Antonín Šůra

Antonín Šůra se narodil 25. srpna 1929 v Praze do sociálně slabší rodiny; jeho otec byl invalida a matka prodávala květiny na ulici. Vyučil se malířem-lakýrníkem, ale již od mládí ho přitahovalo herectví. Hrál s ochotníky v Bráníku a díky rozhlasovému režisérovi Jiřímu Vasmutu získal první příležitosti v rozhlase.

Začátky herecké kariéry

V roce 1947 nastoupil jako elév do Národního divadla v Praze, kde působil do roku 1948. I přes finanční obtíže rodiny se snažil rozvíjet své herecké schopnosti a postupně se prosazoval na divadelní scéně.

Působení v pražských divadlech

Během 50. a 60. let vystřídal několik angažmá v pražských divadlech. Působil v Divadle státního filmu (1948–1951), Pražské estrádě (1952–1959), Divadle Rokoko (1959–1961) a Laterně magice (1965–1968). Jeho komediální talent a schopnost bavit publikum ho činily oblíbeným mezi diváky.

Filmová kariéra a významné role

Antonín Šůra debutoval ve filmu "Čapkovy povídky" (1947). Výraznější roli získal ve snímku "Němá barikáda" (1949), kde ztvárnil učedníka Pepíka Hoška. Mezi jeho další významné role patří anděl Theofil ve filmu "Hrátky s čertem" (1956) a četník Rampa ve filmu "Poslušně hlásím" (1957). Objevil se také ve filmech "Limonádový Joe aneb Koňská opera" (1964) a "Kdyby tisíc klarinetů" (1964).

Televizní tvorba a estrády

Kromě filmových rolí se Šůra angažoval v televizních pořadech a estrádách. V roce 1960 hrál mechanika Karla v populárním dětském seriálu "Robot Emil". Jeho přirozený humor a schopnost improvizace z něj učinily vyhledávaného baviče na různých estrádních scénách.

Emigrace a život v zahraničí

V roce 1968 odjel na angažmá do Las Vegas. Kvůli neúspěchu v angažmá a vášní pro hazardní hry se dostal do finančních potíží, což mu znemožnilo návrat do Československa. Aby si vydělal na živobytí, pracoval jako malíř pokojů. Zemřel při dopravní nehodě 30. listopadu 1968 v Kanadě.