Další snímek Netflixu s BLM lebensbornem. Tentokrát se sportovní tématikou o objeveném talentu a snaze trenéra z něj něco udělat. Ano. Už zase. A je to nadmíru nevýrazný film. To je tak, když se chrlí snímky ohromnou rychlostí bez povšimnutí, že je to už dávno na úkor kvality. Hlavně tomu nepomůže typická netflixovská propaganda jedné rasy, kde má bilý trenér černou manželku, se kterou má mulatku, která je navíc černější než matka. No jasně. Trenér je podivín se svými životními marasty snažící se vytrénovat dalšího podivína s talentem na basketbal. Ten je rasově také běloch. Záměr? To se později ukáže. Jejich charakterových podivností je tolik, že jde onen basketbal spíše do ústraní, čímž vyznívá jen jako bohapustá kulisa v pozadí. Vážně to má být sportovní film? Závěrečný basketbalový zápas je ten nejhorší, co kdy bylo k vidění. A ty rasistické urážky černého protihráče už jsou teprve za hranou. Obráceně to být nemohlo? Aha, to už by rasismus skutečně byl, jak známe z reálného života z fotbalu. Ano, takže bílá rasa hlavní postavy je skutečně záměr. Jako celek naprosto vyumělkovaný film postrádající živost, nadhled, sportovní nadšení a nějaké ponaučení. Takže nic než další zbytečný film.
Klasická sportovní záležitost, kdy z neznámého kluka udělá nadšenec superhvězdu. Rozhodně nic nového, ani převratného, trošku to i připomíná prvního Rockyho v basketbalovém dresu. Je to ale natočené hezky a Adamovi Sandlerovi role opravdu skvěle sedla.
Až na tu šablonovitou předvídatelnost hezky od srdce natočená pohádka o chudém chlapci s talentem, na kterého čeká NBA. Sandler po čase zase vážněji a zase fain. 6.5/10
Adam Sandler možná většinu své kariéry nehraje ve filmech světoborných kvalit, často to vlastně nejsou ani dobré filmy. Ty ovšem nikdy nedefinovali Adama Sandlera jako špatného herce. Jeho herecké kvality jde doložit například snímkem Paula Thomase Andersona Opilí láskou či nedávným Drahokame od bratrů Safdiových. Místo vážnějších rolí ovšem Sandler ve své kariéře preferuje nenáročné komediální role, které většinou vznikají se sehranými hereckými kolegy jako Kevin James či David Spade, vznikají bez přílišných ambic a většinou obstojí přinejlepším jako neurážející zábavné snímky, které se ovšem do análů komediálního žánru zapíší velmi těžko. Právě Punch-Drunk Love či Uncut Gems jsou ovšem důkazy toho, že je Sandler do velké míry nedoceněný herec (absence nominace na Oscara za výkon v Uncut Gems budiž příkladem) a je škatulkován do polohy pouhého komika stejně nedoceněně jako svého času třeba Jim Carrey. Nejnovější Sandlerův film s názvem Životní trefa je poté další příklad silného Sandlerova výkonu, který jen dohrává na fakt, že se s výjimkou Sandlerova výkonu bude velmi snadné na samotný film rychle zapomenout. Režie Životní trefy se ujmul Jeremiah Zagar, který pár let nazpátek dokázal na různých festivalech zaujmout svým režijním debutem, dramatem Jsme zvířaty. Výsledná Životní trefa vlastně tolik nepřekvapí a připomene mnoho podobných sportovních filmů. Scénář Taylora Materneho a Willa Fetterse prakticky nedokáže dvakrát v ničem překvapit, snaha o humor je poté snesitelná jen o krapet více než v těch nejhorších Sandlerových komedií. Sandler se po ovšem Uncut Gems skutečně dokáže představit opět v tak trochu jiné herecké poloze (Howard Ratner a Stanley Sugerman nemůžou být odlišnější protipóly), těží ze své přirozené sympatičnosti a dokáže dát do klíčových scén dát ty správné emoce. Skutečný hráč NBA Juancho Hernagómez je poté ve své roli basketbalisty Bo Cruze velmi fajn, na rozdíl od LeBrona Jamese (shodou okolností jeden z producentů filmu) v nedávném Space Jamovi 2 nejde o ukázku herecké prkennosti a svádění k tomu, aby se raději švec držel svého kopyta. Chemie Sandlera a Hernagómeze je velmi fajn, vzájemný vztah obou postav se věrohodně vyvíjí a je z toho poznat, že se oba charaktery potkali v klíčový moment jejich života a jejich vzájemné setkání může v něčem oběma dopomoct. Za zmínku poté stojí vždy solidní Ben Foster, Queen Latifah v roli Sugermanovy ženy (i zde je chemie Sandlera a Latifah