Bankovní lupič Gino Strabliggi strávil deset let ve vězení, měl tedy spoustu času k úvahám. Rozhodl se nadále žít poctivě. Vychovatel Cazaneuve mu věřil, přimluvil se tedy, aby Gina podmínečně propustili. Na toho čeká nejen manželka, ale i bývalí kumpáni. Bývalý kriminálník je pevně rozhodnut nesklouznout do starých kolejí, kontakt s podsvětím odmítá. Pracuje v tiskárně, stále se stýká s moudrým Cazaneuvem. Jednoho dne však zasáhne krutý osud - Gino ztrácí milovanou ženu. Navíc po něm pase policejní inspektor, který ho kdysi dostal za mříže. Je totiž přesvědčen, že lidé se nemohou od základu změnit, a špehuje Gina na každém kroku...
V mých očích silně přeceňované komorní drama o zločinu a trestu, kdy trest nebylo uveznění ale následné propuštění. Hlavní devizou filmu jsou silné herecké výkony.
Lepší film s Alainem Delonem. Jeho postava má daleko větší charakter a jen se tam volně nepoflakuje, jako v jiných filmech. Jean Gabin dá každému filmu další rozměr a svým zdánlivým klidem a charismatem snímku pomohl. Scénář je pěkný, zpracování hezké.. zkrátka 70%.
Christine Fabrega a Cecile Vassort ztvárňují matku a dceru, ale ve skutečnosti je dělí jen 10 let věku.
Lino Ventura a Yves Montand odmítli roli Germaina Cazeneuva dříve, než byla nabídnuta (a přijata) Jeanu Gabinovi.
Tento film byl součástí kampaně proti trestu smrti ve Francii, která probíhala v 70. letech. Režisér José Giovanni byl v roce 1945, těsně po válce, odsouzen k trestu smrti a tehdejší francouzský prezident mu udělil milost. O deset let později se po odpykání trestu stal spisovatelem, scenáristou a filmovým režisérem. Trest smrti byl ve Francii definitivně zrušen v roce 1981.