Bohuš Záhorský

První filmové role již na počátku 30.let. Během let se přehrál do převážně komediáních rolí starších mužů. Vedle hlavních (Zlatá svatba, Náš dědek Josef) se výrazně uplatnil i v menších rolích. V 60. a 70. letech byl oblíbeným TV hercem. Bratr herce Richarda Z., manžel herečky Vlasty Fabianové (->). Figury a figurky herce, označovaného za mistra drobnokresby, zabírají široký rejstřík od rozverné komiky až k tlumené tragice. Vždy se vyznačují hlubokou pravdivostí. Poprvé se objevil ve filmech Osvobozeného divadla po boku V+W. Svého prvního filmového dědečka vytvořil již krátce po čtyřicítce v Krejčíkově filmu VES V?POHRANIČÍ (1948). Pak se od toho pohádkového - ve TŘECH PŘÁNÍCH (1958) přes starého krále Dobromysla v ŠÍLENĚ SMUTNÉ PRINCEZNĚ (1968) dostal až k filmu, který má Záhorského nejvděčnější filmový typ už v titulu: NÁŠ DĚDEK JOSEF (1976). Další filmové role: PUDR A BENZIN (1932), HEJ RUP! (1934), CÍSAŘŮV PEKAŘ/PEKAŘŮV CÍSAŘ (1951), HRÁTKY S ČERTEM (1956), DAŘBUJÁN A PANDRHOLA (1960), ČERVENÁ KŮLNA (1968), ŠÍLENĚ SMUTNÁ PRINCEZNA (1968), SVATÁ HŘÍŠNICE (1970), ZLATÁ SVATBA (1972), LIDÉ Z METRA (1974, povídka Balada o Bulfasovi), KONCERT NA KONCI LÉTA (1979).