Rudolf Krátký: Filmy a seriály
Rudolf Krátký, herec, režisér a pedagog, se narodil 16. listopadu 1919 v Brně. Po absolvování reálného gymnázia v Brně začal studovat na Právnické fakultě Masarykovy univerzity, avšak jeho studium bylo přerušeno uzavřením vysokých škol nacisty v roce 1939. Tato událost jej přivedla k divadlu, kterému se věnoval již během gymnaziálních let. Svoji profesionální kariéru zahájil v Divadelním studiu v Brně (1939–1941) a následně působil v činohře olomouckého Českého divadla (1941–1945). Po skončení druhé světové války se stal členem činohry Národního divadla v Brně, kde setrval až do svého odchodu do důchodu v roce 1991. I poté však pokračoval v hostování na brněnských scénách až do roku 2003. Zemřel 13. dubna 2009 v Brně.
Filmografie a významné role
Rudolf Krátký se před filmovou kamerou objevil poprvé v polovině 60. let. Jeho filmovým debutem byla role pumpaře ve filmu "Anděl blažené smrti" (1965). Výraznou vedlejší postavu soudce Kašpara Huttera ztvárnil v historickém dramatu "Kladivo na čarodějnice" (1969), které se zabývá čarodějnickými procesy na Moravě. Následně se objevil v historickém filmu "Dny zrady" (1973), kde ztvárnil postavu vyslance Dr. Paula Schmidta, Hitlerova tlumočníka. V roce 1978 si zahrál roli Tobiáše ve filmu "Čistá řeka". Jeho poslední filmovou rolí byl kardinál ve snímku "Císařovy nové šaty" (1994).
Televizní tvorba
Kromě filmového plátna se Rudolf Krátký objevil i v několika televizních inscenacích. V roce 1970 ztvárnil roli Johna v televizním filmu "Očitý svědek". O rok později si zahrál v "Stříbrné šestce" (1971). V roce 1975 se objevil jako Ing. Vágner v televizním filmu "Deník psaný na vodu". Jeho televizní kariéra pokračovala až do 90. let, kdy se objevil například v "Maestro" (1990) či "Případ Auffenberg" (1993).
Pedagogická činnost a ocenění
Mimo hereckou kariéru se Rudolf Krátký věnoval také pedagogické činnosti. Od roku 1948 vyučoval na brněnské konzervatoři a od roku 1951 na Janáčkově akademii múzických umění (JAMU), kde v roce 1968 získal habilitaci. Jeho výuka se zaměřovala na hereckou výchovu, jevištní mluvu a umělecký přednes. Za svůj přínos v oblasti dabingu obdržel v roce 2007 Cenu Františka Filipovského za celoživotní mistrovství v dabingu.