Recenze filmu Thor: Láska jako hrom

56%

Komentáře a recenze 100

Dle počtu bodů
Brenan88
Brenan88
47 170 bodů
7
Thor se řadí mezi mé nejoblíbenější postavy ze světa MARVEL, ale začínám nabývat pocitu, že směr jakým se v posledních dvou filmech vydal není ten správný. V Ragnaroku působil Waititiho styl svěžím dojmem a konečně se do Universa přišlo s něčím zase novým. Jak po stránce stylizace, tak vyprávení tam nebylo nic moc co vytknout. Jenže v Lásce jako hrom jakoby Taika zrtatil veškerou soudnost a dostal maximální volnost v tvůrčí kreativitě. Výsledek je až přílíš CRAZY a často sklouzává k parodii v né tom dobrém slova smyslu. Občas jsem měl pocit jakoby film natočilo nějaké dítě a né člověk co stojí za takovými skvělými filmy jako je např. Hon na pačlověky, nebo Králíček Jojo Z vládce hromů udělal absolutního troubu a to si podle mě nezaslouží. O nějakém gender trendu se nemá smysl ani rozepisovat, protože na ten si hold musíme všichni zvyknout. Největším plusem tak zůstává postava Gorra v podání opět skvělého Balea. Tentokrát dávám ještě 7/10 a to hlavně z důvodu. že mám postavu Thora tak rád, ale pokud příště dostanu něco podobého jako tentokrát, tak s hodnocením půjdu podstatně níž.
Chrustyn
Chrustyn
44 045 bodů
6
Kam Waititi Thora přivedl třetím dílem, tam čtvrtý pokračuje. Nesourodá splácanost osmdesátkových rockových vypalovaček, infantilního humoru a pokusu o marveláckou osudovost, která dokáže nenáročně pobavit ale nikdy nestrhne a v rámci velkoleposti spíše zklame. Pokud se ale takto pojede dál, bude to neúnosný.
Pete69
Pete69
32 979 bodů
3.5
Ganderově vyvážený Thor s Lady Thor a jasně se vkrádající LGBT tématikou..no super, MARVEL se dále noří na dno bahnitého rybníka a tímto snímkem se ho téměř dotknul. Čeho se dočkáme v dalším Thorovi? Bude snad mít románek s mužem? Nedivil bych se. Je mi do breku, když se zamyslím nad tím, kam až MARVEL od super komiksovek zachází dnes. Povrchní humor za každou cenu doprovází alespoň jednu kladnou stránku filmu a to jsou stále dobré digitální efekty a souboje.. za to těch 35%.
kunafix
kunafix
20 062 bodů
6
Přímočarej děj, bez cestování časem, bez alternativních dimenzí, bez nesmrtelností. A vtipné. Třeba ta divadelní společnost, chch. A dobré hlášky. Někdy dost dětinské, ale dobré. Zeus taky dobře pobavil a navíc to vypadá na odvetu v dalších filmech. Jsem rád, že film se drží v nějakejch rozumnejch kolejích a ani Christian Bale mě nijak nezklamal (podle různejch reakcí, co jsem slyšel/četl prej měl). A vyloženě pobavili Strážci galaxie, na které se tím pádem můžu těšit v jejich týmové trojce. Akorát se nám v poslední době rozšířil takový nešvar. Prcat to ale bohužel není. Je to to neustálé sympatizování s LGBTadalšípísmenka, jako jsme toho svědkem v posledních filmech a seriálech z MCU. Jako mě je jedno, kdo co dělá a ať si to klidně dělá, ale všichni už kurva v dnešní době víme, že tolerovat by se to mohlo/mělo a tím, že to pořád cpou všude, lidi spíše naserou, než aby je přesvědčili. Téma na dlouho a nechci to už tady řešit, ale zohlednit to musím. Jinak spokojenost.
