuvěřitelných zážitků i jeho rozpolcenosti ze dvojího života, jenž ho přinutil hrát roli oběti i pachatele současně, umocňuje relativně poetická kamera skvělého polského kameramana Jacka Petryckého, častého spolupracovníka Agnieszky Hollandové. Snímek doprovází ohromující hudba Zbigniewa Preisnera, která dokresluje hloubku tragického osudu a nesmyslnost a nebezpečí ideologických tezí v životě člověka. Režisérka skvěle vede ve filmu debutujícího dvacetiletého Němce Marca Hofschneidera (coby Sallyho), který se k roli dostal náhodou. Původně měl postavu ztvárnit jeho starší bratr René, ale jelikož se začátek natáčení protahoval, René poněkud zestárl (v době realizace mu bylo již 29 let) a pro roli se už nehodil. Nakonec se ve filmu mihne jako Salomonův starší bratr Isaak. Ačkoli se Sallyho příhody mohou divákům zdát neuvěřitelné, byly inspirovány skutečnými životními anabázemi židovského chlapce Salomona Perela, jemuž se během 2. světové války podařilo uniknout nacistické perzekuci díky tomu, že se vydával za jednoho z nich. Perel pak po čtyřiceti letech mlčení vydal autentické svědectví o svém osudu. Jeho autobiografická kniha nazvaná Salomon - Přežil jsem v Hitlerjugend vyšla v 90. letech také v českém překladu. Bezmála „švejkovský", místy až bizarní snímek se setkal s velmi příznivým přijetím jak v USA, tak v Evropě. Výjimkou bylo Německo, které si nechtělo připomínat svou minulost. Dokonce zde byly vyvinuty aktivity, jež měly zabránit tomu, aby byl film vyslán do soutěže o Oscara. Zajímavé je, že podle původní verze scénáře měl končit scénou, v níž se Salomon Perel po letech setká s bývalými kolegy Němci a vzrušeně zpívá hitlerovské písně. Producenti se obávali reakcí židovského publika a závěr změnili - na plátně se objeví skutečný Salomon Perel, který po válce vykonal ještě jednu cestu, když odjel - tentokrát natrvalo - do Izraele. (Letní filmová škola)
    Žánry:DramaHistorickýVálečnýBiografickýLGBTQ+Retro
    Hrají:Solomon PerelMarco HofschneiderRené HofschneiderPiotr KozlowskiKlaus AbramowskyMichèle Gleizer
    Režie:Agnieszka Holland
    1
  • Tři barvy: Bílá
    Tři barvy: Bílá (1994)
    Film
    Tři barvy: Bílá - tak se jmenuje druhý film z volné filmové trilogie, který natočil polský režisér Krzysztof Kieślowski. Polák Karel Karel a jeho francouzská manželka Dominique stojí před rozvodovým soudem v Paříži. Soud uzná manželčiny argumenty a rozvede je. Karel tímto okamžikem přichází o vše: o svou velkou lásku, o manželku i kadeřnický salón, do kterého vložil své celoživotní úspory, talent a řemeslnou šikovnost. Bez peněz, bez dokladů, hledaný policii pro údajné žhářství, marně hledá způsob, jak se vrátit do vlasti. Ve snaze vydělat si alespoň pár franků koncertuje v podchodu metra na hřeben a zde se také seznámí s tajemným krajanem Mikolajem, který mu nabídne práci placeného zabijáka. Jen díky němu se Karel nakonec dostává do Polska, ukrytý v obrovském cestovním kufru. Doma soustředí všechny své síly k jedinému cíli: rychlému zbohatnutí. S pomocí peněz a důmyslného plánu chce Dominique přilákat z Paříže do Varšavy, aby se jí konečně mohl pomstít? Kromě satiry na dobové poměry v Polsku je film i hořkou výpovědí o mezích komunikace mezi lidmi, o individuální samotě a stavu dnešní společnosti. Hlavní postavy ztělesnili Zbigniew Zamachowski (Ohněm a mečem) a Julie Delpyová (Evropa, Evropa, Homo Faber). Film vznikl ve francouzsko-polské koprodukci v roce 1993, byl rok později oceněn Stříbrným medvědem na Mezinárodním filmovém festivalu v Berlíně.
