Chrustyn
44 045 bodů •
6
Wendersovsky pomalé ale celkově příjemné a povzbuzující. Jen zbytečně dlouhé a hrdina i jeho činnosti se rychlé okoukají.
Komentáře a recenze 26
Dle počtu bodů
Pete69
32 979 bodů •
6
Hodně vysoko hodnocený film, který mě osobně moc nesedl, je to přeci jen až moc poklidné. Kôji Yakusho se mi v roli uzavřeného uklízeče veřejných toalet líbil moc. Je to o střetu generací i různých postojů k životu.. Má to své kouzlo ale na mě až moc hluchých míst.
Hanzo Bureshi
3 059 bodů •
8
Aneb jak udělat z obyčejného neobyčejné. Film, který nám představuje denně pravidelný režim hlavní postavy. Vstávání, čištění záchodů, koupání, focení, papání, čtení a spaní. Tohle všechno nezní vůbec nijak zajímavě, ale jak je možné, že ty dvě hodiny uběhly tak rychle? Je to dobře natočené a Wim Wenders ví jak na to, a odvedl celkem dobrou práci. Hlavní postava, která toho moc nenamluví, prožívá skoro každý den totožně. Ale objevují se jisté malé změny, které nám umožňují trochu tu hlavní postavu poznat, a i když o ní dost nevíme, tak mě ty jeho obyčejné dny prostě zajímaly. Tohle se mi těžko vysvětluje, ale tyto projekty nejsou vůbec špatné. Mé hodnocení: 8/10
marie-kolarova
2 980 bodů •
7
Až příliš na jistotu. Kódži Jakušo zachraňuje a vyvažuje před pádem do kýče. V každé práci lze najít smysl, a dokonce v ní nalézt zálibu. Ani čištění záchodů neumenšuje nic z lidské důstojnosti. Mlčenlivé opakování každodenní rutiny pojaté v maximálně pozitivní podobě. Ovšem sledovat totéž cca první hodinu je odvážná hra s diváckou trpělivostí, jak ostatně polohlasně konstatovala jedna divačka. Výsledný dojem záleží na divákově očekávání. Zda touží po hlubším ponoru do lidského osudu, anebo naopak si vystačí s pozitivní zprávou o strastech a radostech obyčejného života.
BruceWillis
2 020 bodů •
6
Reklama na toalety v Tokiu.
davus.p
1 323 bodů •
4
Film, co má svoji poetiku, ale nic kromě té poetiky nabídnout nemůže. Několikrát jsem během sledování filmu měl pocit, že se mám čeho chytit, ale vždycky to vyhnilo do nikam: k čemu tam byla třeba celá ta podzápletka s mladým a nezvedným kolegou a jeho holčinou? Nebo s nesmělou spolusvačící paní v parku? Nebo ta stínohra na konci? Proč se Hirajamovi příbuzní objeví až úplně na konci filmu, takže se jejich vztah omezí na pouhé konstatování a nemá šanci se někam vyvinout, aby z toho mohl být vůbec nějaký příběh? Dokonalé dny jsou sice moc hezky natočené a kompetentně zahrané, ale mimořádně špatně napsané. A na slabém scénáři se těžko staví dobrý film. A tak nějak nechápu, co na tom všichni vidí... popularitu filmu přisuzuji západní fascinaci japonskou kulturou, jinak to totiž nedává smysl. Kdyby Wenders natočil stejný film v Berlíně místo Tokia, říkali bychom si, že režisérovi prostě už došla inspirace.
Ahsoka
1 228 bodů •
8
Komorný atmosferický minimalistický maximalizmus! Jednoduchý život precízneho upratovača japonských toaliet a jemný náhľad do japonskej kultúry a mentality. O životnom príbehu hlavného hrdinu sme sa dozvedeli presne tak akurát na domyslenie si všetkého podstatného. Hudba, alebo skôr skladby, ako na mieru ušité a vypasované. Hviezdičku dolu dávam za prepísknutú minutáž, napríklad znázornenie každodennej rutiny bolo až nadmieru výstižne a šikovným zostrihaním sa mohlo skrátiť a o nič by sme neprišli. Vskutku očarujúci, pôsobivý a poučný film.
Tom.kom
831 bodů •
8
Perfect days je krásný film pojednávající o nahlédnutí do života jednoho skromného muže radujíc se z maličkostí všedního dne. Jeho práce je umývání záchodů, nemá moc peněz a žije v prostém bytě, ale přesto v životě dokáže nacházet radost a potěšení, jenž ho činí šťastným. Snímek slovy řekne jen opravdu málo, ale přesto toho vypovídá hrozně moc. Je plný úžasných detailů a při sledování vám září úsměv na rtech. A po odchodu z kina vám film doslova změní pohled na svět. 8/10
Bedlak_
794 bodů •
10
Neskutečné dílo.
Na úvod ke svým 10/10 musím podotknout, že film samozřejmě působí na každého diváka jinak, podle toho v jakém rozpoložení v životě je. V den promítání jsem měl svůj "Dokonalý den" a proto pouze završil můj večer a cítil jsem se naproto naplněn.
Nejedná se o převratný příběh, pouze o nahlédnutí do života našeho hlavního hrdiny. Hirayama je obyčejný muž, který nijak nevyčnívá. Kdyby vedle vás prošel, spíše si ho nevšimnete a při jeho práci si možná pomyslíte, že takto skončit nechcete. Opak je ale možná pravdou. První hodinu filmu nevíme o Hirayamovi nic, pouze to, jaký je perfekcionista a laskavý člověk. Zvykl si na svojí práci a zvládá jí precizně. Co ho ale nejvíce naplňuje? Klid a příroda, které je díky této pozici blíže než by si mohl kdokoliv představit. Zjišťujeme, že miluje přírodu a hudbu, užívá si každé chvilky, kdy může jen a pouze BÝT v momentu. Tyto pocity můžeme krásně z plátna vycítit a dokonale s Hirayamou sdílíme jeho emoce. Film rychle utíká, dozvídáme se více z jeho života, ale přeci tak málo, aby si divák mohl své domyslet.
Svým amatérským okem nemám co bych vytkl. Kamera, střih i zvuk mi přišly Dokonalé. Většinu filmu pouze poslucháme okolní hluk, ale hlavně přírodu. Divák je v průběhu nucen přemýšlet nad svým životem a hodnotami, které si nastavil.
Pro milovníky filmu, hudby, literatury a japonské kultury je film jasná volba. Nedivil bych se ale, kdyby film někdo nepochopil a přišel mu zbytečný.
- Herecké výkony
- Obsazení
- Kamera
- Hudba
- Vyprávění
- Víme tolik, ale přeci tak málo
ZaS
687 bodů •
9
Ryzí artovka na pohlazení duše. Jakkoliv je mi japonská (a obecně asijská) mentalita cizí, tento film se mi líbil. Předpokládám, že to bude Wendersovým podílem.
Každopádně zařazuji mezi těch pár vyjímečně dobrých filmů s japonskou tematikou a doporučuji.
Každopádně zařazuji mezi těch pár vyjímečně dobrých filmů s japonskou tematikou a doporučuji.