hanys_
hanys_
18 781 bodů
6
Příliš mnoho toho samého. Co v Ragnaroku působilo neokoukaně a zajímavě, se tady už celkem přejídá. Fórky většinou míří mimo, a celé to až moc často musí zachraňovat pecky od Guns N´ Roses. Bale si střihl zajímavého záporáka (určitě jednoho z nejlepších v universu), boužel ve filmu, který se klasikou nestane, takže se i po té postavě asi zapráší (narozdíl od Hely). 6/10
filmfanouch6
filmfanouch6
12 654 bodů
10
V roce 2017 nahradil u kormidla franšízy Thor Kennetha Branagha a následného Alana Taylora Novozélanďan Taika Waititi. Tvůrce filmu jako Orel kontra žralok či Králíček Jojo. Waititi se v jistých kruzích dočkává označení jako Wes Anderson na drogách, který si vyhrává s vizuální stránkou a především má velmi specifický humor. Humor, který není pro každého a spousty lidem zkazil dojem právě i například Thora: Ragnaroku. Jenže Waititi tehdy vlil Thorovi novou krev, kdy se z menšího outsidera Avengers stal rázem hrdina, který má potenciál na hodně zajímavou budoucnost. Thor navíc přežil události Avengers: Endgame a i když to chvilku vypadalo, že se Thor zmůže maximálně na účast ve Strážcích Galaxie Vol. 3, svůj čtvrtý film nakonec dostává. A opět v režii Waititiho. Už minule šlo poté říci, že Waititi natočil specifický a velmi speciální MCU film, tentokrát to ovšem vypadá, že Waititi po jednom enormním úspěchu přišel o pouta. A čtvrtý Thor je díky tomu rázem o poznání divočejší než minule. Po Samu Raimim a jeho vtahujícím řádění v Doctoru Strangeovi v mnohovesmíru šílenství, se i 29. celovečerní marvelovka dá vnímat jako autorská podívaná. Především v ten moment, kdy někdo zná Waititiho tvorbu a má k přístupu vřelý vztah. Minule jel Waititi možná tak na 90%, tentokrát ovšem ve svém tvůrčím přístupu jede na 100%. Waititiho humor je zpátky a dá se velmi snadno očekávat, že diváky opět rozdělí na dva tábory. Pokud by ovšem někomu Waititi skutečně přišel jen jako tvůrce nevkusného a infantilního humoru, dostane i protentokrát něco navíc. Už v Thor: Ragnarok Thor dospěl. Padla na něj zodpovědnost, objevil svůj pravý potenciál boha hromu a v závěru Thor: Ragnarok sympaticky vyšel vstříc zajímavé i když komplikované budoucnosti. Už od prvního Thora se charakter titulního hrdiny vyvíjí skrze různé ztráty a traumata. Trpělivost poté snadno přetekla po událostech Avengers: Infinity War, která následně v Avengers: Endgame vypustila Thora na cestu, která se nemusela líbit každému. Thorův charakterní arch v Avengers: Endgame ovšem rozhodně nebyl krokem zpět. A Thor: Láska jako hrom to jen dokazuje. Hlavním tématem nedávného druhého Doctora Strange byl boj s vnitřním zlem a vyrovnávání se ztrátou. Hlavním motivem Thor: Láska jako hrom je poté dle očekávání láska. Ovšem ne v té nejčistší a nejsympatičtější podobě. Láska má v Thor: Láska jako hrom poměrně výraznou úlohu, kdy se předvádí v té nejkrásnější i nejodpornější podobě. Chvíle radosti a vášně, zároveň chvíle zhnusenosti a bolavé ztráty. Pod kapotou filmu nezkrotného filmu se tak skrývají sympaticky vykreslené vztahy, nečernobílost celého ústředního konfliktu a především náznak toho, že by se Thor dost možná mohl definitivně najít. I když to tak lehké není. Christian Bale je jako Gorr naprosto fantastický. Zabiják bohů se může v klidu zařadit mezi Thanose či Erika Killmongera z prvního Black Panthera a připsat si titul jednoho z nejlepších záporáků celé historie MCU. Jeho výkon je radost