    Žánry:DramaKomedieSpirituální
    Hrají:Zbigniew ZamachowskiJulie DelpyJanusz GajosJerzy StuhrGrzegorz WarcholJerzy Nowak
    Režie:Krzysztof Kieślowski
    76%
    Tři barvy: Bílá - tak se jmenuje druhý film z volné filmové trilogie, který natočil polský režisér Krzysztof Kieślowski. Polák Karel Karel a jeho francouzská manželka Dominique stojí před rozvodovým soudem v Paříži. Soud uzná manželčiny argumenty a rozvede je. Karel tímto okamžikem přichází o vše: o svou velkou lásku, o manželku i kadeřnický salón, do kterého vložil své celoživotní úspory, talent a řemeslnou šikovnost. Bez peněz, bez dokladů, hledaný policii pro údajné žhářství, marně hledá způsob, jak se vrátit do vlasti. Ve snaze vydělat si alespoň pár franků koncertuje v podchodu metra na hřeben a zde se také seznámí s tajemným krajanem Mikolajem, který mu nabídne práci placeného zabijáka. Jen díky němu se Karel nakonec dostává do Polska, ukrytý v obrovském cestovním kufru. Doma soustředí všechny své síly k jedinému cíli: rychlému zbohatnutí. S pomocí peněz a důmyslného plánu chce Dominique přilákat z Paříže do Varšavy, aby se jí konečně mohl pomstít? Kromě satiry na dobové poměry v Polsku je film i hořkou výpovědí o mezích komunikace mezi lidmi, o individuální samotě a stavu dnešní společnosti. Hlavní postavy ztělesnili Zbigniew Zamachowski (Ohněm a mečem) a Julie Delpyová (Evropa, Evropa, Homo Faber). Film vznikl ve francouzsko-polské koprodukci v roce 1993, byl rok později oceněn Stříbrným medvědem na Mezinárodním filmovém festivalu v Berlíně.
    Žánry:DramaKomedieSpirituální
    Hrají:Zbigniew ZamachowskiJulie DelpyJanusz GajosJerzy StuhrGrzegorz WarcholJerzy Nowak
    Režie:Krzysztof Kieślowski
    2
  • Evropa
    Evropa (1991)
    Film
    Pozoruhodný snímek EVROPA je třetí částí osobité autorské filmové trilogie, pátrající po duchovním fenoménu prostoru, v němž žijeme (PRVEK ZLOČINU, 1984, EPIDEMIE, 1987, EVROPA, 1991). Jeho tvůrce, dánský režisér Lars von Trier, situuje příběh do Německa "roku nula" (těsně po válce), do země těžce traumatizované svou prohrou, zmrazené do temnoty noci a beznaděje, a kontrolované (i devastovaného) Spojenci. Většina obyvatelstva tu však skrytě sympatizuje s nacistickými myšlenkami, a někteří se dokonce aktivně podílejí na destruktivních akcích werwolfů. Do tohoto místa a času přijíždí mladý Američan Leo, syn německého emigranta, aby "pomohl Německu". Pod přísným dohledem autoritářského strýce se stane průvodčím v lůžkových vozech první třídy u společnosti Zentropa. Seznámí se s majitelem společnosti, s Američany sympatizujícím Maxem Hartmannem, a zamiluje se do jeho dcery Kathariny. Avšak svět osobních jistot, jímž se citlivý mladík pokouší izolovat od okolní děsivé reality, snad právě proto drtivě zasáhne do jeho osudu... Situace "zlem nakaženého" Německa je pro režiséra (stejně jako pro mnoho jiných vynikajících tvůrců) východiskem k mnohem obecnější výpovědi o jedinci, osudově zmítaném vnějšími tlaky a navzdory všem svým idealistickým snahám zavedeném do slepé uličky. Vypovídá nejen o střetu humanistických a demokratických ideálů s mašinérií smrti, manipulativní moci a destrukce, ale i o evropských traumatech a křižovatkách; pro obojí je klíčová obrazová a významová metafora cesty po železnici. Velký důraz klade režisér na formu svého vyprávění. Širokoúhlý snímek je převážně monochromatický s významotvornými vstupy barvy; originálně využívá ateliéru a zadních projekcí. Koresponduje s díly Dreyerovými a Bergmanovými, na Fassbindera a Godarda odkazuje formálním experimentátorstvím a obsazením jejich "kultovních herců" (Eddie Constantine, Barbara Sukowá). V souladu s Trierovým chápáním filmu jako snění v bdělém stavu je Evropa vedle svého konkrétního geografického významu rovněž jakýmsi kulturním a politickým bodem v kolektivním podvědomí; celý příběh je prezentován jako hypnotická seance hrdiny i diváka, provázená podmanivým, chladným hlasem vypravěče (Max von Sydow).
