Marie Bečvářová: Nejlepší filmy
a seriály

?

Pro výpočet aktuálního kariérního skóre využíváme uživatelské hodnocení u filmů a seriálů skrz celou kariéru tvůrce. Největší váhu pro výpočet mají poslední díla kariéry. Výsledné číslo ovlivňuje také popularita, oblíbenost a získání filmového ocenění.

Pro výpočet kariérního skóre nebyly splněny podmínky.

Marie Bečvářová: Filmy a seriály

  • Jedenácté přikázání
    Jedenácté přikázání (1935)
    FilmRole: Františka
    Veselé příhody tří starých mládenců, jedné utajené manželky a potrhlého velitele ostrostřelců... Oslavou příchodu nového – dvacátého – století začíná rozmarná komedie podle stejnojmenné frašky Františka Ferdinanda Šamberka, jehož jméno je spojeno se zakladatelskou generací Národního divadla. Napsal na čtyřicet titulů oblíbených veseloher a největšího ohlasu zaznamenalo právě Jedenácté přikázání, příběh o utajené ženitbě zapřisáhlého starého mládence. Její humor i znamenitě řešená situační komika inspirovaly i filmaře. První verzi natočil v roce 1925 režisér Václav Kubásek podle silvestrovského představení Vinohradského divadla. Zvukovou verzi natočil o deset let později Martin Frič, na scénáři výtečné komedie se podílel E.A. Longen a Otakar Vávra. Hlavní roli c.k. notáře Voborského, který pro lásku ke sličné měšťanské dcerce zradí přísahu, že se nikdy neožení, hrál v obou přepisech Hugo Haas. Zatajovanou manželku pak ve Fričově adaptaci Jiřina Štěpničková, veselé kumpány Jindřich Plachta a Jiří Plachý, potrhlého ševce Václav Trégl a jeho energickou ženu Eližbětu Ella Nollová. (Česká televize)
    Žánry:Komedie
    70%
    Veselé příhody tří starých mládenců, jedné utajené manželky a potrhlého velitele ostrostřelců... Oslavou příchodu nového – dvacátého – století začíná rozmarná komedie podle stejnojmenné frašky Františka Ferdinanda Šamberka, jehož jméno je spojeno se zakladatelskou generací Národního divadla. Napsal na čtyřicet titulů oblíbených veseloher a největšího ohlasu zaznamenalo právě Jedenácté přikázání, příběh o utajené ženitbě zapřisáhlého starého mládence. Její humor i znamenitě řešená situační komika inspirovaly i filmaře. První verzi natočil v roce 1925 režisér Václav Kubásek podle silvestrovského představení Vinohradského divadla. Zvukovou verzi natočil o deset let později Martin Frič, na scénáři výtečné komedie se podílel E.A. Longen a Otakar Vávra. Hlavní roli c.k. notáře Voborského, který pro lásku ke sličné měšťanské dcerce zradí přísahu, že se nikdy neožení, hrál v obou přepisech Hugo Haas. Zatajovanou manželku pak ve Fričově adaptaci Jiřina Štěpničková, veselé kumpány Jindřich Plachta a Jiří Plachý, potrhlého ševce Václav Trégl a jeho energickou ženu Eližbětu Ella Nollová. (Česká televize)
    Žánry:Komedie
    1
  • Maryša
    Maryša (1935)
    FilmRole: babička
    Rurální drama na motivy klasické divadelní předlohy bratrů Mrštíků, kterou pro filmové plátno přizpůsobil Otakar Vávra, načež ji režíroval Josef Rovenský. V titulní úloze se představila Jiřina Štěpničková, která obdobným rolím vesnických dívek vévodila a sloužila jako protipól Adiny Mandlové či Lídy Baarové, které ztvárňovaly elegantní salónní dámy. Děj se soustředí na tragické manželství Maryši se starším mužem, které vyústí v nevyhnutelnou tragédii. Na požadavek brněnského studia však bylo oproti dobře známé divadelní hře provedeno několik změn. Příběh je situován do jiného prostředí, v ději musel být zveličen vliv katolické církve a protagonisté se dočkali smířlivějšího závěru. Zároveň byl snímek obohacen několika barevnými záběry, aby vynikla malebnost krojových kostýmů, nicméně kvůli nekvalitnímu filmovému materiálu a následnému vyvolání se sekvence nakonec nevyužila. I přes vláčné podání se jedná o jedno z markantních děl prvorepublikové kinematografie, na které je s odstupem fascinující hledět. V době uvedení se snímek dostal na Mezinárodní filmový festival v Benátkách.
    Žánry:Drama
    61%
    Rurální drama na motivy klasické divadelní předlohy bratrů Mrštíků, kterou pro filmové plátno přizpůsobil Otakar Vávra, načež ji režíroval Josef Rovenský. V titulní úloze se představila Jiřina Štěpničková, která obdobným rolím vesnických dívek vévodila a sloužila jako protipól Adiny Mandlové či Lídy Baarové, které ztvárňovaly elegantní salónní dámy. Děj se soustředí na tragické manželství Maryši se starším mužem, které vyústí v nevyhnutelnou tragédii. Na požadavek brněnského studia však bylo oproti dobře známé divadelní hře provedeno několik změn. Příběh je situován do jiného prostředí, v ději musel být zveličen vliv katolické církve a protagonisté se dočkali smířlivějšího závěru. Zároveň byl snímek obohacen několika barevnými záběry, aby vynikla malebnost krojových kostýmů, nicméně kvůli nekvalitnímu filmovému materiálu a následnému vyvolání se sekvence nakonec nevyužila. I přes vláčné podání se jedná o jedno z markantních děl prvorepublikové kinematografie, na které je s odstupem fascinující hledět. V době uvedení se snímek dostal na Mezinárodní filmový festival v Benátkách.
    Žánry:Drama
    2