sledovat. I díky Baleovi může Gorr v jistých momentech působit jako šílený maniak, zároveň si k němu ovšem divák velmi snadno najde cestu a dokáže jeho motivaci pochopit. Nejlepší záporáci v MCU ostatně nebyli černobíle zlé a to není ani Gorr. Bale by v této roli bez problémů utáhl vlastní film, především i proto, že divák snadno může pochopit, proč přesně se vlastně Gorr vydává na svou vražednou pouť. Thor: Láska jako hrom se tak částečně dotýká i otázky náboženství a s tím spojenou naivitu. V průběhu filmu se vyskytují právě motivy toho, jak se vyrovnat se ztrátou, o nepříjemných setkáních s realitou i naděje v obnovení něčeho, co už dost možná nejde vrátit. Pod tím vším zábavným Diem v podání Russella Crowea, obřích kozách nebo zmínkách o orgiích se rázem schová jeden z nejemotivnějších filmů historie MCU. A i když může Waititi pořád tak trochu působit jako podivín, v malíku má řemeslo pořád neskutečně. Návrat Natalie Portman do role Jane Foster je fenomenální. Především i proto, že je Jane Foster rázem o poznání zajímavější postava než v prvních dvou Thorech a i chemie mezi ní a Thorem je rázem o poznání uvěřitelnější a sympatičtější. Už na samém počátku filmu dojde k odhalení, které předzvěstí nemilé věci. A ty věci následně skutečně nemilé jsou, především ovšem dokáží u diváka emocionálně rezonovat. A to jen ukázka funkčního scénáře, za kterým stojí sám Waititi spolu s Jennifer Kaytin Robinson. Na menším prostoru tak dokážou zaujmout i Valkýrie v podání Tessy Thompson, Korg, kterého opět mluví Taika Waititi s velmi zábavným a legračním přízvukem a o Kronanech se rázem dozvíme novou zajímavou informaci i Strážci Galaxie. Waititi není James Gunn, přesto dokáže Strážce Galaxie opět představit ve velké parádě a ihned vyvolat nadšené čekání na třetí Strážce Galaxie. Dojde i na stylovou hudební dramaturgii, která se skládá především z Guns N' Roses a Abby a rázem je poznat, že by si Waititi i Gunn nejspíš mohli rozumět v hudebním vkusu. Nadále platí, že je humor velmi specifická disciplína, kdy neexistuje humor, který by uspokojil všechny. Suchý humor, černý humor i infantilní humor. Waititiho humor poté skutečně není pro každého a snadno může vyvolat pocit, že v jistých momentech shazuje vážnost situací. Jenže těch výsledných momentů v součtu vlastně tolik není a skutečně platí, že milovníci Waititiho humoru budou velmi spokojeni. Waititi si navíc i tentokrát skutečně dokázal postarat o pěkný vizuál (za kamerou stojí Barry Baz Idoine, kameraman většiny epizod seriálového Mandaloriana), I soundtrack Michaela Giacchina dokáže být v mnoha momentech poměrně výrazný, například Gorrův ústřední hudební motiv je jednoduše fenomenální. A třeba v jedné povedené akční scéně dokáže vyvolat Waititi nedočkavost, aby tu jeho chystané celovečerní Star Wars byli, co nejdřív. Se světem předaleké galaxie by si totiž Waititi mohl též solidně vyhrát. Waititi sám prohlásil že vlastně netuší, zda by natočil pokračování a dokončil tak svou velmi specifickou trilogii. Pokud by ovšem Waititi skutečně již na Thor: Láska jako hrom nenavázal, dokázal v jisté formě dosáhnout vrcholu. Natočil nejlepší sólovku Thora a především dokázal, že si Thor 4 obhájil svou existenci. Pootevřená vrátka k potencionálnímu budoucímu směru jsou ovšem nejspíš tak lákává, že by Waititi v součtu odolat nemusel. Jeho případný náhradník do případných navazujících filmů to ovšem bude mít v jeho stínu velmi těžké.....