bravurní) a v menší roli i Robert Duvall, který ani v 91 letech neklesl v kvalitách svého herectví. Z pochopitelných důvodů si mohou Životní trefu ještě více užít fanoušci basketbalu, znalost o faktech samotného sportu ovšem při sledování filmu vlastně dvakrát nutná není a film si jde i bez nich bez problémů užít. Díky Zagarově tvůrčímu uchopení to celé má filmařský look a to i přesto, že s kdovíjak výraznými vizuálními nápady sám o sobě nepřichází. Při délce 2 hodin se v lehkých pasážích možná vyskytuje menší problém s tempem, film se ovšem jinak prakticky netáhne a dokáže si bez problémů udržet diváckou pozornost. Životní trefa vlastně v součtu zůstává tak trochu sentimentální podívanou, která po celou dobu působí dojmem, že možná přeci jen vzniká až na příliš velkou jistotu. Zároveň to ovšem celé dokáže vyvolat pocit jakési vášně či lásky k basketu. Vydává se to očekávaným směrem, přesto dokáže poměrně funkčně budovat postavy, těžit z jejich minulosti, traumat i snahy o to dostat se v rámci svého života na lepší standard. Je to film o naplnění snu i snaze o vykoupení z minulosti, poměrně schopně to vlastně dokáže vyprávět příběhy dvou postav v jednom kompatibilním balíčku. Adam Sandler si možná další Opilí láskou ani Drahokam do kariéry nezapsal, natočil ovšem další film, který ukazuje, jak nedoceněný a talentovaný herec je, pokud má zrovna co hrát. Je to dost možná jediný důvod k tomu, proč by si měl někdo na Životní trefu za pár let vzpomenout, i bez Sandlera ovšem zůstane slušná podívaná, kde fungují emoce, práce s postavami a možná i cosi jako milostné vyznání basketbalu......
Basketball fajnšmekrs only aneb co udělá s hráčem psychika. Zápletka není složitá. Náborčí hledá hráče, najde ho, vychová ho, vrazí do něj svoje prachy a už to vypadá, že o všechno přijde... Klacků pod nohama hromada, ale rodinné zázemí na jedničku. Ani jedna soulož. Díky dabingu Saši Rašilova máme k dispozici suchý Sandlerovský humor, a to je asi tak jediné pozitivum filmu, protože košíkovou a její hveždy nejsem s to oceniti. Takže víceméně nuda v Brně.
(10.6.2022)
Adam Sandler sice drží spíše škatulku rodinného herce, jaký hrál ty stejně podobný postavy pořád dokola, až díky Netflixu to vypadá, že by v něm mohl být i nějaký dramatický talent. On dost možná tohle je jeho nejlepší film vůbec.. Na stará kolena se z Adama stává basketbalový skaut. A teda Netflix pro tenhle sport dělá divy.. Fantastické Poslední představení je to nejlepší, co kdy Netflix vymyslel, ehm zaplatil. Tentokrát si vybírá záměr na složitost skautingu hráčů, ten podobný princip si jde představit jak ve fotbale, tak v hokeji.. Basketbal mě jako sport tolik nebere, ale z těch amerických volovin jako je baseball, či "fotbal", mě přijde tenhle sport jasně nejkoukatelnější.. Příběh, která jasně zhrunuje téma "from 0 to star", a jak se jde třeba dočíst na profilu, tak tohle téma mám vůbec ze všech na filmech nejradši. A Životní trefa splňuje všechny prvky, jak jen může a to vše ještě mísí s poutavým tréninkovým procesem. Je úplně úžasný, kolik lidí z oboru se podařilo do projektu uvrtat. Tolik ať současných tak legendárních basketbalistů, že všichni potěšili. Jen teda být tam Michael Jordan, tak bych opravdu nemohl být asi spokojenější.. Fajn lidskej příběh, který nese jak pády tak i tolik sportovních vzestupů. Další klenot do sportovních filmů, z kterého je ultimátní klenot. Moc jsem si to užil a právě třeba vztah Boa se Stenley je parádní.. A stejně tak se nezapomíná na tolik citlivých rodinných pomrknutí. Super okno do all-in skautingu! 80%
Myslím, že to není film pro každého, i když vydržet by ho měl bez problémů každý. Já měl to smůloštěstí, že jsem basketbal dlouhé roky hrál a mohl si tedy ve filmu najít drobnosti, které jiný asi příliš neocení. Byly to hlavně tréninkové metody a cvičení. Hodně mě překvapila plejáda slavných basketbalistů, kteří se ve filmu mihli. A i když jsem z nich poznal jen málokoho, jsem přeci jen už starší ročník, tak dvě generace pozadu, je hezké, že se dali s Adamem dohromady, protože basket je třeba propagovat vždy a všude.