Rok 2024 byl plný premiér českých počinů, které nabídly relativně pestrou směs žánrů i formálních experimentů. Ukázalo se, že stále fungují nejen osvědčené vzorce komedií a osobních dramat, ale také neotřelé formy vyprávění.
Superžena se prezentuje jako „romantický film o hledání sama sebe“ a s tímto tvrzením nejde nesouhlasit – film se opravdu vehementně hledá, bohužel se však během (naštěstí střídmé) 85minutové stopáže ani náhodou nenajde. Jde o dosud nejambicióznější, nejumělečtější a také nejděsivější projekt Evy Toulové, jež se navzdory svému mládí stala postrachem filmových recenzentů.
Co nového chystá mladá česká filmařka, jejíž dosavadní snímky budí především rozpaky?
