Otomar Korbelář

Po studiích na konzervatoři působil několik let v mimopražských divadlech. Od roku 1929 člen VD.Ve filmu začal hrát již na počátku zvukové éry a stal se jedním z nejpopulárnějších českých filmových herců (zejména na přelomu 30. a 40.let). --S filmem se poprvé setkal jako violista biografového orchestru. Na konzervatoři studoval hudbu i herectví. Mužný zjev a zvučný hlas předurčily charakter jeho rolí. Zahrál si mnoho hrdinských typů a mužů s ušlechtilou povahou. Po čtyřicítce přibývaly postavy s plastičtějším charakterem: TULÁK MACOUN (1939), PACIENTKA DR. HEGLA (1940), ADVOKÁT CHUDÝCH (1941) a ŠŤASTNOU CESTU) 1943). Veseloherní nadání prokázal v parodiích Martina Friče TĚŽKÝ ŽIVOT DOBRODRUHA (1941) a PYTLÁKOVA SCHOVANKA (1949). Jeho poslední filmovou rolí byl František Josef I. v SARAJEVSKÉM ATENTÁTU (1985).