A máme, co jsme chtěli

57%
A máme, co jsme chtěli
Film A máme, co jsme chtěli se odehrává na Silvestra, jen pár hodin před rozpadem Česko-Slovenska, kdy se rodina Varchalovců setkává v Banské Bystrici před kostelem, aby její členové společně pokřtili nejnovější přírůstek do rodiny, malou Zuzku, dceru Petra (Daniel Fischer) a Heleny (Judit Pecháček). Peter však křest nestihne, protože se mu dostane do rukou spis jeho otce Daniela (Ady Hajdu), z něhož se dozvídá, že otec byl veden jako agent ŠtB. Když Peter konečně dorazí domů, okamžitě konfrontuje otce Daniela se svým objevem. Danielovo srdce to nezvládne a on dostane infarkt. Život mu zachrání rychlý zásah rodinného přítele a lékaře (Bolek Polívka). Daniela odvážejí do nemocnice. Poté, co Peter prozradí důvod otcova kolapsu, začínají se vylévat další a další Varchalovská tajemství a hádka o otci a jeho motivech nabírá na obrátkách. Když společně listují spisem, rodina se s každou další stránkou otřásá v základech.



Recenze: A máme, co jsme chtěli

Kinobox.cz
50%

A máme, co jsme chtěli nevolí jazyk uřvané komedie, ale uměřeného sladkobolného dramatu, což dělá výsledek velmi „snesitelným“. Těžkotonážní obsazení je rovněž jasné plus. Tvůrci si však vybrali téma, kterému se nechtějí příliš věnovat a přicházejí s více výmluvami než skuteční estébáci. Jistě není možné se prostřednictvím jediného filmu vyrovnat s takto komplikovaným odkazem, cesta k tomu ale rozhodně nevede skrz uhýbání zrakem a strkání hlavy do písku.


Chrustyn
Chrustyn
43 674 bodů
6
Smutnější Pelíšky z jednoho bytu bez pamětihodných hlášek a s nepříliš zajímavými postavami.
avenis
avenis
11 266 bodů
8
Tak tohle nemá s Pelíšky vůbec nic společného. Je to sonda do jedné rodiny, taková, kterou možná zažívalo docela dost rodin v Čechách i na Slovensku. Byl ten či onen estébácký bonzák? A pokud ano, tak proč? Ne, že by mě tyto typy filmů naplňovaly, ale tento má něco do sebe. Jen ty lysohlávky ve slovenské kapustnici mi nějak nesedí.
daPhytCZ
daPhytCZ
2 562 bodů
7
Hořkosladký příběh jedné rodiny vyprávěný na půdorysu jednoho bytu a jednoho večera (symbolicky Silvestr 1992) funguje překvapivě dobře. Film o soudržnosti rodiny a o tom, že pravda má spoustu podob, a že občas je těžké mít všechny informace a správný kontext, srozumitelně popisuje složitost doby a vztahů mezi lidmi v novém zřízení.

Dodatečné informace

Původní název:
A máme, čo sme chceli (více)
  • Slovenská republika A máme, co jsme chtěli
  • Slovenská republika A máme, čo sme chceli
  • Slovenská republika Réveillon
Premiéra v ČR:
4. 9. 2024
Distributor:
Bontonfilm
Země původu:
Slovenská republika, Kanada
Ocenění:
Žádná ocenění

Podobné


A máme, co jsme chtěli – Pelíšky

V recenzích filmu A máme, co jsme chtěli se opakovaně objevovalo srovnání s oblíbeným filmem Jana Hřebejka Pelíšky. „Tvůrci jako by směřovali k sladkobolné komedii typu Pelíšky, která mluví dramatickým a seriózním jazykem, nechává si ale prostor pro humor,“ napsal Martin Svoboda na Kinoboxu. Podle Tomáše Stejskala tvůrci potenciálně výhodného spojení využili cíleně, a svůj film tak částečně propagovali.
Režisér Michal Kunes Kováč v rozhovoru pro československý filmový fanzine csvlna uvedl, že jejich cílem bylo zpracovat tíživé životní situace s nadhledem. Podobnosti s Pelíšky podle něj diváci nachází na základě sváteční atmosféry, vlastní oběma filmům, a společným hereckým tvářím (Bolek Polívka, Eva Holubová). Za inspirační zdroj by je však neoznačil.