hrumsrt
hrumsrt
10 864 bodů
4
Úplně zbytečný sequel od nějakýho úchylnýho novozélanďana.. Bylo mi tehdy 12, když jsem viděl film s názvem Thor, nic jako MCU prakticky neexistovalo a já cítil, že otevíráme něco velkého. Začalo něco neuvěřitelného, co už nikdy nebude, ať nám budou nalhávat cokoli jiného. Tehdy jste se každý rok těšil na novou marvelovku, nemohli jste ani dospat, kdy už budou další Avengers. Až jednoho dne jsem šel do kina na jisté Avengers: Endgame a zažil naprostý vrchol ságy. Inu a od tohoto momentu následuje pád dolů. Aktulně jsem v situaci, kdy na tuhle značku už fakt kašlu, seriály mě štvou, filmy nudí. Absolutně nepochopili, že to má růst spolu se mnou (s námi). Dneska se snad až stydím, že jsem uvažoval o kino návštěvě.. Thor byl geniální postava, která v až shakespearovském dramatu musela dospět. Ale díky Waititimu a konceptu Kevina Faiteho je zněl jen hláškující pablb. Když už to v přemrší těch infantilních barev vypadá, že se vrátí Natka a uvede se herecké jméno jako Christian Bale (oba prostě v MCU nemají, co dělat a i televizní romantická komedie je posune víc), čekáte aspoň něco, víra se vrací... Ale ne, jsem naivní starej blázen! Snad nikdy jsem se u Marvel filmu takhle nenudil a nenaštval zároveň. O co v tom filmu šlo? Četl vůbec někdo z toho štábu, že drama má nějakou aktovou strukturu?! Hlavně, že tam hrají hudební pecky a všechno bliká a svítí. Je mi z toho zle.. Tohle by nezachránil ani song od Imagine Dragons "Thunder", který tu opravdu navíc mohl zaznít... V momentě, kdy bude Marvel film řešit (ne)léčbu rakoviny apod., tak čus tohle vidět nechci! Jo jinak ten Bale to byla nějaká parodie nebo co?! A dost! 35%
JosefTomas
JosefTomas
9 986 bodů
5.5
Pojďte děti, budu vám vyprávět příběh o jednom filmovém promarněném potenciálu, kde chcete vidět blesk, ale přitom pouze slyšíte hrom (haha, že jo?). Od Thora, který skrze sólovky přebíhal od Shakespeara ke crazy komedii a v týmovkách se držel spíš jako málomluvný drsňák, se najednou ve čtvrtém dílu stává nepříjemně hloupým a prostým (k tomu navíc zcela zbytečně). Thor zde sice nakousává seriózní myšlenky, ale místo nich je obaluje zbytečně zkratkovitým humorem, co se třeba u mě strefil pouze v jednom případě (aspoň ten smích byl upřímný). Zamrzí i ignorace předešlého dílů, kdy třeba Valkýry romance s Thorem je shozená ze stolu prakticky ihned a navíc se tváří, že vůbec nikdy neproběhla. Toto házení ze stolu mj. pokračuje i u Strážců galaxie (to pro případ, kdybyste se na ně těšili). Thor Láska jako hrom je sice poměrně svižný, ale tak nehorázně blbý, že ho milé děti doporučuji pouze v případě, kdy jste schopni akceptovat "to samé znovu". Thor 4 tak měl mít spíš číslovku 3.5, s podtitulem Ragnarogovější, protože se jede dost na stejnou notu. Nic proti stylu Waititiho, který třetí díl humorem náramně oživil, ale to, co byla ve trojce vítána změna, se ve čtyřce jeví už jako lenost. Sakra, vždyť i ten Doctor Strange 2 byl díky Raimimu rukopisu příjemnější změna, než tohle, ale to se zbytečně rozčiluju a to nemám zapotřebí. On totiž Thor není vyložený průser, ale spíš zbytečná jistota, co zamrzí. Není totiž ničím vyčnívající, a proto příště bych syna Ódina dal do režijních rukou někomu jinému, či jeho sérii poslal nadobro k ledu.
Wally007
Wally007
9 625 bodů
6
Nebylo to tak hrozné, jak jsem se bál. Je pravda, že první půlhodina a vlastně vždycky, když se začal Thor pitvořit a rádoby se snažil být vtipný, tak to stálo za prd a bylo to až trapné...ale pak vždy když se objevil Ch. Bale, barvy vybledly a došlo na souboje, tak to šlo nahoru. Škoda těch rádoby vtipných, ale trapných scén...
Patrikcz
Patrikcz
9 420 bodů
4
Tak tohle se vážně nepovedlo - jednoznačně nejslabší Thor. Tak nucený humor jsem ve filmu dlouho neviděl, nesmál jsem se tak u 90% věci, kde by to tvůrci čekali. Příběh je tuctový a vůbec ničím nezaujme, navíc u mě nevyvolal naprosto žádnou emoci. Reputaci filmu trochu zachránil alespoň záporák Bale. Výběr hitů ve filmu taky nezklame, ale když sáhnete na nestárnoucí časem ověřené songy, tak to bude fungovat. Předešlý Ragnarok se Waititimu podařil, ale tohle je naprostý opak, po kterém jsem z kina odcházel s velmi rozpačitými pocity - za mě zatím zklamání roku a 40%.