Recenze filmu Bombardování

Komentáře a recenze 4

Chrustyn

44 085 bodů •22. 3. 2022

6

Téma silné, zpracování slabší. Film zaujme tématem, které se ve válečném filmu jen tak nevidí a tvůrci se snažili natočit silný film na závažné téma. Bohužel je zde zbytečně moc postav a film se ke konci tvůrcům tříští pod rukama, aby nakonec vyzněl tak trochu naprázdno a diváky nechal chladnými.

martin-mickey-stusak

36 940 bodů •28. 3. 2022

8

Válečné přešlapy byly, jsou a i nadále budou. Situace hodna k odsouzení, ale bohužel, ještě se nikdo nenarodil zcela neomylný. O přešlapu leteckého bombardování ví své i Praha a to ze 14. února 1945. Piloti a navigátoři osmé letecké armády si (jen) spletli Drážďany. Následky dnes pro mnohé už bohužel naprosto těžko představující. Na majetku i na životech. Stejný případ se stal v Dánsku a to pouhý měsíc po Praze. A o tom vypráví tento snímek, který hned sáhl po tom nejbolestivějším. Rozbombardování školy plného dětí. Dánští tvůrci se rozhodli natáčet v Česku, takže lze rozpoznat známé lokace. Jen tak pro zajímavost, třeba Josefov použili i tvůrci snímku ´Úkryt v ZOO´ (2017), s příběhem odehrávající se v době německé okupace. Ale zpět k bombardování. Druhá světová válka je plná doložitelných tragických příběhů, takže je stále z čeho čerpat. A co stát, to hodně podobné události při porovnání s ostatními. Teď jde o to, jestli se to povede významně zpracovat do filmové podoby, aby to emočně diváka zasáhlo tak, že snímek plně splní svůj protiválečný aspekt ve své výpovědi. Scénář obsahuje celkem tři dějové linky, které se vzájemně prolínají a poukazují na běžné rozpory v okupované společnosti. Nejzásadnější dějová linka je vlivem tématu osudová cesta dvou dívek a chlapce, který hned na začátku prožije trauma zanechávající na něm následky. Dějová linka o odboji vyznívá spíše jen jako doplněk na vyplnění stopáže. A třetí dějová linka je o mladé inteligentní jeptišce zpochybňující existenci boha, která navíc prožije romanci s chlapcem, který se dal na stranu nepřítele. Po setkání a rozpravě s onou jeptiškou však pozře. Nic než pokus o dosazení romance svou nucenou kýčovitostí, která vyznívá na celém snímku jako zcela zbytečný status. Příběh o dětech je tak jednoduchý a krátký, že by stačil i na půlhodinovou povídku. Ano, tak slabý ten scénář je. Režisér a scenárista v jedné osobě však vsadil převážně na atmosférickou stránku ve vyprávění s rozsahem až do filmového umění. Snímek místo vytváření šoku a hrůzy spíše funguje jako mainstreamové melodrama v podobě experimentálního artového filmu s použitím patřičného vizuálního vyjádření daných skutků. Ano, hodně je citelná absence přímého tahu na branku, takže mnohé emoční scény bohužel nefungují zcela na 100%. K dojetí a respektu však ale přesto může po divácké stránce dosáhnout svého. Ona závěrečná scéna s dívenkou odmítající jídlo s následným zážitkem poté, co jí otec řekne, že když nebude jíst tak zemře, je ta nejsilnější. Po vizuální stránce tímto Ole Bornedal poukazuje na hodnotu každého života a právě ohledně dětí z mateřského hlediska tím nejkrásnějším způsobem. Snímek tedy značně jednoduchý, ale zásadní ve své výpovědi. Značná jednoduchost snad ani na škodu není, neb stále platí, že v jednoduchosti je síla, čímž tento snímek později určitě ve své protiválečné výpovědi o něco zesílí.

Pete69

33 347 bodů •25. 3. 2022

6.5

Konec války se blíží a spojenci bombardují sídla nacistů v Dánsku a strhne se zajímavé drama v závěru snímku. Jedná se o válečný film zaměřený na jednu událost a zpracování je ke škodě málo "severske". Nic mě vyložené nezarazilo do sedačky, ale je to slušný válečný snímek - 65%.