Aleš Březina

mso-ansi-language:CS">Český hudební skladatel a muzikolog. line-height:150%;font-family:Arial;mso-ansi-language:CS;font-weight:normal; mso-bidi-font-weight:bold">Vystudoval hru na housle na line-height:150%;font-family:Arial;mso-ansi-language:CS;mso-bidi-font-weight: bold"> Konzervatoři v Plzni a muzikologii na univerzitách v Praze, Basileji a Berlíně. mso-ansi-language:CS">Je spolu s libretistou a režisérem Jiřím Nekvasilem autorem opery Zítra se bude… o procesu s Dr. Miladou Horákovou, která od premiéry v roce 2008 měla více než 70 vyprodaných repríz nejen v Praze, ale i na řadě míst České republiky, v Nitře, Vratislavi a Helsinkách a je dodnes na repertoáru Divadla Kolowrat (cena nadace Alfréda Radoka za nejlepší hudbu v roce 2008; režie filmové verze Jan Hřebejk, 2010). Pro Soňu Červenou složil již dříve melodram A-ha! (2006), dále napsal např. Requiem pro dětský sbor a malý ensemble, Slavnostní hostinu pro smíšený sbor a orchestr, Agnus dei  pro tři kontratenory a smyčcový kvintet, klavírní trio 333 (psané na objednávku Guarneri Trio Prague, světová premiéra 24.11.2011 Stadtcasino Basilej,  česká premiéra 21.3.2012, Rudolfinum Praha)  a klavírní cyklus Reperkuse (premiéra 2009, Praha). V září 2010 měl v Městském divadle v Brně premiéru jeho celovečerní „vizuální hudební divadelní zážitek“ Muchova epopej na libreto Šimona Cabana. mso-ansi-language:CS">Druhou cenu nadace Alfreda Radoka získal v roce 2010 za hudbu k inscenaci Čapkovy Věci Makropulos v režii Roberta Wilsona (ND Praha). Na třetí cenu Nadace Alfréda Radoka byl nominován v roce 2012 za hudbu k inscenaci Shakespearova Krále Leara v režii Jana Nebeského (ND Praha). Jeho orchestrální skladby, melodramy a suity z jeho filmových a divadelních hudeb uvedla Filharmonie B. Martinů Zlín, Pražský komorní orchestr bez dirigenta, Guarneri trio Prague, Severočeská filharmonie Teplice  a Filharmonie Hradec Králové. mso-ansi-language:CS">Březina složil hudbu k více než 20 filmům např. Jana Hřebejka  ( 12.0pt;line-height:150%;font-family:Arial;mso-ansi-language:CS;font-weight: normal;mso-bidi-font-weight:bold">Musíme si pomáhat, Horem pádem, Kráska v nesnázích,  Kawasakiho růže line-height:150%;font-family:Arial;mso-ansi-language:CS;font-weight:normal; mso-bidi-font-weight:bold">, Líbánky line-height:150%;font-family:Arial;mso-ansi-language:CS;mso-bidi-font-weight: bold">), Petra Zelenky ( Arial;mso-ansi-language:CS;font-weight:normal;mso-bidi-font-weight:bold">Knoflíkáři line-height:150%;font-family:Arial;mso-ansi-language:CS;font-weight:normal; mso-bidi-font-weight:bold">) Arial;mso-ansi-language:CS;mso-bidi-font-weight:bold">, line-height:150%;font-family:Arial;mso-ansi-language:CS;font-weight:normal; mso-bidi-font-weight:bold">Dagmar Knöpfel (Durch diese Nacht sehe ich keinen einzigen Stern) a Jiřího Menzela (Obsluhoval jsem anglického krále, Suničkáři). Za svou filmovou hudbu byl 2x nominován na cenu Český lev, za hudbu k filmu normal">Kawasakiho růže byl nominován na cenu European Film Composer 2010. Soundtracky vyšly u firem Sony Bonton Music a Milan Records v Paříži. Rozsáhlá je i jeho práce pro divadlo, kde spolupracoval s Jiřím Ornestem, Jiřím Nekvasilem, Janem Hřebejkem, Jiřím Menzelem, Šimonem Cabanem, Martinou Schlegelovou ad. CS">  mso-ansi-language:CS">V září 2011 měla v  Terešově premiéru jeho kantáta „Terešov 1361“, kterou složil jako komunitní edukativní projekt k výročí 650 let od první písemné zmínky o této západočeské obci. V dubnu 2012 měl premiéru dokumentární film Olgy Sommerové Věra 68 o Věře Čáslavské, ve stejném měsíci se uskutečnila premiéra inscenace Beaumarchaisovy normal">Figarovy svatby v ND Praha (režie Michal Dočekal). V září 2012 uvedl Karel Košárek s Pražskou komorní filharmonií a dirigentem Gaetanem d’Espinosou ve světové skladbu Falling Leaves pro klavír a orchestr. Ve stejném měsíci přišel do kin dokumentární film Olgy Špátové Největší přání 3 s hudbou Aleše Březiny, ve dvou jeho písních zpívá Aneta Langerová. V listopadu uvedl chlapecký sbor Boni pueri s Jihočeskou filharmoniíí a poté s Filharmonií Hradec Králové novou verzi Březinova normal">Requiem pro sóla, sbor a orchestr. mso-ansi-language:CS">Ve své vědecké profesi se věnuje především b line-height:150%;font-family:Arial;mso-ansi-language:CS;font-weight:normal; mso-bidi-font-weight:bold">ádání o Bohuslavu Martinů a české a světové hudbě 20. a 21. století.  Od roku 1995 je ředitelem Institutu Bohuslava Martinů v Praze a CS">předsedou ediční rady Souborného kritického vydání děl Bohuslava Martinů line-height:150%;font-family:Arial;mso-ansi-language:CS;font-weight:normal; mso-bidi-font-weight:bold">. Vydal několik knih, odborných sborníků a vědeckých studií v českých i zahraničních časopisech, přednášel v Evropě a USA. Je členem řady českých a zahraničních odborných společností. mso-ansi-language:CS">Momentálně pracuje Březina na druhé opeře pro Soňou Červenou a pražské Národní divadlo a skládá scénickou hudbu k novému celovečernímu filmu Jana Hřebejka.