Formálně by se snadno mohlo jednat o tradiční časosběrný dokument, v němž filmař v náhodných intervalech navštěvuje své hrdiny. Ree však má do sebraného materiálu propsal i zjevný cit pro dramatický oblouk, a tak se nebojí využít flashbacků či převyprávění týchž událostí z různých úhlů pohledu. Co se v první chvíli jeví jako nejasné a zkratkovité, se později většinou dočká smysluplného vysvětlení. Toto vyznění podtrhuje i silný konec, nabízející až nečekanou osudovost a optimismem prosycenou bázeň vůči životu. Více zde.
