Boris Karloff

Existuje typ filmů, jemuž Američané říkají „instant classic“. Při jejich sledování už totiž v mysli vyčleňujeme místo v učebnicích kinematografie, jež jednoho dne zaplní, a máme příjemný dojem, že jsme svědky vzniku dějin. Mumie z roku 1999 je přesně opačným případem. Letním blockbusterem, u nějž se zdálo, že má jen dva základní účely: potěšit nenáročné publikum a naštvat fanoušky klasické hororové série, kteří doufali, že dostanou důstojný remake, a místo toho se museli spokojit s přihlouplým akčním velkofilmem. Jenže cesty osudu jsou nevyzpytatelné a po téměř čtvrt století si Mumii nejen pamatujeme, ale milujeme ji možná ještě víc než v době premiéry.

Část 2 - Každý nějak začínal. Někteří filmoví režiséři museli ukázat velkou píli a trpělivost, než se jim povedlo na poli celovečerní tvorby uspět, jiní se do černého strefili okamžitě a hned svým prvním snímkem přepisovali filmové kroniky. Jaké jsou ty nejpamátnější a nejvydařenější režisérské debuty?