Hodně osobitý, krvavý animák, kde si divák musí zvyknout na jeho styl a animaci, ale pokud mu zachutná, odvděčí se mu svižným seriálem, který baví drsnou akcí, ale dokáže i nefalšovaně dojmout nebo napínat.
První sezóna je spíš představovací antalogie s uzavřenými epizodkami, které dokážou být stejně tak vtipné, jako nepředstavitelně drsné, či přímo brutální. Postupné budování nepravděpodobného přátelství je ke konci čím dál silnější a finální cliffhanger sice naštve, ale zároveň vybudoval funkční zápletku následující série, která díky tomu dovede celý seriál nejen do uspokojivého konce, ale v každé epizodě předvádí něco, co téměř žádný seriál nezvládne po celou dobu své existence - být zábavný, zaháčkovat diváka a hlavně gradovat tak, aby i na konci (kde se trošičku zakopne v poslední epizodě) dokázal pochopit, kdy má skončit. Tartakovsky je borec a doufám že má dost rozumu, aby se nenechal zlákat k třetí sérii. Seriál a ani já ji nepotřebujeme, protože tahle tečka se bude těžko překonávat.
U první série mi přišlo nejednoznačné, jestli má ambice držet se dobových reálií a fyzikálních zákonů - a tím mě trochu hnětla. Druhá série je o poznání lepší: v ní je vše hrozně přestřelené, doplněné o nadpřirozené prvky; jde o přiznaně plnokrevnou fikci, cenim. Skvělé se v druhé sérii také rozvijí původní primárně estetický syrový a záměrně banálně krvavý boj o přežití. Dané téma (ne)příjemně problematizuje, hlavní hrdinové už nejsou jen bojovníci o vlastní život a sympatie vzbuzující oběti násilí. Vidíme, že svým konáním sami krutě bolest způsobují mnoha dalším cítícím bytostem a že to má důsledky. Evoluce původního konceptu proběhla aniž by se tvůrci vzdali krásy krvelačné explicitnosti první série. Je to celé takové dobré!