    Žánry:DramaThrillerVálečnýRetro
    Hrají:Jean-Marc BarrBarbara SukowaUdo KierErnst-Hugo JäregårdErik MørkJørgen Reenberg
    Režie:Lars von Trier
    74%
    Pozoruhodný snímek EVROPA je třetí částí osobité autorské filmové trilogie, pátrající po duchovním fenoménu prostoru, v němž žijeme (PRVEK ZLOČINU, 1984, EPIDEMIE, 1987, EVROPA, 1991). Jeho tvůrce, dánský režisér Lars von Trier, situuje příběh do Německa "roku nula" (těsně po válce), do země těžce traumatizované svou prohrou, zmrazené do temnoty noci a beznaděje, a kontrolované (i devastovaného) Spojenci. Většina obyvatelstva tu však skrytě sympatizuje s nacistickými myšlenkami, a někteří se dokonce aktivně podílejí na destruktivních akcích werwolfů. Do tohoto místa a času přijíždí mladý Američan Leo, syn německého emigranta, aby "pomohl Německu". Pod přísným dohledem autoritářského strýce se stane průvodčím v lůžkových vozech první třídy u společnosti Zentropa. Seznámí se s majitelem společnosti, s Američany sympatizujícím Maxem Hartmannem, a zamiluje se do jeho dcery Kathariny. Avšak svět osobních jistot, jímž se citlivý mladík pokouší izolovat od okolní děsivé reality, snad právě proto drtivě zasáhne do jeho osudu... Situace "zlem nakaženého" Německa je pro režiséra (stejně jako pro mnoho jiných vynikajících tvůrců) východiskem k mnohem obecnější výpovědi o jedinci, osudově zmítaném vnějšími tlaky a navzdory všem svým idealistickým snahám zavedeném do slepé uličky. Vypovídá nejen o střetu humanistických a demokratických ideálů s mašinérií smrti, manipulativní moci a destrukce, ale i o evropských traumatech a křižovatkách; pro obojí je klíčová obrazová a významová metafora cesty po železnici. Velký důraz klade režisér na formu svého vyprávění. Širokoúhlý snímek je převážně monochromatický s významotvornými vstupy barvy; originálně využívá ateliéru a zadních projekcí. Koresponduje s díly Dreyerovými a Bergmanovými, na Fassbindera a Godarda odkazuje formálním experimentátorstvím a obsazením jejich "kultovních herců" (Eddie Constantine, Barbara Sukowá). V souladu s Trierovým chápáním filmu jako snění v bdělém stavu je Evropa vedle svého konkrétního geografického významu rovněž jakýmsi kulturním a politickým bodem v kolektivním podvědomí; celý příběh je prezentován jako hypnotická seance hrdiny i diváka, provázená podmanivým, chladným hlasem vypravěče (Max von Sydow).
