Ani tento letní víkend nebude na streamovacích službách nouze o zajímavé novinky, tentokrát zejména ze světa filmů. V pohodlí svého obýváku se budete moci podívat na filmové hity a i jeden nespravedlivý komerční propadák, který si zaslouží mnohem více divácké pozornosti.
Technologický vývoj je především v posledních dvou stoletích úžasný, úroveň života na Zemi se v obecném měřítku stále zlepšuje a od druhé světové války jsme neměli válečný konflikt, který by vojensky rozmetal regionální meze a připravoval o život miliony lidí (přestože strašlivé genocidy v Africe se nesmí přehlížet a některé vnitrostátní diktatury nepolevují). Budoucnost civilizace přesto nevypadá zcela růžově. Ve vybledlých barvách ji často vykreslují také filmová díla, ať už ta původní, nebo odvozená z obvykle mnohem komplexnějších literárních zdrojů. Představme si šťastnou třináctku dystopických snímků, jež během necelých sta let nejvýrazněji utvářely přemýšlení o tomto subžánru, který se nemusí omezovat pouze na ryze futuristické science fiction.
Australského herce Chrise Hemswortha mají především fanynky za boha, který si v ničem nezadá s marvelovským Thorem. Asgardského superhrdinu hraje od roku 2011 a patřil k pilířům zlaté komiksové éry, již s vypouklým pupkem završil v Avengers: Endgame roku 2019. Hlavně díky Marvelu jeho filmy vydělaly jen v USA přes čtyři a půl miliardy dolarů. Jakmile ovšem odloží kladivo Mjölnir, sympaťák odhodlaný překonávat fyzické limity ztrácí pevnou půdu pod nohama. Nepočítáme-li úspěšnou netflixovskou Vyproštění, Hemsworthovi se z finančního hlediska dlouhodobě nedaří a postrádá star-power, jíž disponuje stále méně hollywoodských herců. Následné vyšumělé filmové krachy jsou toho důkazem.
Polovina roku 2024 je za námi, a tak stojí za to se podívat, které filmy byly letos nejlepší a nejúspěšnější. Opakovaně jsme psali o těžké době pro kinaře, jelikož z mnoha důvodů se letos do kina chodí výrazně méně, než bychom si na základě poslední dekády (vyjma covidem dramaticky ovlivněných let) představovali. Přesto i toto období urodilo několik výrazných hitů.
Mizérie českých kin bohužel i nadále pokračuje a s nimi i přepisování historických tabulek v tom nejhorším možném smyslu. Pokud jsme v minulosti mluvili o suchu a bídě, tentokrát už se jedná o katastrofu, která nemá v dějinách návštěvnosti takřka obdoby. Do kin totiž přišlo nejméně diváků za toto století.
Furiosa: Sága Šíleného Maxe (Furiosa: A Mad Max Saga) se většině z těch, co na ni přišli, líbila. Někteří ji možná považovali za slabší zářez než Zběsilá cesta, jíní dokonce za silnější, jen málokdo ale odešel z kina s tím, aby rozhazoval rukama a nespokojeně pokřikoval: „Tak takhle ne!“ Problém je, že se lidé nedostavili v dostatečném počtu. Naděje George Millera na regulérní pokračování Šíleného Maxe tedy pomalu vyhasíná. Vyjádření Toma Hardyho pak situaci nezlehčuje.
Zatímco ve světě kina oživuje obří úspěch animáku V hlavě 2, v domácí kotlině se na tento potřebný doping ještě čeká. Uplynulý víkend se naopak v našich sálech obešel bez větší novinky, takže pořadí v hlavní pětici se příliš nezměnilo. A kinaři stále čekají, až k jejich velkým plátnům zase začne chodit více lidí.
A už je v kinech zase pusto a prázdno. Po minulém týdnu, kdy i díky propršenému počasí lidé naplnili kina přeci jen o něco více, než bylo v poslední době zvykem, se znovu vracíme do období tristních výsledků a zklamaných kinařů. Lidé dali před kinosály přednost teplému počasí. Doplatila na to jak největší novinka týdne v podobě čtvrtých Mizerů (Bad Boys: Ride or Die), tak animovaná stálice jménem Garfield (The Garfield Movie).
Všichni cinefilové světa se dočkali studené sprchy, když převážně kladně přijímaná Furiosa (Furiosa: A Mad Max Saga) skončila jako propadák. Po dvou týdnech od kinopremiéry už ji začíná stahovat většina kinosálů a oznámilo se promptní uvedení na VOD již 25. června, což je nevyhnutelně smrt pro život filmu v kinech. Mnoho bylo a bude napsáno o tom, jak se to mohlo stát. Ještě důležitější otázka ale je: Co to znamená pro budoucnost Šíleného Maxe?
Skončilo nám mistrovství světa v hokeji a venku navíc úřadoval déšť, což znamená ve světě filmu jediné – lidé konečně začali více chodit do kin. Špatné počasí naplnilo multiplexy a potěšilo kinaře. Jednomu novému snímku se povedlo hezky prorazit, nebyl to však ten, od něhož to možná mnozí čekali. Nová česká pohádka Princezna na hrášku totiž absolutně pohořela.
