Tom.kom

914

Uživatel o sobě nic nenapsal.

Uživatel nevyplnil svou lokalitu.



    Bob Dylan: Úplně neznámý
    Bob Dylan: Úplně neznámý (2024)
    7
    A Complete Unknown jakožto další biografie tentokrát o Bobu Dylanovi je velmi slušnou podívanou, která se celá vesměs nese až ve feel-good duchu, což mě příjemně potěšilo. Protože ostatní biografie, kterých je v poslední době možná až přehršel se většinou neobejdou bez všech těch nehezkých věcí a všelijakých shitů. Ale jasně pořád si zde Bob prochází silným vývojem, který není stoprocentně růžový a celá jeho cesta od naprosto neznámého hudebníka až po jednoho z nejvýraznějších za celou historii byla skvěle zpracována. Zároveň v sobě film nese spoustu hezkých nuancí. A výpověď tohohle filmu a celé Bobovy postavy by se vlastně dala shrnout slovy Bojacka Horsemana: „Everybody loves you, but nobody likes you.“ No a před Timothéem smekám klobouk a byť dle mě sice nepodal zrovna oscarový výkon, cením jej především za tu snahu a roky příprav na tuhle roli. Avšak v celku je pro mě film spíše taková fajnová jednohubka, která neurazí a ani nijak zvlášť nenadchne. Stopáž by občas potřebovala zkrátit a jaksi mi v celém snímku chyběly nějaké silnější emoce a něco, na co bych se mohl napojit a co by ke konci silněji rezonovalo.
    Nosferatu
    Nosferatu (2024)
    8
    Režisér Robert Eggers u svého nového filmu opět přichází s naprosto opojným vizuálem, zručnou režií, skvělou prací s kamerou, úžasným nasvícením a skutečně tak dodává filmu zapamatovatelný ksicht. Zároveň je i namístě, že je to pouze klasický remake, přeci jen od prvního zfilmování Nosferatu již uběhlo přes sto let. A byť je to z valné většiny kopie původního filmu, musím říct, že finále zde oproti původní verzi bylo mnohem lépe provedeno. Více z něj sršela pořádná osudovost a až tehdy jsem se do snímku dokázal plnohodnotně ponořit a konečně se i bát o postavy. Ale ne že by byl zbytek nějak vyloženě špatný, to ne, ale příběh bohužel zaostával za již zmíněným vizuálem a zároveň na mě osobně atmosféra nedýchala tak, jak bych si přeci jen přál. A když to řeknu zjednodušeně a triviálně, ve zkratce jsem se prostě moc nebál a nic necítil. Ale neberte mě špatně, film jsem v kině navštívil především kvůli režisérovi, jelikož jeho předchozí tvorbu opravdu miluji, a ne proto, že by to byl horor, a to je vše. Jenže definice hororového žánru je přinejmenším hutná atmosféra a tu já prostě ze začátku postrádal. Je to jako byste se dívali na komedii, ale ta by vám nepřišla vtipná a nesmáli byste se. A třeba taková Čarodějnice, jakožto Eggersův debut mi nahnala takovou hrůzu, že se mi po jejím zhlédnutím těžko usínalo. Zkrátka jsem ten film prožíval, kdežto Nosferatu spíše jen okrajově. 7,5 - 8/10
    Ježek Sonic 3
    Ježek Sonic 3 (2024)
    7
    Upřímně pro mě je to spíše jen další fajnové pokračování na stejné úrovni jako předchozí dva filmy, a ne zrovna nejlepší film nyní již celé trilogie, jako pro většinu. Ovšem Jim Carrey ve svojí dvou roli je to nejlepší na celém snímku, s tím rozhodně souhlasím. On je pro mě srdcem celé téhle franšízy a nebýt jej, nikdy bych si tuhle sérii tolik neoblíbil. No a humor je zde, především i díky Carreymu určitě nejpovedenější. A ať už jste jakákoli věková kategorie dozajista se budete smát, protože vtipy jsou tu jak pro mladší, tak i pro starší. Shadow je skvělou posilou, který mě velmi bavil, ale na druhou stranu mě jeho minulost nedojala natolik, jak jsem před projekcí přeci jen doufal. Film jinak jede v zajetých kolejích, mě osobně nijak zvlášť nenadchl, ale rozhodně ani neurazil a na ty dvě hoďky jedině příjemně zabavil. Jen to asi nebylo tak epické, jak jsem zprvu čekal.
    Odvážná Vaiana 2
    Odvážná Vaiana 2 (2024)
    5
    Tak tohle bylo zcela průměrné. Příběh nikterak zajímavý a tisíckrát viděný, postavy se nijak nerozvinuly, nijak neprohloubily a zkrátka jsem po odchodu z kina měl pocit, že kdybych tohle pokračování neviděl, o nic bych nepřišel. Záporák, jehož si už jen stěží pamatuju byl taktéž průměrný, ostatní nové postavy po boku Vaiany byly jen obyčejné a opět milionkrát viděné karikatury. A celkově mi celý film přišel jenom jako Disneyho chladný kalkul jen a pouze za vidinou zisku. A nejhorší na tom všem bylo, že mě to od začátku naprosto nebavilo, nudilo mě to a já měl pocit jako by to mělo snad o hodinu úmorné stopáže navíc. A přitom jednička je tak úžasný animák. No a teď zhruba více než měsíc po zhlédnutí si film sotva pamatuji.
    Heretik
    Heretik (2024)
    8
    A24 nám opět servíruje další pecku v podobě hororové lahůdky jménem Heretik s Hughem Grantem v hlavní roli až šíleného magora. Ten si takřka každou scénu krade pro sebe a jeho práce s mimikou a hlasem je vážně neskutečná, a především v tomto případě velmi děsivá. Celkově je pak film velmi zábavná hra kočky s myší, která uměla přivodit solidní atmosféru a k tomu příjemně utekla. Nejlepší ovšem je, že se nejedná jen o další přímočarý horor a otázka víry a samotné existence Boha je zde velmi zajímavě prozkoumávána. A i když se zprvu může zdát, že snímek nám postupně takřka vnucuje jedinou a správnou odpověď na tuhle otázku, konec si každý může interpretovat hned několika různými způsoby. (Myslím tím modlení a samozřejmě motýla) A to se mi na tomto snímku líbí nejvíce. Ovšem ani přes všechny tyhle klady se nejedná o bezchybný film. Občas mohlo být napětí trochu více šponováno, dojde zde i na menší neologické chování postav a já osobně čekal, že film bude, co se týče různých pastí přeci jen o něco nápaditější. Ale tohle vše jsou spíše jen menší zádrhely na jinak velmi zajímavém a zábavném snímku z tvorby mého oblíbeného studia A24.

    Oblíbená díla

    • Plakát 1
    • Plakát 2
    • Plakát 3
    • Plakát 4
    • Plakát 5

    Oblíbení tvůrci

    • Plakát 1
    • Plakát 2
    • Plakát 3
    • Plakát 4
    • Plakát 5+21