Isabelle Adjani

Isabelle Adjani, herečka, se narodila 27. června 1955 v Paříži, Francie.

Počátky kariéry

Adjani začala svou hereckou kariéru ve čtrnácti letech ve filmu Le Petit Bougnat (1970). Následně se připojila ke Comédie-Française, kde hrála v inscenacích jako Škola žen (1972) a Ondine (1974). Její filmový průlom přišel s rolí Adèle Hugo ve filmu Příběh Adély H. (1975), za kterou získala svou první nominaci na Oscara za nejlepší herečku ve věku 19 let, čímž se stala nejmladší nominovanou v této kategorii v té době.

Mezinárodní uznání

V roce 1981 získala Adjani dvojité ocenění pro nejlepší herečku na filmovém festivalu v Cannes za své role ve filmech Posedlost a Quartet. Její výkon ve filmu Camille Claudel (1988) jí vynesl druhou nominaci na Oscara a cenu Stříbrného medvěda na Berlínském mezinárodním filmovém festivalu.

Rekordní ocenění César

Adjani drží rekord v počtu ocenění César za nejlepší herečku, kterých získala pět za filmy Posedlost (1981), Vražedné léto (1983), Camille Claudel (1988), Královna Margot (1994) a La Journée de la jupe (2009).

Významné filmové role

Mezi další významné filmy v její kariéře patří Nájemník (1976), Nosferatu: Phantom der Nacht (1979), Subway (1985) a Diabolique (1996). Její schopnost ztvárnit komplexní a intenzivní postavy jí získala uznání jako jedné z nejvýznamnějších hereček francouzské kinematografie.

Nedávné projekty

V posledních letech se objevila ve filmech jako Le Monde est à toi (2018), Sœurs (2020) a Peter von Kant (2022). Její pokračující přítomnost na filmovém plátně svědčí o její trvalé relevanci a adaptabilitě v měnícím se filmovém průmyslu.

Ocenění a uznání

Kromě svých pěti ocenění César byla Adjani oceněna také na mezinárodních filmových festivalech, včetně Cannes a Berlína, což potvrzuje její status jedné z nejuznávanějších hereček své generace.

Osobní život a vliv

Adjani je známá svou schopností ztvárnit intenzivní a emocionálně náročné role, často hraje postavy s hlubokými vnitřními konflikty. Její přínos k francouzské kinematografii a její vliv na další generace herců a hereček je nepopiratelný.