Zemřela Zita Kabátová, bylo jí 99 let, kolegyně Vlasty Buriana a dalších hvězd z první republiky

Nadšení pro divadlo a film zdědila po svém strýci Josefu Švábovi-Malostranském. Začínala s ochotníky, ale již od poloviny třicátých let slavila úspěchy na pražských profesionálních scénách - v činohře i v operetě. Režisérem Václavem Kubáskem byla vybrána pro hlavní roli ve filmu Světlo jeho očí (1936).

Hrála po boku takových hvězd své doby, jako byl Vlasta Burian, Jaroslav Marvan, Oldřich Nový, Zdeněk Štěpánek, Ladislav Boháč, Otomar Korbelář, Raoul Schránil.

Elegantní zjev a kultivovaný projev ji předurčil za stálici v souhvězdí filmových hereček třicátých a čtyřicátých let. Její hřích (1939), Tulák Macoun (1939), To byl český muzikant (1940), Advokát chudých (1941), Muži nestárnou (1942), Zlaté dno (1943) a Počestné paní pardubické (1944).

Její kariéra prakticky skončila po skončení druhé světové války, reps. s nástupem komunistů po roce 1948.  Po té se věnovala se především zájezdové divadlení činnosti, pracovala jako vedoucí kin. Malou roli dostala v Kulovém blesku Ladislava Smoljaka. Ve zralém věku vytvořila několik zajímavých rolí - patří k nim stará šlechtična ve filmu Zapomenuté světlo (1996) a babička ve slovenském filmu Modré z nebe (1997). Naposledy se objevila v psychologickém horroru Hodinu nevíš (2009).

Zita Kabátová byla posledních sedm let v Motele na oddělení pro dlouhodobě nemocné. Tam se dostala po vážném úrazu v roce 2005.