65%
Každá minuta života má tu nevýhodu, že se nezvykle fungující rodině věnuje pouze po dobu jednoho roku. Moc bych si přál, aby Hníková v dokumentování Miškovy výchovy pokračovala i v následujících letech, popřípadě, aby se na Hanuliakovi obrátila třeba za deset let, kdy bychom mohli zjistit, kam se rodina za tu dobu posunula a jak se Kamevéda v jejich pojetí na chlapcovi „podepsala“. V této podobě totiž snímek může působit poněkud polovičatě, přestože jako „katalyzátor“ debaty zafungoval přímo ukázkově.