jirikzaboj
2 829 bodů •
10
Nejopulentnější kino zážitek od roku 2014, kdy vyšel snímek Interstellar od stejného filmového mistra. Spoustu lidí by se mnou nejspíš nesouhlasilo, ale takhle já to cítím a vnímám. Atomic age je mi blízkým tématem, které mám načtené a zrešeršované ze všech stran, knížek, dokumentů, biografií a sledovat tyhle fyziky, politiky či jakkoliv důležité postavy pro mě byl vizuálně splněný sen, ve kterém jsem si rochnil především ve vyšperkovaných dialozích, které prokládaly skutečné fakta a film se tak skoro vůbec neodklonil k fiktivním směrům a toho jsem se ani nebál, protože a prostě Ch. Nolan je muž cti a chce mít vše ve svých rukou a nejlépe co nejvíce autenticky. R. Oppenheimer byl velice specifickou a dílčí postavou v kauzalitě stvoření první jaderné zbraně a nejvíc na něm obdivuji jeho obyčejnost a lidskost. Zkrátka nešlo až o tak geniálního fyzika, protože každý fyzik je génius. O to víc si vážím zachycení jeho postavy, kterou Nolan s C. Murphym uchopili nejlépe, jak mohli. Střídání jeho melancholických poloh a myšlenkových pochodů je přesně to, co jsem od filmu očekával a navíc jsem to mohl cítit skrze plátno a skrze audiovizuální vrchol, na kterém si režisér už dlouhodobě zakládá. Chytře to funguje opravdu v prokládaném střihu, či při gradující atmosféře vrcholových dialogů. Následující celá sekvence Trinity už teď patří do mých TOP kinematografických zážitků všech dob, tady jsem zkrátka beze slov. Finální doznění má správně nastavenou atmosféru, která přichází se zaslouženou satisfakcí, reflexí a posláním, které rozhodně nejen zodpoví otázky, které si pokládáme po celé 3 hodiny. Ale zároveň položí otázky nové, které se nesou s jistou nezodpovědností, úzkostí a obavou z toho, co nás jako lidstvo může čekat nadále. Now I Am Become Death, the Destroyer of Worlds.’