A máme, co jsme chtěli – vývoj a návštěvnost

Film A máme, co jsme chtěli je společným projektem debutujícího režiséra Michala Kunese Kováče a scenáristy Maroše Hečka. U jeho zrodu stála stránková synopse, kterou Hečko poslal Kováčovi, když přemítali, co budou dělat po studiích na FAMU. Kováče zaujal ambivalentní příběh a pestrá škála představených lidských typů. Vznikající debut jako producent zaštítil Tibor Búza.
Scénář k filmu sepsali Hečko a Tomáš Dušička. Protože jedna z jejich postav je Kanaďanka, přizvali ke spolupráci ještě kanadského producenta Davida Cormicana a nechali si od něj pomoci s vykreslením jejího pohledu. Podle Kováče byl scénář zpočátku hodně upovídaný a promluvy se musely zredukovat. Finální verze scénáře, kterou měl k dispozici na place, už byla ideální.
S obsazením herců pomohla Kováčovi jeho manželka Katka. Vodítkem byla „vzájemná chemie“. Herci si museli sednout s tvůrci, i spolu navzájem. Důležité bylo, aby jednotlivé postavy – alespoň přibližně – charakterově odpovídaly svým představitelům, a nikdo nemusel hrát výrazně proti svému typu.  
A máme, co jsme chtěli bylo do slovenských kin uvedeno v říjnu roku 2023 a během prvních tří víkendů přilákalo více než 31 000 diváků. Celková návštěvnost tohoto filmu se ve slovenských kinech pohybovala okolo 43 000 diváků. V Česku jej podle webu Kinomaniak vidělo 7 533 lidí.
Podívejte se na žebříčky nejlepších filmů roku 2023 a nejlepších českých filmů podle Kinoboxu.

A máme, co jsme chtěli – dělení federace

Film A máme, co jsme chtěli se odehrává 31. prosince 1992, tedy v poslední den existence Československa. Soustředí se na rodinu, jejíž momentální situaci vnímá režisér Michal Kunes Kováč jako analogickou k dělení federace.
Samotný zánik Československa, k němuž došlo úderem nového roku 1993, byl výsledkem dlouhodobého jednání a vleklých sporů. Touha Slováků po autonomii se odrazila v tzv. pomlčkové válce, jež po revoluci vedla k přejmenování státu na „Českou a Slovenskou Federativní Republiku“.
Změna názvu ale nedokázala usmířit rozdílné představy politických a mocenských elit o směřování země. V roce 1992 byli do funkce premiéra zvoleni Václav Klaus a Vladimír Mečiar, kteří se během léta domluvili na mírovém rozdělení Československa.
V závěru filmu Češi a Slováci zpívají dvě hymny namísto jedné. Tři z postav se formálně stávají cizinci. Kováč se tak pokusil v divácích vyvolat určitou nostalgii, přestože sám na Československo, coby dítě pozdních osmdesátých let, nemá prakticky žádné vzpomínky.

Powered byJustWatch

  • Bolek Polívka roli přijal, protože tyto události vnímal citlivě: „Rozdělení Československa jsme prožívali s pocitem smutku, protože jsem měl ke Slovensku vždy blízko.“
  • Zeleno-modrý filtr způsobil na začátku filmu špatné vyvážení barev, což vyvolalo prvotní šok, ale později byl lépe přizpůsoben jak pro tmavé, tak i světlé scény.
  • Eva Holubová podala fantastický herecký výkon jako pragmatická a energická babička, která doslova ovládla celý film, a skvěle ji doplnil nezaměnitelný Bolek Polívka.