    Žánry:DramaThrillerVálečnýRetro
    Hrají:Jean-Marc BarrBarbara SukowaUdo KierErnst-Hugo JäregårdErik MørkJørgen Reenberg
    Režie:Lars von Trier
    3
  • Nic smiesznego
    4
  • Fotbalový poker
    Fotbalový poker (1989)
    Film

    Kultovní film velmi zručného a ani za éry komunismu ničím nezdiskreditovaného režiséra Janusze Zaorského, způsobil v roce 1988, kdy byl uveden na plátna kin, velké znepokojení a skandál a byl důvodem vlny protestů ze strany polských fotbalových funkcionářů. Bývalý výborný fotbalista Laguna musel ukončit svou aktivní kariéru a nyní se věnuje dráze rozhodčího. Jeho ambice stát se mezinárodním sudím komplikují jeho problémy s alkoholem a také úplatkářské praktiky prezidentů klubů, kteří hrají o dobrá umístění v závěru ligové sezóny a snaží se Lagunu získat na svou stranu. Zaorski v tomto filmu prokázal dobrý cit pro atmosféru doby, kdy byl reálný socialismus pomalu ale jistě střídán mafiánským kapitalismem. S nebývalou přesností natočil film o korupci ve fotbale, a to nikterak prvoplánově nebo fantaskně. V kontextu dnešního dění kolem “fotbalové žumpy”, jak českou ligovou kopanou nazval soudce Vašků, jako by Zaorski věděl, že fotbal začne být s odstupem let v médiích trvale propírán právě více v souvislostech s úplatky než se sportem jako takovým. “Fotbalový poker” bývá označován jako komedie, což není příliš vypovídající žánrové zařazení – úsměvné situace ve filmu jistě jsou, ale jde o humor velmi hořký. Nezpochybnitelným tahounem filmu je také vynikající polský herec Janusz Gajos v hlavní roli rozhodčího Laguny. (3Kino)

    Žánry:KomedieSportovní
    Hrají:Janusz GajosMalgorzata PieczyńskáMarian OpaniaMariusz DmochowskiJan EnglertEdward Linde-Lubaszenko
    Režie:Janusz Zaorski
    70%

    Kultovní film velmi zručného a ani za éry komunismu ničím nezdiskreditovaného režiséra Janusze Zaorského, způsobil v roce 1988, kdy byl uveden na plátna kin, velké znepokojení a skandál a byl důvodem vlny protestů ze strany polských fotbalových funkcionářů. Bývalý výborný fotbalista Laguna musel ukončit svou aktivní kariéru a nyní se věnuje dráze rozhodčího. Jeho ambice stát se mezinárodním sudím komplikují jeho problémy s alkoholem a také úplatkářské praktiky prezidentů klubů, kteří hrají o dobrá umístění v závěru ligové sezóny a snaží se Lagunu získat na svou stranu. Zaorski v tomto filmu prokázal dobrý cit pro atmosféru doby, kdy byl reálný socialismus pomalu ale jistě střídán mafiánským kapitalismem. S nebývalou přesností natočil film o korupci ve fotbale, a to nikterak prvoplánově nebo fantaskně. V kontextu dnešního dění kolem “fotbalové žumpy”, jak českou ligovou kopanou nazval soudce Vašků, jako by Zaorski věděl, že fotbal začne být s odstupem let v médiích trvale propírán právě více v souvislostech s úplatky než se sportem jako takovým. “Fotbalový poker” bývá označován jako komedie, což není příliš vypovídající žánrové zařazení – úsměvné situace ve filmu jistě jsou, ale jde o humor velmi hořký. Nezpochybnitelným tahounem filmu je také vynikající polský herec Janusz Gajos v hlavní roli rozhodčího Laguny. (3Kino)

    Žánry:KomedieSportovní
    Hrají:Janusz GajosMalgorzata PieczyńskáMarian OpaniaMariusz DmochowskiJan EnglertEdward Linde-Lubaszenko
    Režie:Janusz Zaorski
    5
  • Ajlawju
    6

VOD žebříčky